Bitcoin v rezervách ČNB: Zápis do dějin finančnictví, odvážný krok, šílenství, hodnotí odborníci Michlův záměr

ANKETA PEAK VOICE

Měla by ČNB nakoupit do svých rezerv bitcoiny?

Petr Bartoň, hlavní ekonom Natland a datový ekonom Datarun

Centrální banka je mnohem víc než správce investičního portfolia rezerv. Rezervy nemají centrální bance „vydělávat“, mají jí umožňovat výkon monetární politiky s cílem udržet roční inflaci co nejblíže dvěma procentům. Dokonce ani nyní uváděné zdůvodnění snahy o maximalizaci výnosu není nutně obhajitelné.

Není zcela jasné, zda je rozhodnutí o nákupu bitcoinů předjednáno v rámci ČNB. Jestli tedy guvernér oznamuje svoje plány, které chce předložit ostatním členům bankovní rady k jednání, nebo jestli to už v má předdojednáno. V prvním případě by mohlo jít o strategickou snahu zvýšit tlak na ostatní členy bankovní rady, aby se změnou strategie rezerv souhlasili. „Když už se teď na nás skrze FT dívá celý svět.“

Zároveň je 5procentní objem bitcoinů v rezervách ČNB poměrně ambiciózní cíl pro „vykopnutí“. Obzvlášť vzhledem k tomu, že zlato – další položka, kterou chce guvernér navyšovat, ale je velmi tradiční – nyní dělá pouhá 3 procenta rezerv. I když to navyšování už nějaký pátek pokračuje. Není tak vyloučeno, že podíl bitcoinu by v určitém momentu byl vyšší než podíl zlata, a to by nemuselo vysílat zrovna nejšťastnější signál o standardnosti postupu jinak standardní centrální banky uprostřed „standardní“ Evropy. (Jinými slovy, plánované množství bitcoinu může být větší problém než samotný fakt, *že* nějaký chce nakoupit.)

Vlna, kterou tímto centrální bankéř vyvolal ve světovém tisku, bude navždy zapsána do dějin vývoje světového finančnictví. Uvidíme, s jakým znaménkem.

Marek Kříž, CGO Investown

Plán České národní banky zařadit bitcoin do svých devizových rezerv vnímám jako odvážný krok, který ale dává smysl. Posledních 10 let se v investiční komunitě opakovaně mluví o tom, že by lidé měli mít ve svých portfoliích 1–3–5 procent v bitcoinu. Pokud se na to podíváme konzervativnějším pohledem, i ČNB by mohla zvážit nějakou, byť lehce nižší hranici.

Je ale důležité rozlišovat mezi kryptoměnami obecně a bitcoinem. Zatímco u bitcoinu vidím silné investiční argumenty, u jiných kryptotechnologií bych byl opatrnější. Bitcoin si za posledních více než 10 let vydobyl status digitálního aktiva s jasně definovaným omezeným množstvím, silným fundamentem a rostoucí adopcí.

Pokud jde o rizika, nevidím v této strategii výraznější nevýhody, a paradoxně mi přijde větší téma postupné navyšování expozice ČNB vůči zlatu. Když se podíváme na podíl zlata v rezervách centrálních bank, je to stále téma k debatě. Možná jediná otázka ke zvážení je, zda není 5procentní podíl příliš ambiciózní jako výchozí bod. Start s 3 procenty by možná byl lépe přijat veřejností a snáze obhajitelný. Na druhou stranu, pokud jde o dlouhodobou strategii a vizi, je třeba ocenit odvahu.“

Jiří Rusnok, bývalý guvernér ČNB

Zařazení bitcoinu do rezerv ČNB považuji za špatný nápad, hrozí ztráta důvěryhodnosti centrální banky. Myslím, že to je naprosté šílenství.

Devizové rezervy centrální banky malé otevřené ekonomiky s vlastní měnou jsou jeden z klíčových nástrojů k plnění základního cíle centrální banky, tedy cenové a finanční stability. Pro tento účel rozhodně nejsou vhodná extrémně volatilní a riziková aktiva, jako je například bitcoin. Ještě jsem neslyšel o nikom, že by nějaká centrální banka investovala smysluplnou část svých rezerv do takhle pofiderního aktiva.

Devizové rezervy ČNB navíc rozhodně nejsou soukromým majetkem bankovní rady nebo guvernéra. Jedná se o veřejný statek. Mají jasně definovaný účel, a podle toho má s nimi být nakládáno. Rozhodně není tímto účelem spekulace a snaha o krátkodobý zisk.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Česká národní banka jde do bitcoinu, chce jich nakoupit za 176 miliard korun. Jako první západní centrální banka na světě jej bude mít ve svých rezervách. Ty v poměru k velikosti (české) ekonomiky patří k největším na světě. Je to další milník v celosvětové postupné legitimizaci bitcoinu.

Tuzemská centrální banka se tím dostává do určitého střetu s Evropskou centrální bankou, jenž by mohl zesílit, pokud by se Česko rozhodlo přijmout euro. Podle ECB je vnitřní hodnota bitcoinu nulová. Představuje riziko pro společnost a životní prostředí a jeho stále poměrně vysoká cena je odrazem manipulací na neregulovaném trhu, živné to půdě různým šarlatánům. Podle ECB dále je cena bitcoinu tak vysoko proto, že v rostoucí míře obsluhuje kriminální aktivity, stala se z něj “měna zločinců”, přičemž úřady zkratují ve svém úsudku, když nad tím přivírají oči. Tržní kapitalizace bitcoinu prý určuje rozsah společenské škody, k níž dojde, až se celý ten domeček z karet zhroutí…