Proč představují polovodiče páteř moderní společnosti?

V tuto chvíli můžeme konstatovat, že poptávka je převážně růstová a táhne jí stále významný rozvoj okolo umělé inteligence (AI). Jiné sektory, jako automobilový průmysl nebo trh chytrých telefonů spíše zaostávají.

Páteř moderní společnosti

V jakém stavu je polovodičový cyklus? Jaké jsou nyní klíčové trendy odvětví?

Obecně se polovodičový cyklus významně zrychlil, dáno je to počtem zařízení, kde se využívají moderní čipy. Namátkou můžeme zmínit některé nové přírůstky, kde se technologie využívá.

V automobilovém průmyslu se bavíme nově o celém novém spektru využití – čipy řídí bateriový management, výkonovou elektroniku, infotainment systémy i autonomní řízení. I práce s daty se stále víc stupňuje, roste totiž potřeba specializovaných čipů (např. GPU, TPU, NPU) pro zpracování rozsáhlých datových sad.

Není tedy vůbec přehnané říct, že polovodiče už v tuto chvíli tvoří páteř moderní společnosti. Současně je ale toto odvětví velmi cyklické, kdy výroba nových kapacit trvá celé roky. Ostatně to potvrzuje i prohlášení šéfa přední společnosti TSMC, který odhaduje že vybudování dodavatelského řetězce v EU by stálo přes 330 miliard dolarů.

Růstová fáze

Pro úspěšné investice v tomto odvětví je klíčové poznat, v jaké fázi cyklu se nacházíme Podle uznávané organizace Semiconductor Industry Association růst v čipovém odvětví zůstává v kladných hodnotách a podle organizace se nacházíme ve fázi zrychlení růstu – tedy ve střední části cyklu, která bývá historicky příznivá pro výkonnost polovodičových akcií.

To, že je fáze stále růstová, potvrzuje i zájem o přípravu nových gigantických projektů v odvětví. Japonský vizionář Masayoshi Son mluví o investičním megaprojektu, kdy plánuje vybudovat průmyslový komplex za 1 bilion dolarů v Arizoně. Má se ve spolupráci se SoftBank a TSMC zaměřovat na robotiku a umělou inteligenci.

Strategická Arizona

Arizona, kdysi vnímána jen jako suchá poušť a domov důchodců, se tak stává novým epicentrem high-tech výroby. I z pohledu geopolitického vývoje je projekt mimořádně zajímavý.

V americké ekonomice převládají tendence k autarkii v tomto klíčovém odvětví. USA proto v posledních letech výrazně tlačí na přesun high-tech výroby z Asie zpět na Západ.

Projekt v Arizoně by tak nebyl pouze ekonomickým, ale i strategickým řešením. Fakticky by měl sloužit jako pojistka proti čínské možné dominanci v oblasti čipů, robotiky a umělé inteligence.