Konec světa, jak ho známe? Mladí věří demokracii méně než jejich rodiče

Otrava, znechucení a skepse. To jsou současné pocity mladých lidí ohledně demokracie v dnešním světě.

Stále více mladých lidí v zemích s dlouhou demokratickou tradicí je otrávených a znechucených politikou, což se odráží také v jejich názorech na samotnou demokracii. Dokonce natolik, že si dokáží představit něco nového například svržení vlády pomocí vojenského převratu.

Takové jsou výsledky výzkumu, který proběhl ve Spojených státech, západní Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu, jehož autory jsou Yascha Mounk z Harvardovy univerzity a Stefan Foa z University of Melbourne.

Část jejich výzkumu, která se opírá o historická data v postojích vůči státům a vládám, před nedávnem publikoval Journal of Democracy a cituje z ní i server Quartz.

Čím mladší, tím menší víra v demokracii

„Stále více lidí žijících v demokratickém světě je přesvědčených o tom, že jejich možnost zapojit se do politického dění slábne,“ upozorňují autoři studie.

Ztráta důvěry a víry mladých v demokracii se projevuje na jedné straně nezájmem o politiku, na druhé straně pak podporou radikálních politických uskupení a nesmlouvavých řešení. Místo demokracie si často dokáží představit nějakou autoritativní alternativu.

Z výzkumu například vyplynulo, že jen zhruba 19 % amerických a 36 % evropských mileniánů považuje vojenský převrat v demokratickém zřízení za nezákonný. U starších lidí je to v USA zhruba 43 % a v Evropě asi 53 %.

GRAF: Srovnání názorů starší generace a mileniánů na vojenský převrat
Otázka zněla: Je vojenský převrat v demokracii legitimní?
Nesouhlasnou odpověď dávali spíše starší lidé, v procentech. 

Zdroj: theatlas.com

To ale nebyl jediný varovný signál vyplývající z výzkumu.

Například také jen zhruba třetina mileniánů v USA a nepatrně více v Evropě (39 procent) vnímá občanské právo jako nezbytnou součást demokracie (starší generace v USA s tím souhlasila v 41 procentech případů, v Evropě pak 45 procent)

Svoje pochyby měli také dotázaní o významu svobodných voleb. Více než čtvrtina amerických mileniánů nepovažuje svobodné volby jako důležité pro demokracii.

GRAF: Výběr politických lídrů ve svobodných volbách hodnotí jako nevýznamný
Jde o srovnání meziválečné generace (narození mezi 1918 až 1940), poválečné generace (cca 1946 až 1964, tzv. baby boomers) a generace mileniánů (narození mezi 1980 až 2000).

Zdroj: theatlas.com

Nezájem o politiku se prohlubuje

A jak už bylo řečeno, čím mladší generace, tím menší zájem o politiku. Jak ukázal výzkum, od roku 1990 klesl mezi lidmi ve věku 16-35 let podíl těch, kdo se aktivně zajímají o politiku 12 procent (USA), respektive 10 procent (Evropa). Starší generace jsou na tom opět výrazně lépe.

Z lidí starších 36 let se jich o politiku zajímá ve Spojených státech 67 procent (v roce 1990 to bylo 63 procent) a v Evropě 52 % (proti roku 1990 beze změny). Nicméně vyšší zájem zřejmě ovlivnila i předvolební kampaň pro prezidentské volby, v nichž posléze vyhrál Donald Trump.

GRAF: Kdo se zajímá o politiku?
Levé grafy ukazují Američany a Evropany ve věku 16–35 let, pravé grafy pak lidi starší 36 let, podíly jsou v procentech.

Zdroj: theatlas.com

Mounk a Foa považují za jeden z hlavních důvodů prudkého nárůstu počtu mladých lidí pochybujících o smysluplnosti demokracie to, že mileniáni ve vyspělém světě nemají osobní zkušenost s jinými než stabilními demokratickými režimy.

Navíc ani nezažili (nebo jen okrajově) konec období studené války a v zásadě nikdy dosud nepociťovali skutečné obavy z globálního vojenského konfliktu. Zkrátka jsou zvyklí na svobodný život v dostatku, a tak svobodu nepovažují za privilegium.

Na druhou stranu se mileniáni ani nesnaží být nějak výrazněji činní v politice. Zatímco u poválečné generace se účastnil nějakého politického protestu každý 11. Američan, u mileniánů to byl jen každý patnáctý.

Dopady na realitu už jsou patrné

Nelze jednoznačně říci, že realita je všude skutečně taková. Třeba v Polsku nebo Venezuele, kde nyní nad demokracií „mírně vítězí“ autokracie, jak nedávno upozornil i list New York Times. U těchto příkladů však je třeba si zároveň uvědomit, že jde o mnohem mladší demokratické státy. Minimálně v kontextu s USA nebo státy západní Evropy.

Lze ale ukázat, že nedůvěra v demokracii a nezájem mladých o politiku skutečně přináší konkrétní dopady. Za prohrou Hillary Clintonové v loňských amerických prezidentských volbách s Donaldem Trumpem podle analýzy výsledků stáli mladí.

Velké množství mladých lidí, u kterých měla v tomto případě jinak papírově poměrně velkou podporu, k volbám totiž vůbec nedorazilo.