Povinné reportování ESG investoři chtějí. Odklad ze strany EK ale znamená nedostatek klíčových dat

Evropská regulace v oblasti udržitelnosti se neustále vyvíjí. Letos v dubnu Evropská komise (EK) v rámci balíčku Omnibus navrhla změkčení pravidel a posunutí účinnosti regulace o dva roky.

Povinný ESG reporting, tedy podávání pravidelných zpráv o udržitelnosti v environmentálních, sociálních a správních tématech (ESG) přijde později. Cílem evropských směrnic je požadavek po firmách, aby zmírňovaly případné negativní dopady svého podnikání na životní prostředí a společnost.

Firmy s více než 250 zaměstnanci a obratem 40 milionů eur (přibližně jednu miliardu korun) měly podle původních pravidel podávat množství nefinančních informací o dopadech svého podnikání na životní prostředí či společnost. EK ale před dvěma měsíci směrnici tuto povinnost odložila o dva roky.

Odklad, po kterém volal zejména průmyslový sektor, představuje součást snahy Bruselu posílit konkurenceschopnost unijní ekonomiky snížením byrokratické zátěže. O tom, jak se tyto změny projevují či projeví do budoucna hovořili diskutéři na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) s názvem od „Od reportingu k realitě: Má ESG ještě smysl?“. Podle Jiřího Tylla, vedoucího Katedry strategie na Fakultě podnikohospodářské VŠE sice došlo k odkladu, ale i tak v této oblasti panují dohady nad finální podobou směrnic, protože nic dalšího EK neschválila.

Evropská komise navrhla úpravy směrnice CSRD, které omezí ESG reporting, včetně snížení množství dat, auditu pouze jednou za pět let a vyjmutí menších firem, což se dotkne přibližně 80 procent malých a středních podniků. „Nejdůležitější je, že dochází výraznému zjednodušení celého procesu. Konečně vzal někdo rozum do hrsti a začal řešit to, co je skutečně relevantní,“ zdůraznil Tyll.

Dvojí materialita

Návrh rovněž mj. odkládá o rok účinnost směrnice o náležité péči CSDDD, omezuje povinnost sledovat dodavatelský řetězec pouze na případy důvodného podezření, zavádí pětiletý interval auditů a nabízí dobrovolné standardy VSME pro malé a střední podniky do 250 zaměstnanců.

Podle Tylla rovněž došlo ke zlepšení díky bezplatnému online nástroji pro převod vyplněného excelového souboru, za který firmy nemusí nic platit. „Byla by však škoda přijít o proces dvojí materiality. Ten pomáhá podnikům zamyslet se nad tím, kdo jsou jejich stakeholdeři a na jaké oblasti se mají soustředit. Málokterá firma má takový dialog s nimi dobře podchycený. Přitom by se každá firma měla zamyslet, jak chce svůj byznys dělat a na co se chce zaměřit. Vždy ale musí poměřovat míru dodržování předpisů versus nastavení ohleduplnosti ke svému okolí,“ upozornil.

O dvojí materialitě hovořila i členka představenstva Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková, která byla dalším z hostů konference IVD. Podle ní i ČEZ prošel procesem dvojí materiality. „Byl to náročný proces, ale ukázal se jako potřebný. Pokud se vše dobře nastaví a provede, tak to zlepšuje fungování firmy do budoucna a ovlivňuje budoucí strategie. Měla by tím projít každá firma,“ navázala na Tylla.

Zároveň popsala zkušenosti ČEZ s reportingem ESG, s nímž začínala skupina již v roce 2016. Letošní rok je však podle Chaloupkové přelomový v tom, že společnost vydala podle nové směrnice první Zprávu o udržitelnosti, která je součásti Výroční zprávy Skupiny ČEZ. „Stala se klíčovým nástrojem prezentace přístupu k ESG. Poskytuje ucelený a srozumitelný přehled o vlivu Skupiny ČEZ na udržitelnost. Navíc ukazuje, jak jsou tyto aspekty začleněny do strategického rozvoje a výkonnosti firmy. Interně podporuje strategické řízení, stanovování cílů a přehled jejich plnění. Externě poskytuje transparentní informace ratingovým agenturám, akcionářům, bankám a investorům,“ dodala členka představenstva ČEZ.

Klíčových dat bude méně

Právě kvůli změnám a odkladu mnoho českých firem pozastavilo své aktivity v ESG reportingu. Z květnového průzkumu poradenské společnosti Deloitte mj. vyplynulo, že s přípravou na zveřejňování ESG zpráv začalo 80 procent dotčených českých firem. Polovina z nich nyní přípravy pozastavila a čeká na další vývoj situace. Dalších pět procent přípravy na zveřejňování zpráv zastavilo úplně a neplánuje v nich pokračovat.

Právě odklad ze strany EK povede, podle dalšího diskutéra, jímž byl Daniel Houska, vedoucí oddělení financování udržitelnosti na ministerstvu financí, ke ztrátě klíčových dat pro investory i banky, která jsou hlavním zdrojem financí. Jen v Česku podle něj klesne počet vykazujících firem v Česku o zhruba 90 procent. Důsledkem toho bude nižší transparentnost, což zkomplikuje řízení klimatických rizik a zvýší potřebu dobrovolného vykazování.

Trh přitom tato data vyžaduje – například pro ocenění nemovitostí, dekarbonizaci portfolií nebo udržitelné financování. ,,Pro uživatele je důležitá informace o tom, jakým směrem se bude společnost v budoucnu vyvíjet. Evropská centrální banka uvedla, že smysl má pouze dobře nastavená regulace. Také Evropská bankovní federace zdůrazňuje potřebu existence jednotné a standardizované formy reportingu,“ poznamenal Daniel Houska.

Bez dat bude financování dražší

O potřebě dat právě v bankovním a pojišťovacím sektoru hovořil Gabriel Marosi, director Sustanability & Climate ve společnosti Deloitte. „Instituce ve finančním sektoru tyto informace vyžadují především pro oblast řízení ESG rizik. Pokud by je neměly, musí to zohlednit v ceně financování,“ prohlásil.

Firmy budou muset i nadále poskytovat informace o emisích, energetické náročnosti či fyzických rizicích. Dominantními oblastmi zeleného financování jsou podle Marosiho energetika a automobilový průmysl. Mezi hlavní klimatická rizika bank patří povodně, sucho a eroze půdy.

„ESG reportingem to nekončí, jde jen o výstup. Firmy by měly být připraveny na udržitelné financování. Je potřeba mít tým, který se dokáže podívat na firmu jako celek v kontextu očekávání bank. Patří sem zhodnocení daňových aspektů, investic do technologií, fungování skladů, dodavatelského řetězce, výroby i celkového energetického řízení. Klíčové je, aby firma pochopila, jaká rizika toto téma představuje a jaké příležitosti jí to naopak nabízí. A určitě by měla mít představu, jak na požadavky bank reagovat,“ řekl Gabriel Marosi.

Investoři pozorně ESG sledují

Předloňská analýza konzultační společnosti Mckinsey ukázala, že finančně úspěšné společnosti, které do svých růstových strategií začleňují priority v oblasti ESG, dosahují lepších výsledků než jejich kolegové. Téma ESG se navíc stalo klíčovým faktorem při rozhodování investorů, kteří sledují ESG skóre, protože koreluje s dlouhodobou stabilitou firmy

A právě na pohled investorů se zaměřila Kateřina Špániková, Head of ESG & Support Products, v Raiffeisenbank. S odkazem na vlastní průzkum uvedla, že 79 procent investorů považuje ESG za důležité, 50 procent je ochotno odprodat podíl ve firmě bez dostatečného přístupu k ESG a 70 procent požaduje, aby ESG cíle ovlivňovaly odměňování managementu.

„Pro finanční sektor nejsou důležitá pouze data. Zajímá se také o strategii, která je důvěryhodná a odpovídá odvětví a geografické lokalitě, ve které firma působí. A v neposlední řadě sleduje také provázanost na celkovou strategii a plán investic,“ popsala Kateřina Špániková.

Firmy, které podle ní řeší udržitelnost, jsou konkurenceschopnější, ať už v oblasti emisí a dekarbonizace, ale i ve spotřebě energie, vody či odpadovém hospodářství. „Vidíme, že si to uvědomují i firmy. Nejen v souvislosti se snižováním vlastních nákladů, ale vnímají to i jako riziko do budoucna,“ dodala.

Závěrečnou část konference vyplnila živá debata mezi všemi účastníky, přičemž Michaelu Chaloupkovou nahradila Jana Beniaková, manažerka útvaru ESG reporting ve Skupině ČEZ. V debatě se diskutéři mj. probrali s čím firmy při ESG reportingu nejvíce zápasí, dopadu klimatických změn nebo marketingovou funkci ESG.