Mohlo by vás také zajímat
Jaderný tendr pro Korejce; EU dál povede von der Leyenová a BMW jde do Mošnova aneb souhrn ekonomických událostí 29. týdne 2024
Libor Akrman 19. července 2024Svět postihl obří IT výpadek; nový majitel Vítkovických sléváren na obzoru; tištěné Lidové noviny končí; Electro World se už sune…
Půl bilionu korun jde do akce. Nové jádro v Dukovanech budou stavět Korejci
Libor Akrman 18. července 2024Vítězem jaderného tendru v ČR se stala korejská společnost KHNP, která postaví dva jaderné bloky v Dukovanech na Třebíčsku. Stát…
Malá revoluce v plynárenství: Slováci vymění ruský plyn za americký
Lukáš Kovanda 8. července 2024Druhý největší dodavatel zemního plynu na Slovensku - skupina ZSE - uzavřel dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) pocházejícího…
- ČLÁNEK
Německé jádro v energetice končí. Nezodpovědný experiment pro celý svět, namítají kritici
Sobota 15. dubna se výrazným způsobem stává milníkem německého, a potažmo evropského, hospodářství a energetiky. Po více než šesti dekádách přestanou jaderné reaktory v největší ekonomice Evropy dodávat do sítě elektřinu.
![Protijaderná demonstrace v Berlíně v roce 2010. (Ilustrační foto) Zdroj: Cschirp/CC BY 3.0](https://d2j1fqqektg7qq.cloudfront.net/wp-content/uploads/2023/04/antiatom_berlin_2010.jpg)
Protijaderná demonstrace v Berlíně v roce 2010. (Ilustrační foto) Zdroj: Cschirp/CC BY 3.0
Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, přestává od soboty využívat štěpný materiál pro výrobu elektrické energie. Stává se tak první velkou a vyspělou ekonomikou světa, která už s jádrem nepočítá.
Naproti tomu Spojené státy, Čína, Japonsko, ale i Spojené království nebo Francie, rozvoj moderních jaderných elektráren včetně vývoje malých modulárních reaktorů podporují a financují. Hlavní devizou jádra je to, že se jedná o stabilní zdroj elektřiny, který nezvyšuje emise skleníkových plynů.
Německu již zůstaly v provozu pouhé tři reaktory – Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland. I ty nyní tedy skončí, i přes to, že jen 37 procent Němců si myslí, že konec jádra je v současné době, kdy se Evropa musí vypořádat s koncem dodávek ruských fosilních zdrojů, správným rozhodnutím.
Zájem celého světa
Tyto tři zdroje by přitom mohly i nadále zásobovat deset milionů německých domácností „bezuhlíkovou“ elektřinou, zdůrazňují kritici. Loni vyrobily 32,7 miliardy kilowatthodin elektrické energie a proto je v zájmu „občanů Německa, Evropy a světa“, aby i nadále byly v provozu, napsala dvacítka vědců z celého světa – včetně nositelů Nobelovy ceny za fyziku – německému kancléři z SPD Olafu Scholzovi.
V německé vládě definitivní konec štěpného materiálu prosadili zejména Zelení a také SPD. S okamžitým koncem jaderné energetiky, která vyrábí elektřinu v Německu od roku 1962, nesouhlasí liberální FDP.
VÍCE K TÉMATU:
Německá studie jde proti tamní vládě: Více jádra a uhlí, levnější elektřina i pro sousedy
Německá posedlost umělými palivy není nová. Na e-paliva sázel už Hitler
Problém s jaderným odpadem? Řešením by mohly být malé hloubkové vrty
Také dlouhodobá nejsilnější politická síla v Německu, nyní opoziční CDU, kritizuje vládu za toto rozhodnutí. V zahraničí málokdo chápe, že Německo v době největší energetické krize za desítky let spoléhá na uhlí a zemní plyn, prohlásil předseda CDU Friedrich Merz. Rovněž bavorská CSU kritizuje berlínskou vládu za to, že se dobrovolně vzdává tří plně funkčních jaderných bloků.
Výzkum jaderných technologií v německé energetice začal již v 50. letech minulého století, kdy byly v Německu postaveny první výzkumné reaktory. Po roce 1974, kdy došlo k ropnému šoku, došlo k dalšímu rozvoji výstavby jaderných elektráren.
Od roku 1989 se nové reaktory nestaví
Poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989 a tehdy celkový instalovaný výkon jaderných zdrojů v Německu dosáhl 22,9 gigawattů a na této úrovni se držel až do roku 2011, kdy došlo k jaderné havárii v japonské Fukušimě. V té době v německé ekonomice fungovalo 17 jaderných reaktorů, které vyráběly čtvrtinu německé elektřiny.
Právě v této době rozhodla vláda Angely Merkelové z CDU, že jádro v německé ekonomice postupně skončí, i když evropské zemi určitě nehrozí riziko tsunami, jako se to stalo v případě japonských ostrovů.
Na druhou stranu je třeba připomenout, že v Německu existovalo vždy velmi silné protijaderné hnutí, které zrodilo i německou stranu Zelených v roce 1980. Už v roce 1975 obsadilo 28 tisíc demonstrantů staveniště jaderné elektrárny ve Wyhlu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa a stavbu se jim podařilo zastavit.
Po havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v Harrisburgu v Pensylvánii v roce 1979 vyšlo v Hannoveru a Bonnu do ulic 200 tisíc lidí. Protijaderní odpůrci často protestovali v regionech, kde vznikaly provozy pro zpracování a ukládání jaderného odpadu. Protijaderné nálady pochopitelně vzrostly po černobylské katastrofě v roce 1986. A po roce 1989 se přestaly nové jaderné elektrárny v Německu stavět, protože byly považovány za nebezpečnou a zastaralou technologii.
Odteď už jen šetrně
V roce 2000 německá vláda uzavřela dohodu s provozovateli elektráren, že budou postupně odpojeny ze sítě zhruba do třiceti let. Fukušima konec jádra urychlila a německý kabinet stanovil „deadline“ na konec roku 2022. Loňská energetická krize pak odsunula konec německého jádra o tři a půl měsíce.
V nadcházejících letech chce Německo přejít výhradně na obnovitelné a ekologické energetické zdroje. V nich vidí nejen klimaticky šetrné řešení pro ochranu planety, ale také energetickou bezpečnost.
Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030. A ke stejnému datu chce koalice vyrábět energii z 80 procent z obnovitelných zdrojů, přičemž loni tento podíl činil 44 procent.