Česko v zajetí euroskepticismu. Přijetí eura nehrozí dalších 10 let

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru důvěřuje Evropské unii (EU) 52 procent Evropanů, nejvíce za posledních 18let. Ještě větší důvěře se těší společná evropská měna, a to 74 procentům, v eurozóně dokonce 83 procentům. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za celou historii měření od roku 2004.

Jinak je tomu – jako již tradičně – v Česku. Podpora eura zůstává posledních pět let setrvale nízká. V letošním roce na úrovni 31 procent, proti se vyslovilo 61 procent dotazovaných. To představuje druhou nejnižší podporu společné měny hned po Dánsku.

GRAF: Jaká je podpora eura v EU

Zdroj: Eurobarometr

Češi jsou skeptiky i v jiných otázkách. Evropské unii u nás důvěřuje 43 procent obyvatel, což nás řadí mezi nejhorší pětici. Zároveň jsme společně s Francouzi nejpesimističtějším národem při hodnocení aktuální ekonomické situace – 60 procent dotázaných ji hodnotí jako špatnou.

Změní se přístup k euru po volbách?

Ale zpátky k euru, o kterém se v Česku vede kontinuální debata již mnoho let. Aktuálně vládnoucí koalice téma přijetí společné měny již odpískala – změní se situace po podzimních parlamentních volbách?

Krátká odpověď – velmi pravděpodobně ne. Ani jedna ze dvou hlavních politických sil v této zemi, ANO a ODS, totiž není euru nakloněna. A odkazují právě na nízkou podporu mezi obyvatelstvem, která je v kontrastu k vysoké podpoře businessu.

Starostové, TOP 09 a Piráti jsou sice pro přijetí eura co nejdříve po volbách, politická realita a jejich role přinejlepším juniorního koaličního partnera však dává tušit, že jejich plány na vstup do eurozóny v roce 2029/2030 jsou až příliš optimistické.

Naopak SPD a další strany na hraně vstupu do poslanecké sněmovny dlouhodobě vystupují ve prospěch zachování koruny.

Fakticky jsme připraveni

Česká ekonomika je na vstup do eurozóny fakticky připravena, ať již jde o sladěnost ekonomik (ano, ta může být vždy lepší) nebo plnění Maastrichtských podmínek. Po technické stránce zabere vstupní proces zhruba tři roky, včetně minimálně dvouletého pobytu v předsíni eurozóny ERM II, kdy má země zafixovaný měnový kurz.

Po zkušenostech se vstupními rozhovory s Chorvatskem a Bulharskem jsou ale některé otázky otevřené, jako například povinnost nejdříve vstoupit do bankovní unie, což by celý proces mohlo prodloužit.

Každopádně ale platí dlouhodobě omílaná pravda – vstup do eurozóny je na konci dne politickou otázkou. A pokud příští vláda nebude považovat přijetí eura za prioritu, pak se realisticky jeví jako nejbližší možné datum vstupu do eurozóny polovina 30. let…