Běh na dlouhou trať: První firmy v Česku řeší odstraňování „věčných chemikálií“

Když v roce 2021 kontaktoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) společnost Jihostroj ohledně zvýšeného výskytu věčných chemikálií v okolí strojírenského závodu, nikdo ve firmě moc netušil, o jaký problém se jedná. Povědomí o tzv. PFAS – tedy perfluorovaných a polyfluorovaných sloučeninách –  bylo tehdy minimální.

Přesto se v jihočeském Velešíně postavili výzvě čelem a dnes se mohou chlubit vůbec prvním projektem průmyslové dekontaminace látek PFAS v Česku.

Tyto sloučeniny jsou velkou skupinou široce používaných, průmyslově vyráběných chemických látek, které se hromadí v lidském těle a v životním prostředí a mají prokazatelně negativní dopady na zdraví obyvatel. Díky silné vazbě uhlíku a fluoru se v životním prostředí téměř nerozkládají, z čehož vzniklo i jejich souhrnné pojmenování.

Vzhledem k tomu dochází na úrovni Evropské unie (EU) i národních států k jejich stále intenzivnějšímu omezování a zákazu používání. Mezi místa nejvíce kontaminovaná látkami PFAS patří chemické závody, letiště a vojenské základny.

Problém pro průmysl?

Problém se však týká i velkého množství průmyslových podniků. Podobných akcí jako v jihočeském Velešíně by proto mělo přibývat. „Každý strojírenský podnik obdobného charakteru, jako je Jihostroj, má víceméně stejný problém,“ říká Peter Putz ze společnosti Photon Water, který měl tehdy projekt na starosti.

„Při měření jsme objevili tři zdroje látek PFAS: galvanovna, podzemní vody a dešťové vody. Provedli jsme pilotní projekt a na jeho základě Jihostroj přestavěl výrobu na galvanovně, aby dostal hodnoty PFAS v odpadních vodách na co nejnižší úroveň.“

Patentovaná technologie liberecké Photon Water nakonec prokázala účinnost odstranění PFAS 99,5 %. Pozitivním vedlejším efektem se staly značné úspory na stočném, protože část dekontaminované vody se podařilo znovu vracet do procesu výroby.

Bude zajímavé sledovat, jak se firmy zachovají v dalších případech, kdy budou  nuceny reagovat na výzvy SZÚ. Ten v posledních letech věnuje monitorování látek PFAS zvýšenou pozornost a eviduje v Česku řadu lokalit se zvýšenou koncentrací.

Deadline pro pěny s fluorem

Dobrovolné aktivity firem jsou zatím výrazným tahounem boje proti PFAS, jelikož legislativa tyto látky zakazuje velmi pozvolna. Přestože jich existují tisíce variant, současné zákony striktně zakazují jen tři z nich. Můžeme tak číst řadu oznámení od výrobců nábytku až po oděvní giganty, kteří se zavazují k jejich eliminaci ať už v samotných výrobcích, nebo v jejich obalech.

Zdrojů těchto látek je celá řada, od průmyslové výroby přes obaly na potraviny až po kosmetiku a textil. Mezi ty méně skloňované zdroje patří speciální pěny na hašení požárů s obsahem fluoru. Ty podle některých odhadů mohou až za 30procentní znečištění planety věčnými chemikáliemi.

V EU se tedy fluorované hasební pěny radikálně omezují. Od 4. července 2025 navíc bude platit pro Českou republiku kompletní zákaz držení a používání hasiv s obsahem látek typu PFOA.

Aktuálně se tak musí s problémem „toxických“ hasebních pěn v Česku vypořádat jak státní hasiči spadající pod kraje, resort obrany a ministerstvo vnitra, tak především ti z velkých průmyslových podniků.

Už řadu let je na trhu k dispozici nová generace bezfluorových pěn na bázi polymerů (FFF – Fluorine Free Foams). Proces výměny zahrnuje také ekologickou likvidaci starých fluorovaných hasiv a dekontaminaci veškerého zařízení od zbytků PFAS.

„Firmy by to neměly podceňovat, celá procedura může zabrat týdny, ale i měsíce. Teoreticky může nastat situace, kdy nebudou mít k dispozici dostatek vhodných hasiv, nebudou mít chráněnou výrobu, a tudíž nejspíš nebudou moci vyrábět,“ upozorňuje Václav Mečíř, který působí při Hospodářské komoře ČR jako poradce pro přechod na bezfluorová hasiva.

V případě velkých společností se jedná o mnohamilionové náklady, které by se však v dlouhodobém horizontu měly vyplatit. Firma sníží zdravotní a ekologická rizika a vyhne se možným postihům za nedodržování legislativy. Zároveň také eliminuje negativní dopady na ESG rating a předejde poškození své reputace.

Biliony na dekontaminaci

Vědci i ekologické organizace mají jasno: látky PFAS je třeba zakázat plošně a prakticky bez výjimek. Problém je v tom, že i kdyby došlo k zákazu všech jejich kombinací s okamžitou platností, člověk se s nimi bude potýkat ještě minimálně desítky let.

„Množství těchto látek v přírodě neustále stoupá, naprosto nás obklopují a není před nimi úniku. Vědecká komunita je přesvědčena, že tyto látky musí být téměř kompletně zakázány,“ říká Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty UK.

Karolína Brabcová z organizace Arnika, která se podílí na evropské legislativě omezující tyto látky, přidává konkrétní varovná čísla. „Odhadované náklady na dekontaminaci znečištění PFAS v Evropě dosahují neuvěřitelných 1,6 bilionu eur. Odhaduje se, že onemocnění způsobená látkami PFAS stojí evropské zdravotnictví 52 až 84 miliard eur ročně a že v České republice je jejich zdravotními dopady zatíženo přes tři sta tisíc lidí.“

V roce 2023 byly publikovány závěry projektu mezinárodní novinářské spolupráce s názvem Věčné znečištění (v originále Forever Pollution). Ten se pokusil zmapovat zdroje a klíčové zdroje PFAS v Evropě, přičemž zjistil , že těmito látkami zasažena především západní Evropa. Podle projektu by náklady na dekontaminaci Evropy, pokud nebudou přijata žádná opatření, dosáhly každoročně více než 100 miliard eur ročně. Za dvacet let to představuje ohromující dva biliony eur.