Míra inflace v Česku je jedna z nejvyšších v Evropě, lednová statistika tohoto ukazatele činila v lednu 17,5 procenta. V Maďarsku to bylo dokonce 25,7 procenta, a tak se téměř dotáhlo na Ukrajinu s 26 procenty, jež je ve válce s Ruskem. V Polsku pak dosáhl růst cen meziročně 17,2 procenta.
Na Slovensku, kde se platí eurem, míra inflace činila 15,2 procenta. Naopak v Lucembursku to bylo 4,8 procenta, ve Španělsku 5,9 procenta, ve Francii šest procent a v Řecku sedm procent. Průměr v zemích eurozóny činil 8,5 procenta, průměr v celé EU byl 10,4 procenta.
GRAF: Lednová inflace ve vybraných zemích v Evropě
Meziroční míra inflace v lednu 2023, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com
Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw) si klade otázku, proč je míra inflace ve východní části EU výrazně vyšší než v západních zemích Unie.
Země geograficky blíže k Ukrajině byly zasaženy dopady války výrazněji, přesto ale ekonomiky ukazují odolnost. Ekonomický růst by navíc měl na konci roku 2023 opět zrychlit. Mělo by dojít i k postupnému snižování míry inflace.
Putinova strategie selhala
„Zatímco vysoká inflace představuje velké problémy pro domácnosti a podniky, není to poprvé, co v regionu vidíme působivou odolnost,“ zdůraznil zástupce ředitele rakouského ekonomického think tanku Richard Grieveson.
„Putinova strategie využití energie jako zbraně selhala, v neposlední řadě proto, že Východoevropané byli také schopni výrazně snížit svou spotřebu plynu,“ zdůraznil.
VÍCE K TÉMATU:
Inflace v Česku nejspíš dosáhla letošního vrcholu. Místo ČNB odvede práci silná koruna
Fidelity International: Úleva od vysoké inflace je již na dohled, vyplývá z průzkumu
Léčba americké inflace? Varianty přistání ekonomiky jsou nečekaně více než dvě
Tím se také částečně vysvětluje i to, proč je na východě Evropy inflace vyšší než v západní části EU. Souvisí to s větší závislostí na ruských energetických komoditách v minulých letech. Po útoku Ruska na Ukrajinu ceny pohonných hmot, zemního plynu a elektřiny skokově rostly a ovlivnily růst cen i ostatního zboží.
Jak se bude dařit Německu?
Podle vídeňského institutu bude nyní záležet na tom, jak se bude ekonomicky dařit Německu. S jeho hospodářstvím jsou země jako Česko, Slovensko, Polsko i Maďarsko výrazně provázané.
Londýnská poradenská společnost Capital Economics ale varovala, že se inflace v zemích střední a východní Evropy může ještě zvýšit. Ze současných zhruba patnácti procent až o pět procentních bodů ve druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku, varovala.
Svoje tvrzení opírá o předpoklad, že by mohlo dojít k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky. Bude také záležet na tom, jak si s inflační situací poradí centrální banky.
Mírný růst ekonomiky
Pro tento rok předpovídá wiiw ekonomický růst v zemích visegrádské čtyřky o 0,6 procenta. Odhad překonává vývoj v zemích eurozóny, kde HDP může růst jen o 0,2 procenta. Recesi se ale nevyhne Maďarsko, kde se očekává propad ekonomiky o jedno procento.
Země ve střední a východní Evropě už ale během roku 2022 absorbovaly většinu ekonomického šoku způsobeného válkou na Ukrajině. Další riziko však spočívá v obavách z další možné eskalace konfliktu ze strany Kremlu.
„Pokud se tak nestane, růst by se měl ve východní Evropě od druhé poloviny roku znovu zrychlit,“ tvrdí Grieveson. Míra inflace by také měla během tohoto roku zpomalovat. Očekává se, že centrální banky mohou postupně uvolnit měnovou politiku, tedy začít snižovat úrokové sazby.
GRAF: Historický vývoj inflace v Česku
Od roku 1993 do ledna 2023, v procentech.
Zdroj: tradingeconomics.com
Rok 2022 znamenal pro většinu zemí střední a východní Evropy cenový šok s nejvyšší mírou inflace za posledních 15 až 20 let. V některých případech, jako v Česku, od devadesátých let (viz graf výše). Před 30 lety, v roce 1993 dosáhla téměř 21 procent.
„V důsledku klesajících cen energií a zpřísňování měnové politiky centrálními bankami však inflace pravděpodobně dosáhla vrcholu,“ míní wiiw.
Proinflačním rizikem ale zůstává čínská ekonomika, pokud dojde k výraznému zvýšení poptávky po energetických komoditách.