Aerolinky světa na kolenou, bez pomoci státu řadě z nich hrozí bankrot

Aerolinky si v posledních týdnech procházejí pravděpodobně nejsložitějším obdobím své historie. Ještě nikdy se totiž nestalo, že by bylo odstaveno bezmála 60 procent z celosvětové flotily čítající přes 29 tisíc letadel, jak uvádí Asociace leteckých dopravců (IATA).

Ještě více propadl počet realizovaných letů, který se globálně propadl na pětinu. V některých regionech světa se letecká doprava zastavila prakticky úplně (viz graf).

GRAF: Vývoj indexu počtů ve vybraných regionech světa
Jde o index počtů denních letů od začátku roku 2019 do konce dubna (1. 1. 2019 = 100), v procentech.

Zdroj dat: IATA

Je vidět, že křivka koresponduje s vývojem šíření koronaviru ve světě. Nejdříve se projevila v Asii, odkud se postupně rozšířila (a zřejmě stále šíří) ve zbytku světa.

I proto nejsou výhledy příliš růžové. Asociace IATA očekává, že meziroční propad osobní letecké přepravy bude přibližně přes 50 procent. Aerolinky by podle nich měly zaznamenat pokles tržeb o více než 300 miliard dolarů.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy čeká dopravce příprava na novou realitu: lidé budou trvaleji létat o dost méně než před úderem koronaviru.

Jen pro představu, tržní kapitalizace největších světových aerolinek American Airlines se dnes pohybuje okolo pouhých čtyř miliard dolarů. Jen od začátku roku klesla cena akcií o bezmála 50 procent. Podobně na tom byly i další aerolinky.

Bez státní pomoci někteří přepravci nepřežijí

Zatímco prodeje nových letenek poklesly prakticky na nulu, náklady na platy zaměstnanců a údržbu letadel či letecké systémy aerolinkám nikam nezmizely. Dopravcům tak ze dne na den vyschla krev v žilách.

Navíc podle platných zákonů by měly jednotlivé společnosti cestujícím vracet peníze za zrušené lety. To však aerolinky v drtivé většině případů nedělají, nemají totiž kde brát – chybí jim často hotovost na vlastní provoz. Celá řada z nich tak nyní balancuje na hraně bankrotu a zoufale vzývá či vyhlíží finanční injekce z veřejných rozpočtů.

„Bez pomoci vlád bude odvětví zcela zdecimováno. V dalších měsících totiž dorazí opravdová ‚tsunami‘ propouštění, varují experti z letecké branže,“ tvrdí Kovanda a odvolává se i na výše uvedené údaje IATA o letošním 55procentním propadu tržeb civilní letecké dopravy.

Státní pomoci aerolinkám

Zdroj: Bloomberg

A často úspěšně. Jak uvedla agentura Bloomberg, vlády již vynaložily na různou formu podpory aerolinek více než 85 miliard dolarů. Chtějí tak zachránit odvětví, které celosvětově zaměstnává přes deset milionů lidí.

Například největší zámořská aerolinka American Airlines inkasovala od tamní vlády přes deset miliard dolarů ve formě subvence na platy zaměstnanců a státního úvěru.

Ještě významnější infuzi by měla dostat evropská Air France – KLM. Ta natahuje ruce po balíčku od francouzské a nizozemské vlády ve výši až 11 miliard eur. Jen o něco málo nižší státní podporu by měla získat druhá největší evropská aerolinka Lufthansa.

Italská Alitalia byla již dříve pro jistotu rovnou znárodněna, přičemž tento proces by měl skončit v červnu. (Otázka je, nakolik to pro Itálii bude udržitelné při jejím silném zadlužení a koronavirem výrazně postižené ekonomice.)

Smartwings v číslech

Smartwings v problémech

Velká diskuse se kolem podpory točí i v Česku a týká se českého dopravce Smartwings, pod něhož patří i tradiční značka ČSA. Ten se bohužel, podobně jako celá řada dalších aerolinek, již podruhé a ne vlastní vinou ocitl v těžké situaci.

Tou první ranou bylo odstavení Boeingů 737 MAX, které kvůli dvěma haváriím mají zakázaný provoz. Firma jich má ve flotile sedm a dalších patnáct měla dostat letos. I přes tyto obtíže firma vykázala za loňský rok zisk.

Ani za druhou ránu v podobě důsledků pandemie pro cestování firma nemohla. Kdyby nebyla zapojena do repatriačních letů, tak by její aktivity byly velmi pravděpodobně nulové. Výpadek příjmů byl výrazný, z obratu necelých 30 miliard korun se příjmy scvrkly na pár desítek milionů.

Na druhé straně náklady, jejichž výše se měsíčně pohybuje kolem 150 milionů korun, jak uvedl šéf Smartwings Roman Vik nedávno v DVTV, staví aerolinky do těžké situace. Firma přitom neusiluje o přímou pomoc ani majetkový vstup státu, ale uvítala by státní garance na poskytnutí normálního komerčního úvěru.

„Tuzemský dopravce se zřejmě bez pomoci vlády neobejde,“ domnívá se Kovanda. Celkem by Smartwings potřebovaly finance na zajištění dalšího chodu mezi 1,5 až 2,5 miliardy korun.

Odpovídá to prognózám organizace IATA, že sektoru bude trvat, než se vrátí do stavu před koronavirem, nejméně rok, spíše více. Pesimističtější je šéf amerických Delta Airlines Ed Bastian. Odhaduje, že návrat na úroveň, která umožní leteckým přepravcům alespoň přežívání na nule, o ziscích ani nemluvě, bude trvat minimálně tři roky.

Šance na pomoc Smartwings od státu ale stoupají. Ministr dopravy a zároveň průmyslu Karel Havlíček v rozhovoru pro Lidové noviny mimo jiné uvedl, že stát je soukromému dopravci připraven pomoci. „Jednodušší je dát firmě státní garanci či úvěr, tedy standardní pomoc jako u jiných firem, byť v tomto případě by to bylo ve zvýšené míře.“

Zpět do rukou státu?

Havlíček (podobně jako již dříve někteří další politici) dokonce dodává, že byla chyba, že stát nechal ČSA, které nyní spadají pod Smartwings, zprivatizovat.

„Podobně jako České dráhy zůstaly státní, mělo to tak být i u ČSA. Máme dnes státní pivovar Budvar, a nemáme státní aerolinie,“ uvedl také v rozhovoru pro Lidové noviny.

Ostatně do jisté míry to koresponduje strategii české vlády s názvem Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050, kterou již kabinet schválil. „Z pohledu ČR bude potřebné podporovat existenci vyvážené struktury českých leteckých dopravců provozujících obchodní leteckou dopravu, která bude poskytovat široké spektrum služeb v oblasti pravidelné i nepravidelné letecké dopravy,“ stojí mimo jiné ve strategii.

Nejen aerolinky

Problémy sektoru se v Česku však netýkají jen Smartwings, ale i návazných podniků, které u nás na letecké dopravě participují, ať už se jedná o Letiště Praha, nebo o státní podnik Řízení leteckého provozu (ŘLP). I když je provoz na letištích omezen, systémy musejí jet naplno a i provoz letiště, byť omezený, musí fungovat.

Podnik Řízení letového provozu, který vydělává stovky milionů ročně, tak podle slov jeho šéfa Jana Klase pro letošek nyní počítá se ztrátou 1,2 miliardy. Doufá, že firmě pomůže stát: „Navrhujeme řešení v poskytnutí okamžité provozní dotace, která zajistí fungování podniku jako prvku kritické infrastruktury státu v nejbližších měsících.“ Zároveň by ŘLP potřebovalo také bezúročnou půjčku ve výši 1,5 miliardy korun.

Na rozdíl od leteckého průmyslu v zahraničí v Česku zatím nedošlo k propouštění. Jen Smartwings zaměstnávají 2 500 lidí, z nichž většina je vysoce kvalifikovaná. Podobně i ŘLP, kde podle Klasových slov „nepřichází propouštění v úvahu“, neboť by již odborníky nemusel znovu sehnat.

Nemluvě o tom, že letecká doprava, respektive její krize se přeneseně projevuje i na cestovním ruchu a turismu (nejen) v Česku. Jen zmíněné Smartwings dopraví ročně do Česka přes 2,5 milionu zahraničních cestujících z celkového počtu bezmála 22 milionů cizinců (statistika ČSÚ za rok 2019, pozn. red.).

Akciím aerolinek už nevěří ani Buffett

Vzhledem k současné situaci se není čemu divit, že akcie aerolinek jsou pod výrazným tlakem. Největší američtí přepravci jako American Airlines, Delta, Southwest nebo United si prošli poklesem řádově o 50 až 70 procent.

GRAF: Vývoj ceny akcií vybraných amerických aerolinek
Jde o meziroční srovnání ceny akcií od začátku roku do konce dubna, v procentech.

Zdroj: Ycharts

Podobné propady zaznamenaly i evropské aerolinky. Velmi špatně je na tom například norský Norwegian, který odepsal téměř 90 procent poté, co firma schválila restrukturalizační plán. V jeho rámci připadne většinový podíl společnosti věřitelům.

Celý sektor hodil přes palubu i slavný investiční veterán Warren Buffett. Ten na výročním setkání akcionářů svého holdingu oznámil, že pozici ve významných amerických aerolinkách úplně opustil.

Podle Buffetta se celé odvětví výrazně změnilo a je obtížné odhadnout, kdy a zda vůbec se letecký sektor dokáže zotavit na úrovně před současnou pandemií.

Nelehké časy i pro výrobce letadel

Boj většiny světových aerolinek o přežití se přenáší i do podnikání výrobců letadel. Lze očekávat snížení poptávky po nových letadlech i pokles výdajů na údržbu těch stávajících.

Lukáš Kovanda: 

Evropské aerolinky čelí nejtěžší situaci své moderní historie. Víra v rychlé oživení po koronakrizi bere zasvé a dopravci se připravují na novou realitu. Lidé budou trvaleji létat o dost méně než před úderem koronaviru. V těžké situaci jsou i tuzemské aerolinky Smartwings.
Dopravci čelí „tsunami“ propouštění, zatím oznámili, že dohromady zruší 32 tisíc pracovních míst. Snižování stavů bude probíhat několika i způsoby, které by měly zmírnit jeho tíživý sociální dopad. Například přeřazováním pracovníků z plných úvazků na částečné, rozsáhlými stop-stavy nebo realizací předčasných odchodů do starobního důchodu.

Americký Boeing již oznámil, že propustí desetinu ze svých 160 tisíc zaměstnanců. Firma je přitom ikonou amerického průmyslu, je největším tamním exportérem a podílí se na tvorbě HDP Spojených států přibližně jedním procentem.

Propouštět bude i evropský konkurent Airbus, který oznámil snížení produkce letadel o třetinu. Airbus za první tři měsíce roku dodal 122 nových strojů, což je o 40 méně než loni ve stejném období. Šedesát dalších letadel sice vyrobil, ale zákazníci je kvůli pandemii nepřevzali.

A obtížná situace se dotýká i tuzemského výrobce společnosti Aero Vodochody, která kvůli krizi v letecké dopravě omezuje výrobu. Opatření se dotkne až 300 zaměstnanců (celkem jich Aero zaměstnává 1 350, pozn. red.), jimž firma zkrátí úvazky. Opatření se dotknou hlavně odložení dodávek komponent pro Airbus A220.

„Propad poptávky v této oblasti dosahuje zhruba 50 procent, od května proto odpovídajícím způsobem omezíme výrobu v těchto programech, nejspíš na tři měsíce, snad na kratší dobu,“ řekl E15 prezident Aera Vodochody Dieter John.

Letenky mohou výrazně zdražit

Klíčovou otázkou pro cestující je, jaký bude mít současná situace vliv na ceny letenek. Pro jejich pokles hovoří kromě očekávané slabé poptávky po cestování a nízkých cen paliv i přebytek kapacit.

„Lidé už nebudou chtít kupovat letenky s příliš velkým předstihem, budou požadovat více flexibility a větší ochranu svých objednávek. Už to nebude tak, že by si zabookovali letenku půl roku před letem,“ prohlásil pro euro.cz Oliver Dlouhý, šéf a zakladatel Kiwi.com k očekávání zákaznického chování po krizi.

Na druhou stranu aerolinkám výrazně porostou náklady vzhledem k očekávaným nařízením na maximální vytíženost letadel a dalším hygienickým opatřením. Hovoří se například o tom, že by aerolinky měly nechávat zhruba třetinu sedadel záměrně neobsazenou v rámci snahy o snížení rizika šíření nákazy.

To by však znamenalo výrazný zásah do jejich už tak nízké profitability, neboť většina přepravců potřebuje podle IATA alespoň na pokrytí nákladů prodat přibližně 80 procent celkové kapacity letadel. Regulace by tak z tohoto hlediska mohla přinést zvýšení ceny letenek přibližně o 50 procent. Otázkou však je, jak dlouho budou speciální opatření platit.

Do jisté míry tak aerolinkám nahrávají nízké ceny ropy, které znamenají i úsporu na ceně paliva.

Návrat do stavu před krizí bude trvat roky

Jak už bylo řečeno, návrat k normálu nebude v letecké dopravě jednoduchý ani rychlý. Už před současnou koronavirovou krizí nebyly zejména evropské aerolinky v dobré kondici.

Může za to nízká profitabilita, vysoká kapitálová náročnost odvětví i silná konkurence mezi jednotlivými přepravci, jejichž zákazníci se při výběru letenky primárně orientují podle ceny.

Ani masivní státní subvence nezabrání výraznému propouštění, sektor tak pravděpodobně čeká období konsolidace, kdy budou silnější hráči postupně pohlcovat ty slabší.

Navíce bude současnou pandemií výrazně postižena poptávka po létání. A i po uvolnění restrikcí bude mít celá řada cestujících obavu usednout do letadla s další více než stovkou potenciálně rizikových osob na palubě.