Mohlo by vás také zajímat
Pro energetiku mnoho povyku pro nic. Proč Trumpův „kšeft“ s ruskou naftou mnoho neznamená?
Jan Palaščák 13. října 2026Americký prezident Donald Trump minulý týden překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300 tisíc…
Poraženým německých voleb je i euro. Politický problém Evropy se stává problémem její měny
Lukáš Kovanda 21. září 2026Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie…
Trump prohraje listopadové volby do Kongresu. Co to znamená pro svět?
Timur Barotov 17. září 2026Modrý Kongres může po nadcházejících volbách přistřihnout Trumpově administrativě křídla a v mnoha směrech zmírnit jeho extrémní politiku. Kde by…
- ČLÁNEK
Virtuální elektrárny. Mohou spasit Česko a zlevnit elektřinu?
Cloudové služby v energetice a sdílení elektřiny by mohly poskytovat až 25 procent spotřeby elektřiny v Česku, uvedla poradenská společnost Moore. K rozvoji tohoto sektoru u nás zatím chybí ucelená legislativa, ve světě se ale jedná o stále trendovější směr. Zejména ve Spojených státech a Německu hrají virtuální elektrárny v energetických systémech stále větší roli.
Virtuální elektrárny spojují do jednoho celku různé zdroje energií, často lokální fotovoltaické instalace. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Virtuální elektrárny mohou zcela zásadním způsobem změnit současné energetické poměry, a to i v Česku, tvrdí poradenská společnost Moore Czech Republic. V následujících letech mohou produkovat dokonce až čtvrtinu elektřiny spotřebované v Česku.
„K řešení zásadního růstu cen elektřiny by mohlo přispět budování energetických komunit a virtuálních elektráren,“ domnívá se partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Miloslav Rut.
V rozvoji tohoto sektoru v energetice však chybí to nejpodstatnější, příslušná legislativa. Peer to peer (P2P – obecně jde o decentralizovaný komunikační model, ve kterém má každá strana stejné možnosti a každá strana může zahájit komunikační relaci, pozn. red.) sdílení energie zatím nemá v českém právním řádu žádnou oporu.
Sníží virtuální elektrárny cenu elektřiny?
„Nákladová cena u elektřiny vyrobené prostřednictvím energetických komunit a virtuálních elektráren se podle našich propočtů pohybuje okolo tří korun za kilowatthodinu,“ zdůrazňuje Rut.
Další benefit pak spočívá i ve větší šetrnosti k životnímu prostředí. Analytici z Moore navíc připomínají, že během roku 2022 zdražila elektrická energie v Česku nejvíce ze všech zemí Evropské unie.
Právě energetická krize, kterou loni urychlila ruská okupace Ukrajiny, přiměla i české zákonodárce přemýšlet nad nutností připravit legislativu pro rozvoj komunitní energetiky. Legislativní proces, který by umožnil rozvoj virtuálních zdrojů, by měl započít v polovině tohoto roku. Jinde ve světě se sdílení energií už několik let rozvíjí.
Každá země EU si určuje vlastní cestu
Rut vysvětlil, že v rámci EU si každá země může zvolit vlastní cestu, jak bude implementovat unijní předpisy. „Jde například o to, zda a jak je komunita geograficky vymezená – jestli členové komunity musí být ze stejné obce, nebo může komunita pokrývat libovolně velké území. V Česku směřujeme k vymezeným lokalitám, což je dle mého názoru správné,“ dodal Rut.
| Komunitní soláry |
| Poslanci koncem loňského roku schválili novelu energetického a stavebního zákona. Změny mají usnadnit instalace fotovoltaických systémů a jejich sdílení v bytových domech. Novela zvyšuje hranici instalovaného výkonu pro pořízení licence ERÚ na výrobu elektřiny na 50 kilowattů z původních deseti kilowattů. Také se zvyšuje limit pro stavební povolení z 20 kW na 50 kW. V budovách obcí, škol nebo u bytových domů tak bude možné stavět fotovoltaické elektrárny bez licence, pochvaluje si energetický expert z Unie komunitní energetiky Ondřej Pašek. |
Kromě legislativy jsou ale další překážkou kapacita a limity distribuční soustavy, aby dokázala „vstřebat“ desítky malých lokálních zdrojů.
V řadě případů už nebude možné v daném místě do sítě připojit další fotovoltaický zdroj. Kromě možnosti vzniku energetických komunit tak musí být posílena i energetická infrastruktura.
„Z tohoto pohledu by bylo nejvhodnější zvýhodnit komunity fungující v rámci jednoho distribučního transformátoru,“ navrhuje Miloslav Rut.
Že mají virtuální elektrárny propojené do jednoho systému pomocí speciálního softwaru velký potenciál, věří česká firma Uced. Spadá jako energetická divize pod investiční společnosti Creditas.
„Virtuálka“ i s paroplynovými zdroji
Do roku 2030 plánuje provozovat virtuální elektrárnu o celkovém instalovaném výkonu tisíc megawattů. Kromě obnovitelných zdrojů hodlá propojit i paroplynové zdroje, jež by v budoucnu mohly spalovat zelený vodík.
Václav Skoblík, obchodní ředitel Uced, se domnívá, že do konce dekády vznikne v Česku velký počet malých decentralizovaných zdrojů, které bude nutné propojit do jednoho virtuálního celku. V Česku spojuje menší zdroje i E.ON nebo společnost Nano Energies.
První virtuální elektrárny začaly vznikat ve Spojených státech už zhruba před deseti lety. Po přijetí nové legislativy z dílny administrativy Joea Bidena se očekává další rozvoj tohoto sektoru. Do roku 2025 by mohlo směřovat na rozvoj virtuálních elektráren až 110 miliard dolarů a pomohou snižovat závislost americké energetiky na tradičních fosilních zdrojích.
Do roku 2030 by mohly mít v záloze ekvivalent 60 gigawattů instalovaného výkonu. Nejvíce komunitních zdrojů sdružených do těchto elektráren je v Kalifornii, na Havaji a v oblasti Nové Anglie na východě USA.
GRAF: Jak roste německá virtuální elektrárna Next Kraftwerke

Zdroj: Next Kraftwerke
V sousedním Německu na tomto principu operuje společnost Next Kraftwerke (od roku 2021 ji vlastní firma Shell). Ta propojuje decentralizované zdroje nejen v Německu, ale i v dalších zemích, jako je Belgie, Francie, Rakousko, Polsko, Nizozemsko, Itálie a Švýcarsko.
Firma se chlubí tím, že provozuje největší virtuální elektrárnu v Evropě s více než patnácti tisíci decentralizovaných zdrojů. Celkově už řídí zdroje o celkové instalované kapacitě přesahující 12 300 megawattů. Kromě fotovoltaických elektráren má ve svém portfoliu také větrné a vodní elektrárny, bioplynové stanice nebo bateriová úložiště.