České zdravotnictví není připraveno na další krize ani na stárnutí populace, ukazuje analýza

Na křehkost českého zdravotního systému se v posledních letech upozorňuje neustále. I přesto se ale mění jen málo, aby se zabránilo jeho kolapsu. Jeho zranitelnost potvrdila i nedávná analýza Indexu připravenosti zdravotnictví (HRI).

Podle ní je český zdravotnický systém na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a podobné výzvy. Analýzu připravuje každoročně organizace Globsec, která porovnává připravenost systémů zdravotní péče ve všech evropských zemích.

Česká republika získala v indexu 2023 jen 55,7 bodu ze 100. Česko si meziročně pohoršilo o dva body, a ocitlo se tak na 10. pozici od konce z 27 států.

Studie vychází z 38 ukazatelů, jako jsou například výdaje zemí na prevenci, dostupnost zdravotní péče nebo užívání návykových látek.

„Pokud se zaměříme na oblast střední a východní Evropy, nevede si ČR zas tak špatně. Naopak společně se Slovinskem a Chorvatskem jsou na tom tyto státy nejlépe. Ani jedna země ale nedosahuje průměru EU. Bulharsko, Polsko a Lotyšsko se umístily na nejnižších příčkách, což zde ukazuje na tamní přetrvávající problémy,“ komentuje Martin Smatana, autor indexu HRI.

Stárnutí populace a dostupnost zdravotní péče

Jednou z oblastí indexu je dostupnost zdravotní péče a stárnutí populace. To představuje velké téma pro celý evropský kontinent. A není se čemu divit. Predikce nejsou vůbec pozitivní.

Podle projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude v příštích 30 letech trvale narůstat počet obyvatel ve věku 65 a více let. Počet seniorů, který na počátku roku 2023 činil 2,2 milionu, se do konce 50. let vyšplhá na tři a čtvrt milionu.

„Demografický vývoj v příštích desetiletích bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých obyvatel nad počtem živě narozených dětí. Do konce roku 2050 klesne počet obyvatel Česka jen mírně, na necelých 10,69 milionu. Nejvýraznější úbytky pak očekáváme v průběhu 60. let,“ upozornil k tehdejší predikci Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

Naopak počet mladých lidí bude klesat. Největší úbytky obyvatel ve věku 15 až 64 let se očekávají na sklonku 30. let a v první polovině 40. let. Na počátku roku 2023 bylo v populaci Česka 6,9 milionu 15 až 64letých (63 procent populace). Nicméně na konci 50. let by jich mělo být již jen 6 milionů (57 procent populace). Zastoupení dětské složky pak klesne v polovině století z 16 procent na 13 procent.

Kdo se postará?

Otázkou pak je: „Jsme připraveni, abychom se o tak početnou část zranitelného obyvatelstva postarali, když bude potřeba?“

V době, až tu bude nejvíce seniorů, kteří budou potřebovat dlouhodobou ošetřovatelskou péči, tu bude nejméně produktivních lidí schopných pracovat. A to se samozřejmě týká i zdravotnictví a dostupnosti zdravotní péče.

Už dnes je pohled na průměrný věk lékařů a sester tristní. „U praktických lékařů pro děti a dorost pracuje 50 procent z nich v důchodovém věku. U chirurgů je tento podíl přibližně stejný. Podobně špatně je na tom vnitřní lékařství, alergologie a klinická imunologie, anesteziologie a intenzivní medicína, všeobecné praktické lékařství a patologie,“ varoval už dříve ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Zároveň podotknul, že obdobně neradostná situace panuje i u sester. V současnosti pracuje v důchodovém věku téměř 6000 sester v akutní lůžkové péči a více než 1700 sester zajišťujících komunitní ošetřovatelskou péči.

Sráží nás alkohol

Jedním z hlavních důvodů, proč jsme v žebříčku dopadli tak špatně, je vysoká konzumace alkoholu. Společně s Rakušany a Rumuny jsme na třetím místě „největších alkoholiků“. V tomto případě jde o mírný posun od roku 2022, kdy jsme byli na prvním místě.

Index sleduje i další oblasti „životních návyků“. V konzumaci ovoce a zeleniny jsou Češi na 9. nejhorším místě. Zlepšení zaznamenala Česká republika v oblasti obezity. Jsme nyní 11. zemí s nejvíce obézními lidmi z 27 evropských zemí, což je oproti předchozímu roku zlepšení o jednu příčku.

První místo v žebříčku HRI obsadilo – stejně jako loni – Norsko se 73,1 body ze 100, premianty jsou také Nizozemsko a Švédsko. Na nejnižší pozici naopak skončilo se 42,5 body Bulharsko.

Cesta v prevenci a výdajích na zdravotní péči

Co se týče našich největších slabin, tak podle odborníků se musíme soustředit na prevenci a zlepšit postoj k výdajům na zdravotní péči.

„Data jasně ukazují, že ty země, které se nebojí investovat, jsou mnohem lépe připravené na budoucí výzvy. Musíme si uvědomit, že péče o zdraví není něco, co jen stojí peníze. Jde o investici, která se ve zdravé populaci mnohonásobně vyplatí. Čím jsou lidé zdravější, tím jsou i produktivnější, a podporují tak ekonomiku. Právě investice do zdravotnictví přinesou v budoucnu Evropě značné úspory,“ vysvětluje Jasper Kunow, generální ředitel pro střední Evropu a Portugalsko společnosti MSD. Ten byl na Globsecu jedním z účastníků panelu věnovanému právě  zdravotnictví.

S odkazem na index HRI dodává, že většina zemí střední a východní Evropy vynakládá na prevenci pouze 3 procenta svého rozpočtu na zdravotní péči. Na očkování dokonce jen 0,5 procenta. „Přitom očkování je efektivním nástrojem prevence více než 30 onemocnění,“ tvrdí Kunow.