Biden se spojenci rozjíždí „ropnou válku“ s tradičními těžaři

Americký prezident Joe Biden rozhodl, že Spojené státy počínaje prosincem uvolní 50 milionů barelů ropy ze svých strategických rezerv. Jedná se o součást mezinárodně koordinovaného kroku, k němuž se připojí další země, klíčoví světoví čistí dovozci suroviny Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea a Británie.

Strategické ropné rezervy Spojených států jsou největší na světě, k 12. listopadu 2021 čítaly 606,1 milionu barelů. K uvolnění amerických rezerv se už konkrétním činem přidala třeba Indie, která rozhodla o uvolnění pěti milionů barelů.

Jedná se o vyhlášení svého druhu „ropné války“ USA a hlavních světových dovozců ropy kartelu OPEC a jeho spojencům. Tedy zejména státům, jako je Saúdská Arábie a Rusko. Rijád, Moskva a další tradiční těžařské mocnosti se totiž v uplynulých týdnech odmítly podvolit tlaku hlavně právě Washingtonu, aby svoji těžbu navýšily.

A co OPEC a spol.?

OPEC a spojenci nyní varují, že na uvolňování strategických rezerv odpovědí omezením své těžby. To by tlak na pokles cen ropy vzniklý uvolněním rezerv mohlo částečně či zcela potlačit.

Také proto je dopad uvolnění rezerv na ceny ropy zatím omezený. V očekávání uvolňování strategických rezerv ze strany USA a dalších států včera klesla cena ropy Brent až pod 77,60 dolaru za barel, vyplývá z údajů Bloombergu. To je nejnižší úroveň od přelomu letošního září a října. Později však ropa Brent lehce zdražila, a to i po oznámení Bílého domu o uvolnění rezerv.

GRAF: Vývoj ceny severomořské ropy Brent
Za letošní rok 2021 (do 24. listopadu), v USD
Zdroj: tradingeconomics.com

Bílý dům současně tímto krokem riskuje, že si rozezlí Rijád, svého dlouhodobého spojence v blízkovýchodním regionu.

Pohonné hmoty dražší

Přiškrcování těžby klíčovými těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem v době celosvětového ekonomického procitání z nejtěžších pandemických můr je hlavním důvodem letošního celoročního zdražování pohonných hmot, včetně Česka. Například benzin Natural 95 od začátku roku zdražil z úrovní pod 28 korunami za litr až na 37,20 koruny za litr v minulém týdnu.

V tomto týdnu však dalšímu zdražování pohonných hmot v Česku letos zatím nejviditelněji „dochází dech“.

Důvodem je i to, že světoví obchodníci s ropou již nějakou dobu spekulovali právě nad tím, že země v čele se Spojenými státy „sáhnou“ do svých strategických rezerv. V USA je letošní zdražování pohonných hmot jedním z důvodů, proč prezidentu Bidenovi znatelně klesá obliba u veřejnosti.

V souvislosti s uvolňováním strategických rezerv lze tedy očekávat první trvalejší pokles cen pohonných hmot v Česku v letošním roce. Ten ovšem bude tlumit momentálně citelně oslabující česká měna. Koruna oslabuje vůči dolaru až takřka k úrovni kurzu 22,68, což znamená, že je nejslabší za poslední více než rok, od 5. listopadu 2020.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči dolaru
Za posledních šest měsíců (do 24. listopadu)

Zdroj: tradingeconomics.com

Za posledních čtrnáct dní koruna vůči dolaru ztratila znatelná takřka čtyři procenta. Před dvěma týdny se totiž dolar prodával i za méně než 21,80 koruny.

Toto oslabení koruny čerpací stanice teprve promítnou do cen pohonných hmot, takže ty v příštích dvou týdnech zlevní jen poměrně mírně. Pokud OPEC a spojenci odpovědí na uvolňování z rezerv omezením těžby dostatečně rychle, k výraznějšímu poklesu cen pohonných hmot v Česku nakonec nemusí dojít vůbec.

VÍCE K TÉMATU:

Míří ceny černého zlata k hranici 100 dolarů?

Proč pomalu, ale jistě narůstá napětí na komoditních trzích?

Historický krok

Kroky Spojených států a dalších zemí uvolňujících své rezervy představují největší samostatně koordinované uvolňování ropných rezerv v dějinách. Předchozí velké koordinované operace tohoto typu totiž měly v gesci nadnárodní instituce typu Mezinárodní energetické agentury.

Ta třeba v roce 2011 organizovala dosud poslední velké koordinované uvolnění rezerv v objemu 60 milionů barel, a to v souvislosti s tehdy propukající občanskou válkou v Libyi.

Každopádně se nyní vyplatí dění na trhu s ropou sledovat.