V mezinárodním obchodě jsme v posledních týdnech byli svědky razantního vývoje, který dočasně zastavila až dohoda o 90denním příměří mezi USA a Čínou. Přesto dynamika tohoto procesu změnila nejednu podnikatelskou strategii.
Důkazem je reakce na probíhající konflikt ze strany předního technologického lídra Apple, který mění svou výrobní strategii pro iPhony. Což se pochopitelně nelíbí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi (viz box).
CNBC: „Poslyš Time,“ ozval se Trump |
Donald Trump si podle CNBC nepřeje, aby americká společnost Apple vyráběla své produkty v Indii. Přiznal zároveň, že se kvůli tomu dostal v půli května do sporu s generálním ředitelem Applu Timem Cookem.
„Měl jsem s Timem Cookem takový menší problém,“ řekl Trump. „Řekl jsem mu: ‚Příteli, choval jsem se k tobě velmi dobře. Přicházíš s 500 miliardami dolarů, ale teď slyším, že vyrábíš po celé Indii,“ dodal prezident. Připomněl tak únorový slib Applu, že firma investuje 500 miliard USD (11,1 bilionu Kč) ve Spojených státech.
„Já jsem Timovi řekl: ‚Podívej, Time, my jsme se k tobě chovali opravdu dobře, tolerovali jsme všechny ty továrny, které jsi roky stavěl v Číně. Ale teď musíš stavět u nás. My nemáme zájem, abys stavěl v Indii, Indie se o sebe postará sama… chceme, abys stavěl tady‘,“ řekl podle CNBC americký prezident. (Zdroj: ČTK)
|
Klíčová montovna záložního plánu
Čína, dosavadní „královna výroby“, dlouhodobě ztrácí na atraktivitě kvůli geopolitickému napětí, státní kontrole a reputačním rizikům. Postupně rostou i náklady na pracovní sílu. Apple proto hledá nové výrobní lokality.
Takové, které umožní eliminovat rizika vysokých cel i nebezpečí krádeže dlouhodobě budovaného know-how a technologií.
Apple v současnosti prodá v USA ročně přes 60 milionů iPhonů, z nichž přibližně 80 procent bylo dosud vyráběno v Číně. To se nyní jeví jako příliš velké riziko – a výrobce to chce změnit.
Jednou z možných cest je právě Indie – sice méně výkonná, ale geopoliticky stabilnější a podnikatelsky přívětivější. Apple už dříve začal přesouvat 15–20 procent své výroby do této země. A to hlavně díky partnerům jako Foxconn, kteří rozšiřují své továrny ve státě Tamilnádu.
V březnu 2025 Apple například vyvezl z Indie do USA iPhony v hodnotě 2 miliard dolarů, což představovalo 97,6 procenta všech iPhonů exportovaných z Indie. Indie se tak z „montovny záložního plánu“ postupně proměňuje v klíčového hráče.
Indie neprovokuje USA
Ačkoli se Indie nemůže rovnat čínské infrastruktuře a logistice, nabízí firmám alespoň relativní jistotu, že stát nebude příliš zasahovat do jejich činnosti. Navíc tamní vláda neprovokuje Spojené státy podporou KLDR nebo hrozbami vůči Tchaj-wanu.
Přesto bude tato změna znamenat určité náklady – výroba iPhonů v Indii je totiž o 5–8 procent, v některých případech až o 10 procent dražší než v Číně.
Lze proto očekávat, že část těchto nákladů se Apple pokusí přenést na zákazníky.
Ve víru deglobalizace
Globální výrobní řetězce procházejí dramatickými změnami. Začíná se ukazovat, že deglobalizace – tedy odklon od závislosti na jediné dominantní výrobní zemi – není jen dočasným výkyvem, ale strukturálním trendem.
A zatímco firmy jako Apple na něj reagují pragmaticky, politici zůstávají často uvězněni v iluzi, že k výrobě na „domácím hřišti“ musí společnosti donutit.
Opak je pravdou – firmy a jejich akcionáři vždy hledají příležitost maximalizovat zisky. A to v praxi znamená přesouvat výrobu tam, kde je to ve výsledku finančně výhodné. S tím nezmůže nic ani Donald Trump.