Mohlo by vás také zajímat
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Německá recese už má oběti. Stále více firem krachuje, roste objem fúzí a akvizic
František Novák 25. října 2024Německá ekonomika se stále nemůže postavit na nohy a vybřednout z ekonomické recese. Pro německé firmy to znamená pohromu, množí…
Češi spoří jako o život. Není divu, že ekonomika stojí
Lukáš Kovanda 1. října 2024Podle aktuálně zveřejněných zpřesněných údajů vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí mezikvartálně o 0,4 % (původně to bylo o 0,3 %).…
- Analýza
Nezávislé Katalánsko? V jakém stavu je jeden z nejbohatších regionů Španělska
Místo nezávislosti bude Katalánsku vládnout Madrid. Po sesazení katalánské regionální vlády a rozpuštění parlamentu ovládaného separatisty začíná v tomto autonomním regionu praktické přebírání kontroly nad úřady vládou v Madridu. Alespoň do té doby, než proběhnou nové volby. V jakém stavu je tedy současné Katalánsko?
Španělsko má za sebou perný víkend. Nejprve v pátek madridská vláda rozpustila katalánský parlament a vyhlásila nové volby. V neděli poté proběhly demonstrace na podporu jednoty státu v Barceloně, kterých se zúčastnilo nejméně 300 tisíc lidí.
Nové volby by se v Katalánsku měly konat 21. prosince, kdy by lidé měli zvolit 135 poslanců, které má tamní parlament.
Do té doby bude mít hlavní slovo premiér Mariano Rajoy, který oficiálně převzal úřad šéfa regionální vlády Carlese Puigdemonta a rozpustil parlament v Barceloně. Většinu kompetencí katalánského premiéra a vicepremiéra zatím převzala místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenzová.
Krok Rajoye byl logickým vyústěním předchozího počinu katalánského parlamentu – ten v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky.
I proto si Rajoy nechal své kroky posvětit španělským senátem. Sáenzová pak dostala za úkol vytvořit tým státních tajemníků, kteří budou pověřeni řízením jednotlivých katalánských vládních úřadů.
Volit, či nevolit?
Předvolební kampaň pro prosincové volby potrvá 15 dnů, může tak začít 5. prosince. Problém ale je, že není jisté, zda se všechny strany do voleb zapojí. Nemluvě o tom, že zřejmě Puidgemont a spol. odmítnou poslušnost Madridu a odmítnou se podvolit Rajoyově odvolání.
A to navzdory tomu, že jim hrozí obvinění z řady protistátních činů, které bude muset řešit generální prokuratura. Za vzpouru mohou dostat až 30 let vězení. Nehrozí však jen politická vzpoura, ale i úřednická.
Odbory, které jsou ve Španělsku silné, totiž chystají protesty a rozhodně ne všichni z 200 tisíc úředníků se ztotožňují s rozhodnutím Madridu, přestože jim v tom případě hrozí vyhazov z jejich pozic.
A podobné dilema bude řešit i katalánská regionální policie. Právě na ní bude totiž v následujících dnech v rozděleném Katalánsku udržování pořádku, kdy se čekají demonstrace separatistů a již zmíněná stávka.
Jde také o peníze
Otázka odtržení však není jen snahou Katalánců o nezávislost, ale vzhledem k pozici tohoto regionu v rámci Španělska i otázkou ekonomiky a financí. Katalánsko tvoří přibližně pětinu HDP celé země a patří tak mezi nejbohatší regiony.
I HDP na hlavu je jedno z nejvyšších ve Španělsku a řadí se na úroveň mezi průměr Francie a Itálie.
GRAF: Srovnání HDP na obyvatele ve Španělsku
Podle jednotlivých autonomních regionů, v eurech
Zdroj: INE, Eurostat
Důvodem prosperity je hlavně fungující hospodářská struktura, kde největší příjmy zajišťují služby a turistika (70 procent). Na jedné straně je zde turistický magnet v podobě Barcelony.
V kombinaci s pobřežím a plážemi Costa Brava tvoří nejvíce navštěvovaná místa, respektive oblast v rámci celého Španělska. Pokud by tedy došlo k odtržení, bylo by to pro region přínosem, neboť je čistým plátcem do španělské státní kasy. Navíc na rozdíl od zbytku země patří míra nezaměstnanosti v Katalánsku mezi nejnižší z pohledu regionů.
Celková míra nezaměstnanosti v celé zemi byla podle španělského statistického úřadu (INE) ve 3. čtvrtletí na úrovni 16,38 procenta; v samotném Katalánsku to bylo méně – 12,54 procenta, což je druhé nejnižší číslo po Madridu – 12,35 procenta.
GRAF: Míra nezaměstnanosti ve Španělsku
Jde o údaje za 3. čtvrtletí 2017, podle jednotlivých autonomních regionů, v procentech.
Zdroj: INE
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že Katalánci by museli řešit svůj vztah s Evropskou unií, což by do jisté míry mohlo připomínat současné brexitové trable, které musí řešit Spojené království.
„Sedmdesát pět procent výroby by podléhalo clu, banky by byly nuceny odejít, Katalánci by museli založit vlastní měnu,“ popsal již dříve jen pár věcí, které by přišly v případě odtržení na přetřes, španělský ministr hospodářství a konkurenceschopnosti Luis de Guindos
Dlouhá touha po samostatnosti
Katalánský lid je velice hrdý, což dokazuje novodobá historie a jeho dlouhodobá touha po osamostatnění.
Situace okolo odtržení Katalánska letos začala (znovu) eskalovat 6. září, kdy katalánský parlament schválil nový zákon, kterým vyhlásil referendum o nezávislosti. I přes nepřízeň španělské centrální vlády se 1. října toto referendum uskutečnilo.
Záběry z toho dne oběhly celý svět a byla na nich vidět hlavně policie, která se snažila občanům – ne zrovna obratně – zabránit v hlasování. Kvůli tomu bylo ten den zraněno přibližně 900 osob.
Dle údajů katalánské vlády byla volební účast na referendu okolo 42 procent oprávněných voličů, což je 2,26 milionu lidí. Z tohoto počtu se 90,09 procenta vyslovilo pro nezávislost a odtržení od Španělska.
Jak na tom tedy bude celé Španělsko a Katalánsko? Lze čekat, že lidové bouře budou pokračovat. Jak zastánci katalánské nezávislosti, tak i podporovatelé jednotného Španělska totiž hodlají vyrážet do ulic.
V hlavní roli Puigdemont
Ústřední postavou tak nyní bude katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten je pod tlakem ze dvou stran.
Z jedné strany na něj tlačí radikální separatisté z krajně levicové CUP, kteří požadují okamžité vyhlášení nezávislosti. Z druhé strany je to jeho strana Junts pel Sí, jež se kloní spíše k umírněnějšímu řešení ve formě ústupků či vyhlášení okamžitých předčasných voleb.
Víkendové demonstrace však ukázaly, že i zastánci jednotného Španělska mají silný hlas. Uvidíme tedy, zdali horké katalánské hlavy vychladnou. O tom, jak bude tento region dál fungovat, pak rozhodnou prosincové volby.