Třetina roku za námi a deficit rozpočtu je bezmála 200 miliard korun. Tři pohledy na děsivé číslo očima ekonoma

Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Rok předtím činil deficit za měsíce leden až duben „jen“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku.

Letošní rozpočtový deficit 1: za kolik může covid?

Jako první se můžeme krátce vrátit k otázce letošního schodku státního rozpočtu. Jedním z údajů, které mi připadají zajímavé, ale nejsou běžně uváděny, protože vyžadují určité analytické propočty, je výše salda státního rozpočtu po očištění o vliv koronakrize.

Zkusme tedy provést (jen velmi orientační) odhad právě tohoto údaje. Východiskem nám (kromě základny posledního „normálního“ roku, tedy roku 2019) budou údaje produkované samotným Ministerstvem financí.

Tedy tabulka „Opatření přijatá na podporu občanů a firem, včetně výdajů do zdravotnictví a sociálních služeb vynaložených v souvislosti s COVID-19“ v rámci balíku dat k plnění státního rozpočtu ke konci dubna 2021.

LETÁK MF ČR: Poskytnutá pomoc v souvislosti s dopady pandemie covidu-19
K 30. 4. 2021, v mld. Kč

Zdroj: MF ČR

„Záminkové“ výdaje

Tuto tabulku ovšem můžeme upravit dle mého názoru na to, která opatření byla skutečně vynucená koronakrizí versus u kterých vláda používá koronakrizi jen jako záminku.

Na seznam koronakrizí vynucených kroků vláda dává, ale dle mého soudu nepatří, například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Totéž se týká i redukce zdanění mezd lidově označované jako „zrušení superhrubé mzdy“. Letošní poptávka domácností žádné takové povzbuzení nepotřebovala, a už vůbec ne způsobem, jakým bylo toto opatření realizováno.

Dále bych započítával jen část objemu mimořádných odměn zdravotníkům. Mnozí z nich totiž ve skutečnosti žádný stres spojený s covidem neměli, takže plošné mimořádné odměny působí částečně spíš jako dárek zdravotníkům coby pozdějším voličům.

SOUVISEJÍCÍ:

Volby se blíží, přidávat se prostě musí! Komu? No hádejte…

Přijde další rouškovné aneb kdy bude Česko zemí i pro mladý

Tři poznámky k nové – místy nekonkrétní – ekonomické prognóze ministryně Schillerové

Po těchto úpravách vidím na straně výdajů (bez financování z EU) s covidem spojenou částku za letošní první čtyři měsíce celkově něco málo přes 60 miliard korun.

Na straně příjmů (bez peněz z EU) by trendu odpovídal nárůst příjmů oproti poslednímu „normálnímu“ roku 2019 kolem 140 miliard korun za celý rok, a tedy zhruba 45 miliard za první čtyři měsíce. Skutečnost? Proti roku 2019 naopak pokles, a to o přibližně 40 miliard.

Předpokládejme, že ze vzniklého rozdílu zhruba 85 miliard v příjmech lze covidem vysvětlit vše. Ovšem po vyloučení dopadu zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (3 mld. Kč) a redukce zdanění mezd (13 mld. Kč). Na covid tak připadá nějakých 70 miliard korun.

Letošní rozpočtový deficit 2: děsivý trend

Skutečné saldo letos do dubna dosáhlo deficitu 192 miliard korun, z toho jako dopad covidu nám výše vyšlo zhruba 60 + 70 = 130 miliard. Takže nebýt covidu, deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce by mohl činit kolem 60 miliard.

GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu za leden až duben
V letech 2009 až 2020, v mld. Kč

Zdroj dat: MF ČR

Za předpokladu obdobného, o covid očištěného vývoje do konce roku by za celý letošek státní rozpočet po očištění měl skončit docela hrozivým schodkem –180 miliard korun.

Skutečnost by však mohla být ještě horší. Dopad redukce zdanění mezd bude ve zbytku roku silnější, než by odpovídalo výše použitému prostému trojnásobku dopadu z prvních čtyř měsíců. Analogický propočet pro rok 2020 vede k závěru, že v loňském roce by bez opatření vynucených covidem činilo saldo státního rozpočtu přes 130 miliard korun.

MODELOVÝ GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu za celý rok
Od roku 1995 do roku 2021, u let 2020 a 2021 očištěno o dopad covidu, v mld. Kč

Zdroj: ČSÚ, výpočet autora

Právě tato dvě čísla jsou principiálně srovnatelná se saldy za roky bez covidu. Srovnání jasně ukazuje, že pod pláštíkem boje s covidem došlo k dramatickému zhoršení standardní, necovidové rozpočtové disciplíny.

Letošní rozpočtový deficit 3: asi lehce překoná ten loňský

Další vývoj salda do konce roku (a tedy zda bude schválený limit 400 miliard korun překročen, nebo ne) bude záviset nejen na tempu oživení ekonomiky.

Bude také záležet na tom, zda nynější vláda bude pokračovat v dosavadní rozhazovačnosti. Ze strany vládních představitelů už totiž začaly padat zmínky například o dalších mimořádných tisícových částkách zasílaných na účty všech penzistů.

Úplně bych se nedivil ani tomu, kdyby vláda přišla s další plošnou odměnou pro všechny zdravotníky bez ohledu na míru jejich zátěže (to vše by samozřejmě bylo třeba do říjnových voleb).

Pokud by k ničemu takovému nedošlo a pokud bychom předpokládali, že celkové fiskální náklady pandemie ve zbylých osmi měsících letoška budou proti těm zjištěným v prvních čtyřech měsících (což bylo 130 miliard korun) například poloviční, pak celkový letošní schodek státního rozpočtu by mohl být přes 375 miliard korun.

Byl by tedy mírně hlubší, než byl ten loňský, ale do poslanci schváleného limitu 400 miliard by se vešel.