Třinecké železárny, jediná ocelárna v Česku varuje, že bude muset odejít do zahraničí. Klíčovými důvody jsou podle jejího šéfa Romana Heideho emisní povolenky, tedy poměrně drahé energie, a obecně tlak EU na dekarbonizaci.
Mezinárodní asociace pro obchodování s povolenkami přitom tlačí na uspíšení prodeje takzvaných povolenek pro domácnosti. Tak, aby k němu došlo dříve, než EU zatím plánuje, a to už v nadcházejících měsících.
Pokud by Třinecké železárny opustily Česko, přijde naše území o průmyslovou prvovýrobu oceli po dlouhých 160 letech. Průmyslově se totiž ocel na území dnešního Česka vyrábí nepřetržitě od roku 1865. Tehdy se začalo s výrobou oceli v konvertorech ve Vítkovicích. Konvertor je metalurgické zařízení, které umožňuje velkovýrobu oceli ze surového železa.
Ukončení výroby oceli v Česku by bylo zvláště absurdní v čase probíhající války „za humny“, tedy na Ukrajině. Ocel totiž představuje základní surovinu zbrojního průmyslu.
Bezpečnostní ohrožení?
Konec českého ocelářství tak může vyhovovat ruským zájmům, neboť by snížil možnosti EU jej účinně odstrašovat. Z tohoto hlediska se emisní povolenky a celý Green Deal EU stávají bezpečnostním ohrožením České republiky.
Zcela jinak to ale vidí Mezinárodní asociace pro obchodování s emisními povolenkami. Tu evidentně vyplašil tlak některých zemí EU na oddálení zavedení povolenek pro domácnosti a vyráží do protiútoku.
Odklad spuštění nových povolenek by totiž znamenal odložení otevření penězotoků, které mají vést i od domácností a firem v ČR právě k obchodníkům s uhlíkovými „odpustky“.
Proto jejich zastřešující orgán, zmíněná Mezinárodní asociace pro obchodování s emisními povolenkami, žádá zahájení prodeje nových povolenek už během nadcházejících měsíců, nejpozději do poloviny roku 2026. I když původně měl být systém spuštěn až začátkem roku 2027.