Německé jádro v energetice končí. Nezodpovědný experiment pro celý svět, namítají kritici

Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, přestává od soboty využívat štěpný materiál pro výrobu elektrické energie. Stává se tak první velkou a vyspělou ekonomikou světa, která už s jádrem nepočítá.

Naproti tomu Spojené státy, Čína, Japonsko, ale i Spojené království nebo Francie, rozvoj moderních jaderných elektráren včetně vývoje malých modulárních reaktorů podporují a financují. Hlavní devizou jádra je to, že se jedná o stabilní zdroj elektřiny, který nezvyšuje emise skleníkových plynů.

Německu již zůstaly v provozu pouhé tři reaktory – Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland. I ty nyní tedy skončí, i přes to, že jen 37 procent Němců si myslí, že konec jádra je v současné době, kdy se Evropa musí vypořádat s koncem dodávek ruských fosilních zdrojů, správným rozhodnutím.

Zájem celého světa

Tyto tři zdroje by přitom mohly i nadále zásobovat deset milionů německých domácností „bezuhlíkovou“ elektřinou, zdůrazňují kritici. Loni vyrobily 32,7 miliardy kilowatthodin elektrické energie a proto je v zájmu „občanů Německa, Evropy a světa“, aby i nadále byly v provozu, napsala dvacítka vědců z celého světa – včetně nositelů Nobelovy ceny za fyziku – německému kancléři z SPD Olafu Scholzovi.

V německé vládě definitivní konec štěpného materiálu prosadili zejména Zelení a také SPD. S okamžitým koncem jaderné energetiky, která vyrábí elektřinu v Německu od roku 1962, nesouhlasí liberální FDP.

VÍCE K TÉMATU:

Německá studie jde proti tamní vládě: Více jádra a uhlí, levnější elektřina i pro sousedy

Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler

Problém s jaderným odpadem? Řešením by mohly být malé hloubkové vrty

Také dlouhodobá nejsilnější politická síla v Německu, nyní opoziční CDU, kritizuje vládu za toto rozhodnutí. V zahraničí málokdo chápe, že Německo v době největší energetické krize za desítky let spoléhá na uhlí a zemní plyn, prohlásil předseda CDU Friedrich Merz. Rovněž bavorská CSU kritizuje berlínskou vládu za to, že se dobrovolně vzdává tří plně funkčních jaderných bloků.

Výzkum jaderných technologií v německé energetice začal již v 50. letech minulého století, kdy byly v Německu postaveny první výzkumné reaktory. Po roce 1974, kdy došlo k ropnému šoku, došlo k dalšímu rozvoji výstavby jaderných elektráren.

Od roku 1989 se nové reaktory nestaví

Poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989 a tehdy celkový instalovaný výkon jaderných zdrojů v Německu dosáhl 22,9 gigawattů a na této úrovni se držel až do roku 2011, kdy došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě. V té době v německé ekonomice fungovalo 17 jaderných reaktorů, které vyráběly čtvrtinu německé elektřiny.

Právě v této době rozhodla vláda Angely Merkelové z CDU, že jádro v německé ekonomice postupně skončí, i když evropské zemi určitě nehrozí riziko tsunami, jako se to stalo v případě japonských ostrovů.

Na druhou stranu je třeba připomenout, že v Německu existovalo vždy velmi silné protijaderné hnutí, které zrodilo i německou stranu Zelených v roce 1980. Už v roce 1975 obsadilo 28 tisíc demonstrantů staveniště jaderné elektrárny ve Wyhlu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa a stavbu se jim podařilo zastavit.

Po havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v Harrisburgu v Pensylvánii v roce 1979 vyšlo v Hannoveru a Bonnu do ulic 200 tisíc lidí. Protijaderní odpůrci často protestovali v regionech, kde vznikaly provozy pro zpracování a ukládání jaderného odpadu. Protijaderné nálady pochopitelně vzrostly po černobylské katastrofě v roce 1986. A po roce 1989 se přestaly nové jaderné elektrárny v Německu stavět, protože byly považovány za nebezpečnou a zastaralou technologii.

Odteď už jen šetrně

V roce 2000 německá vláda uzavřela dohodu s provozovateli elektráren, že budou postupně odpojeny ze sítě zhruba do třiceti let. Fukušima konec jádra urychlila a německý kabinet stanovil „deadline“ na konec roku 2022. Loňská energetická krize pak odsunula konec německého jádra o tři a půl měsíce.

V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030. A ke stejnému datu chce koalice vyrábět energii z 80 procent z obnovitelných zdrojů, přičemž loni tento podíl činil 44 procent.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr