Mohlo by vás také zajímat
Volby za dveřmi: O vedení měst a obcí rozhodne daleko více aktivních občanů
Libor Akrman 2. října 2026Čtyři roky otevřenější komunikace měst a obcí začínají měnit také samotné voliče. Aktivních občanů výrazně přibylo - dění není lhostejné…
Poraženým německých voleb je i euro. Politický problém Evropy se stává problémem její měny
Lukáš Kovanda 21. září 2026Volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie…
Místo pořádných reforem zkouší Německo jít naproti investorům. Kdo mu uvěří?
Jan Bureš 21. července 2026Německá ekonomika potřebuje reformy. Důvod je jasně vidět. Tamní průmysl už osmým rokem marně snaží zvrátit svůj sestup. Ten zasáhl…
- KOMENTÁŘ
Rozpočtový chaos v Německu aneb další negativní riziko na obzoru
Od poloviny listopadu se Německo nachází v rozpočtové krizi poté, co ústavní soud v Karlsruhe zakázal vládě převod 60 miliard eur do klimatického a transformačního fondu (KTF).
Německá vláda kancléře Olafa Scholze (na snímku) hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Zdroj: Shutterstock
Omezení výdajů přichází v tu nejméně vhodnou dobu – německá ekonomika již více než rok stagnuje. A ani vyhlídky na příští rok nejsou zrovna optimistické. O to více, pokud by se německá ekonomika – vedle řady cyklických a strukturálních problémů – dostala i pod tlak nežádoucího zpřísnění fiskální politiky.
Špatné čerpání
Převod 60 miliard eur do KTF zablokoval ústavní soud z důvodu neúčelnosti. Tyto prostředky měly původně zmírnit dopadů pandemie, nikoli zvyšovat (zelené) investiční výdaje se záměrem posílit konkurenceschopnost ekonomiky.
Ústavní soud navíc kritizoval obecnou tendenci německé vlády využívat mimorozpočtové fondy, které zvyšují netransparentnost fiskální politiky a obcházejí ústavně zakotvenou dluhovou brzdu (strukturální deficit max. 0,35 % HDP).
Z tohoto důvodu je velmi nejisté také čerpání prostředků (dodatečné desítky miliard) z ostatních fondů.
Na rozhodnutí ústavního soudu německá vláda zareaguje dodatkem k letošnímu rozpočtu. Zároveň premiér Scholz oznámil předčasné ukončení regulace cen energií pro domácnosti, které měla vláda původně dotovat do března 2024.
VÍCE K TÉMATU:
Ode zdi ke zdi? Z Německa se stává velmoc pro terminály LNG. Sáhne si na ně i Česko
Německo je bez jádra závislé na importu elektřiny. Hlavně dováží tu „zelenou“ ze Skandinávie
Německá ekonomika je v recesi, ale odbory žádají zkrácení pracovního týdne
Stihnou Němci mít rozpočet?
Rozpočet na příští rok pak v tuto chvíli představuje největší otazník. Je totiž dost dobře možné, že se jej nepodaří do konce prosince schválit. Olaf Scholz již oznámil, že v připravovaném rozpočtu budou škrty.
Jak značné však bude záležet na fiskální kreativitě vlády. Alternativou pro čerpání prostředků je totiž „odblokování“ dluhové brzdy vyhlášením mimořádné situace – nejvíce se hovoří o klimatické krizi –, což by vládě umožnilo nakopnout investiční aktivitu.
Alternativa v podobě změny ústavního zákona o dluhové brzdě se zdá v tuto chvíli politicky neprůchodná. A to nehledě na fakt, že díky tomu nyní diktuje fiskální politiku de facto ústavní soud.
Samotný cíl zajistit udržitelnost veřejných financí je chvályhodný. Nastavení velmi konkrétních limitů a jejich následné vynucování ze strany právníků a nikoli ekonomů je však eufemisticky řečeno problematické.
K celé plejádě negativních rizik, kterým svírají německou ekonomiku, musíme přidat riziko v podobě příliš utažené fiskální politiky, jež by dále utlumila již tak bídný výkon největší evropské ekonomiky…