Mohlo by vás také zajímat
Síkela eurokomisařem „proti Číně“; Fed výrazně srazil sazby a ČEZ chce jít na malé reaktory s Brity aneb souhrn ekonomických událostí 38. týdne 2024
Libor Akrman 20. září 2024Povodně se podepíší na změně rozpočtu, část škod půjde uhradit z fondů EU; pojišťovna zatím hlásí škody kolem 20 mld.…
Důkaz „nemocného“ Německa? Volkswagen poprvé zvažuje zavření fabriky v Evropě
Lukáš Kovanda 3. září 2024Německá automobilka Volkswagen zpřísňuje svůj úsporný program v hlavní, stejnojmenné značce. Nevylučuje uzavírání závodů v Německu a nucené propouštění, protože…
Nejlepší čas investovat už byl, ale nejhorší je, neinvestovat vůbec
Patrik Novotný 3. září 2024Investice, jako vše v životě, s sebou nesou příležitosti i rizika, a výsledky naší snahy nemusí skončit v zelených číslech. Na…
Jen vládní výlety do regionů život lidem nezlepší. Slováci by mohli vyprávět
Celé jaro vyjížděl premiér Andrej Babiš se svými ministry (v demisi) na „spanilé jízdy“ po krajích České republiky. Jak spočítaly Hospodářské noviny, přísliby investic dosáhly 70 miliard korun, což mnozí považují za předvolební kampaň pro podzimní komunální volby. Jak ale ukazují podobné investiční sliby z minulosti slovenské vlády Roberta Fica, ne vždy se plány setkají s realitou.
Vláda Andreje Babiše, přestože v demisi, stihla už navštívit skoro všechny české kraje. Podle premiéra na výjezdech tvoří „investiční plán“ pro Česko. Spanilé jízdy kabinetu do regionů, doprovázené miliardovými sliby, působí v české politice na první pohled nově.
Na Slovensku je ale dnes už bývalý premiér Robert Fico vymyslel před deseti lety. Život lidí v méně rozvinutých regionech to nijak nezlepšilo.
Slovenská prázdnost slibů
Právě slovenský příklad možná Babiše k jeho cestám do krajů inspiroval. Slovensko ale taky ukazuje, jak prázdné takové premiérské sliby bývají.
Sliby Andreje Babiše |
Zdroj: HN |
Například předminulá Ficova vláda stihla 18 výjezdních zasedání. Stejně jako v Česku je provázela opoziční kritika, že si tím kabinet jen dělá sebepropagaci za státní peníze.
„Tyhle peníze se samozřejmě rozdávají nesystematicky bez nějakého hodnocení nebo trvalých efektů, které můžou přinést,“ nabízí reálný pohled starosta slovenského Spišského Hrhova Vladimír Ledecký.
Jeho obec se stala za poslední roky mezinárodně oceňovaným příkladem toho, jak si vesnice ve strukturálně slabších regionech můžou poradit i bez pomoci státu. O dědince na Spiši psaly i slavné The New York Times.
Jde to i bez státu
Spišský Hrhov v okrese Levoča má, podobně jako další obce na východním Slovensku, potíže s nezaměstnaností a řeší i otázku integrace romské menšiny.
Proslul hlavně založením obecní firmy, která Romům dala zaměstnání a obci naopak zlevnila řadu prací, které si nemusí objednávat u externích dodavatelů. Výkopy, opravy silnic, stavby obecní infrastruktury, stolaři, tesaři – obecní firma umí leccos.
Během dvacetileté éry starosty Ledeckého se hrhovští Romové přestěhovali z chatrčí do vlastnoručně postavených domů a počet obyvatel obce se zdvojnásobil.
Nicneřešící systém?
I když je Vladimír Ledecký zvyklý řešit komunální problémy i bez pomoci státu, působil také v expertní skupině vládního zplnomocněnce pro znevýhodněné regiony a systém přidělování peněz těmto okresům zná zblízka.
Na to, až přijede vláda, starosta nečeká. Připomíná ale, že kabinet v jeho okrese ještě nezasedal. „Vůbec se nehodnotí, jestli ty peníze přinesou nějaká pracovní místa nebo jiné benefity. Dokonce nevím ani o žádném systému hodnocení a vybírání těchto žádostí,“ popisuje výjezdy vlády do regionů.
Ty podle něj slouží hlavně k tomu, aby se vláda mohla pochlubit tím, co už dříve schválila. Jako vedlejší efekt při tom premiér rozdává peníze ze své rozpočtové rezervy.
Rezervy, na co? Rozpustíme
Slovensko má, stejně jako Česko, vládní rozpočtovou rezervu, která slouží také na vykrytí nečekaných výdajů, jako je třeba likvidace následků povodní. Kromě toho má ale zákonem stanovenou vlastní rozpočtovou rezervu k dispozici i sám premiér.
Slovenská média už dříve upozornila, že premiér Fico (v čele vlády stál v letech 2006–2010 a dále 2012–2018) směroval mimořádné dotace z premiérské rezervy hlavně do obcí a regionů, které měly blízko k jeho straně SMER.
Peníze od Fica často mířily na budování fotbalových hřišť i dalších sportovišť. V rozdělování financí z rozpočtové rezervy vlády bez jasných pravidel pokračuje i nový premiér Peter Pellegrini.
„Je třeba říct, že peníze z vládní rezervy se na výjezdu v konkrétním okrese rozdělí na potřebné věci, jako jsou opravy silnic, mostů a podobně. Jsou to ale peníze daňových poplatníků, a ne premiéra, a tak by se měly rozdělovat transparentně podle nějakých kritérií. Pochybnosti, že se tyhle peníze přidělují politicky, jsou oprávněné,“ myslí si starosta Ledecký.
Slovenská vláda nevyrážela výlučně jen do strukturálně slabších regionů ve střední a východní části země, těžiště výjezdů ale leželo právě tam. Jsou na tom po deseti letech „spanilých jízd“ kabinetu méně rozvinuté okresy lépe než tehdy?
Zmocněnci pro slabé regiony
„Situace v regionech se zlepšila, ale hlavně v absolutních, ne relativních číslech. Celkový ekonomický růst táhl i regiony. Rozdíly však zůstávají – zatímco na západě je několik okresů s nezaměstnaností pod dvěma procenty, na jihu středního a východního Slovenska jsou i takové, kde je nezaměstnanost 14- až 18procentní,“ říká Martin Vlachynský z ekonomického think tanku INESS v Bratislavě.
Připouští, že slovenská vláda podnikla některé reálné kroky ke zlepšení stavu. Od roku 2015 platí na Slovensku zákon o podpoře nejméně rozvinutých okresů a na Úřadě vlády působil i zmiňovaný zplnomocněnec pro tuto agendu – tuto pozici ale vláda zrušila a nedávno jeho úkoly přebral vicepremiér Richard Raši.
Také Česko má pro strukturálně postižené regiony (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj) speciální úřad vládního zmocněnce, funkci vykonává Jiří Cienciala.
Šance na restart?
Pro všechny tři zmiňované kraje také minulá Sobotkova vláda připravila a spustila program RE:START na jejich ekonomickou restrukturalizaci. Stejně jako na Slovensku se postupuje podle akčních plánů sestavených ve spolupráci se samosprávami nebo firmami z regionů, kterých se strategie týká.
Analytik Vlachynský připouští, že tato opatření můžou v blízké budoucnosti přinést omezené zlepšení situace.
Slovenský venkov by ale podle něj potřeboval mnohem hlubší reformy, aby se například zvýšila ochota obyvatel dojíždět za prací: „Samotné výjezdy vlády jsou samozřejmě jen show.“
Článek, jehož autorem je Vojtěch Berger, původně vyšel na serveru Hlídací pes.org.