Mohlo by vás také zajímat
Český veřejný dluh enormně roste. Hrozí nám dluhová spirála?
Lukáš Kovanda 1. října 2021Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z…
Na cestě k rekordnímu schodku rozpočtu: jak dlouho budou shovívavé ratingové agentury?
Lukáš Kovanda 3. srpna 2021Schodek státního rozpočtu se dále prohlubuje, ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Za celý rok bude…
Zneužívání sociálních dávek jako další předvolební hit. Ekonomicky je totiž bezvýznamné
Robert Břešťan 29. července 2021Výdaje na sociální dávky se v Česku pohybují zhruba na hranici jednoho bilionu korun ročně. Jejich zneužívání se ukazuje jako další z politických…
- ANALÝZA
Krocení veřejných financí v Česku: jízda na zdivočelém koni, který se bude brzdit těžce
Národní rozpočtová rada vydala studii, v níž hodnotí plánovaný rozsah konsolidace veřejných financí v rámci EU včetně Česka. A výsledky nejsou moc lichotivé. Z analýzy vychází Česko vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí unie.
Členové Národní rozpočtové rady (zleva): Richard Hindls, Eva Zamrazilová (předsedkyně Rady), Jan Pavel. Zdroj: Národní rozpočtová rada
Naplánované tempo konsolidace českých veřejných financí je přiměřené a nepoškodí rozjezd ekonomiky po pandemické krizi. To jsou slova končící ministryně financí Aleny Schillerové.
Opačný názor má dlouhodobě Národní rozpočtová rada, která navíc čerstvě opřela svoji kritiku o čerstvou studii, kterou má redakce Peak.cz k dispozici. V ní srovnává tempo plánovaných fiskálních konsolidací v zemích EU a Česko v ní vychází mezi nejhoršími.
Naše ekonomika ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí EU, uvádí studie. Podle ní se v rámci struktury vývoje konsolidace Česko vymyká především v daních, které klesly ze všech zemí EU nejvíce.
„Pandemie covidu-19 a související protipandemická opatření vedla v České republice v posledních dvou letech k razantnímu nárůstu deficitů veřejných institucí a ke zhoršení stavu veřejných financí. K tomuto zhoršení přispěla i další výdajová opatření, která s pandemií přímo nesouvisela,“ píše rada na úvod studie.
Pokles příjmů
V rámci analýzy fiskálních konsolidací veřejných financí se rada rovněž zabývala tím, jakým způsobem k ní jednotlivé země přistupují, zda ji provádějí spíše s pomocí nárůstu příjmů, nebo poklesu výdajů.
Jedním ze závěrů studie je úroveň konsolidace prostřednictvím zvyšování příjmů. V tomto aspektu dosáhlo Česko ve sledovaném období nejvyššího poklesu příjmů z daní, neboť „konsolidaci pomocí zvyšování příjmů neprovádí“.
GRAF: Struktura změn příjmů veřejných rozpočtů
Rozdíl mezi lety 2024 a 2020, v procentních bodech
Zdroj: Konvergenční a Stabilizační programy; výpočty ÚNRR
Naopak konsolidaci v podobě omezení výdajů naopak provádějí všechny země EU. „Česko opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně (šestý nejnižší pokles výdajů),“ stojí ve studii.
GRAF: Struktura změn výdajů veřejných rozpočtů
Rozdíl mezi lety 2024 a 2020, v procentních bodech
Zdroj: Konvergenční a Stabilizační programy; výpočty ÚNR
Jednotlivé země podle rozpočtové rady přistupují ke konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů, prakticky všechny omezují provozní náklady státu.
Často také omezují rozsah sociálních plateb a dotací a kapitálových transferů. Většina zemí také předpokládá pokles úrokových plateb. „Naopak investiční výdaje v mnohých zemích mají tendenci spíše narůstat, v Česku se předpokládá jejich stagnace,“ uvádí studie.
Vysoký deficit
Studie Národní rozpočtové rady znovu (stejně jako začátkem září její Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020, pozn. red.) upozornila na zvyšující se výši strukturálního deficitu (deficit po očištění o jednorázové a přechodné operace a o ekonomický cyklus, pozn. red.).
„Pro všechny sledované země je plánovaný strukturální deficit v roce 2024 nižší než v roce 2021, obecně platí, že země s vyšším deficitem v roce 2021 inklinují k vyššímu deficitu v roce 2024. Strukturální deficit v roce 2021 v ČR byl relativně vysoký,“ uvádí studie.
GRAF: Projekce strukturálních deficitů evropských zemí
Srovnání strukturálních deficitů v roce 2021 (osa X) a v roce 2024 (osa Y), v % HDP
Pozn.: Data z Konvergenčního programu pro rok 2024 pro Bulharsko nejsou dostupná, bod odráží strukturální deficit z roku 2023.
Zdroj: Konvergenční a Stabilizační programy (duben 2021); výpočty ÚNRR
„Strukturální deficit v roce 2020 byl přitom v Česku v rámci EU spíše mírně podprůměrný. Naopak plánovaný strukturální deficit v roce 2024 je v Česku mezi sledovanými zeměmi opět nejvyšší,“ uvádí studie.
Jako důvod uvádí opatření nesouvisející s pandemií, jako je například zrušení superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nebo zvyšování důchodů nad rámec povinné valorizace.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Na cestě k rekordnímu schodku rozpočtu: jak dlouho budou shovívavé ratingové agentury?
Česká inflace: tentokrát je to jiné
Švédsko či Německo za vzor
Přestože se krize související s pandemií covidu-19 do značné míry podepsala na stavu veřejných financí i v jiných zemích, jejich cesta ke konsolidaci veřejných financí je lepší než ta česká.
„Existují země, které se snaží o rychlou konsolidaci a co nejrychlejší návrat k předcovidovým úrovním dluhu sektoru veřejných institucí a strukturálního salda v poměru k HDP,“ uvádí studie. A jako příklad vzoru jmenuje například Německo a Švédsko, které podle NRR „nejenže předložily strategii k lepší udržitelnosti veřejných financí, ale zároveň pro ně předpokládá fiskální konsolidaci i MMF“.
„I když existují určité rozdíly mezi zeměmi podle různých fiskálních ukazatelů a i když se odlišují projekce podle toho, zda jsou použity projekce ministerstev financí jednotlivých členských zemí EU, či projekce MMF, lze shrnout, že se rozsah české fiskální konsolidace ze všech úhlů pohledu jeví jako nedostatečně ambiciózní,“ píše rozpočtová rada v závěru své studie.
