Že prý montovna? Průmysl přitom loni odvrátil ekonomickou katastrofu, některé firmy nyní nestíhají

Zavřít průmysl kvůli omezení šíření koronavirové nákazy, nebo ho dál nechat svobodně fungovat? Tuto otázku řešila v posledních měsících vláda, epidemiologové a vlastně i samotné firmy.

Na jedné straně je snaha ochránit zdraví lidí, na straně druhé udržet ekonomiku v chodu. Zatím převládl faktor číslo dva, i když stát nařídil (nejen) firmám plošné testování.

„Pokud by lockdown českého průmyslu měl trvat delší dobu a zasáhnout do období, kdy se uzavírky v podobných ekonomikách už budou uvolňovat, hrozí, že české výrobce v subdodavatelských řetězcích nahradí jejich zahraniční konkurenti, což by poškodilo vyhlídky české ekonomiky v dalších letech,“ podotknul k tomu pro Peak.cz Michal Skořepa, analytik České spořitelny.

Držák české ekonomiky

Ostatně i makroukazatele z průmyslové výroby ukazují, že navzdory loňskému jarnímu lockdownu si průmysl vede zatím celkem dobře. Potvrzují to i data podnikových statistik za loňský rok, po prudkém jarním útlumu doprovázeném několikatýdenní uzavírkou řady provozoven došlo během května i června k významnému oživení průmyslové produkce.

Důležité také bylo i to, že nedošlo k většímu narušení globálních výrobních řetězců a propustnost hranic pro nákladní dopravu již nebyla nadále narušena. „Zatímco v první půli roku táhla celé odvětví dolů nejvíce výroba automobilů, ve zbývající části roku do jisté míry převzalo tuto roli strojírenství. A naopak automobilový průmysl se ukázal být zásadním faktorem pro znovunastolení růstu celého průmyslu ve 4. čtvrtletí, spolu s nejbližšími subdodavatelskými odvětvími,“ upozornila v hodnocení vývoje české ekonomiky Karolína Zábojníková z Českého statistického úřadu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Historické dno autoprůmyslu v EU stále na dohled. V Česku však mají automobilky napilno

Český průmysl nečekaně zpomalil, ale na vině jsou (snad) jen výpadky dodávek

Musí se kola průmyslu točit dál, nebo by měla být dočasně zastavena? Zeptali jsme se odborníků

Kvůli nepříznivé epidemiologické situaci a problémům s dodávkami dílů v prvním pololetí na několik týdnů zavřela továrnu i mladoboleslavská Škoda Auto. Výrobní odstávka se i po oživení v druhém pololetí citelně projevila v celoročních statistikách produkce. Škoda loni dodala téměř o pětinu vozů méně než před rokem. Tržby automobilky, tahouna české ekonomiky, se propadly o téměř 14 % na 17,1 miliardy eur (447,8 miliardy korun). Čistý zisk se snížil na polovinu.

Jak ale poznamenali k celoročním výsledkům průmyslové výroby analytici, průmysl ve druhé polovině roku v podstatě odvrátil pokles ekonomiky. Dařilo se mu po celé druhé pololetí, a to navzdory tomu, že se rozběhla druhá vlna koronavirové pandemie.

„Průmysl bude dál sehrávat stabilizační roli pro celé hospodářství, minimálně po celé první pololetí,“ dodává k tomu analytik ČSOB Petr Dufek.

Zakázky se hrnou

Důkazem, že pandemický vývoj zvládla i celá řada menších firem, jsou jejich výsledky. Třeba společnost Kuberg, která vyrábí originální elektromotorky v malé moravské vísce Mankovicích nedaleko Nového Jičína.

Firma ročně prodá na 1500 motorek, ale poptávka podle jejího šéfa a spolumajitele výrazně převyšuje výrobní možnosti. „Bohužel se také potýkáme s nedostatkem dílů, kvůli nimž se čekací doba na naše motorky výrazně prodlužuje,“ přibližuje současnou situaci Michal Kubánek, spolumajitel a ředitel Kubergu. Ale dodává, že se s tím zvládnou popasovat a naopak ještě chystají nové produkty.

Podobně „příjemné” starosti má například i strojírenský podnik STS Olbramovice, mimo jiné i díky tomu, že se mu podařilo získat nový dlouhodobý kontrakt na dodávky valníků pro významného norského výrobce zemědělské techniky Orkel. To přispělo k loňskému růstu tržeb firmy o 17,5 procenta.

V období poklesu průmyslové výroby se dařilo i výrobní společnosti Ventos, která se zaměřuje na zařízení pro hospodárné nakládání s průmyslovým teplem.

STS Olbramovice a Ventos jsou součástí fondu SkyLimit Industry, který právě z řad malých a středních českých strojírenských podniků buduje průmyslovou skupinu. Ta využívá vzájemné synergie jednotlivých firem a možností vzájemně koordinovat využívání technologických i lidských kapacit, což umožňuje každé z nich realizovat větší zakázky, než by byly schopné bez zázemí velké strojírenské skupiny. Společnosti spadající pod tuto skupinu vykázaly v roce 2020 celkový obrat 548 milionů korun.

Fond kvalifikovaných investorů tak mohl za rok 2020 vykázat pro své investory nadprůměrné zhodnocení ve výši 12,25 procenta. „Ve zvolené úspěšné strategii, která se ukazuje jako imunní vůči obecným poklesům ekonomiky, budeme pokračovat i v roce 2021. Trendy v našem oboru přetrvávají i na počátku letošního roku, proto předpokládáme další nárůst obratu,“ podotýká spolumajitel SkyLimit Ľubomír Červeňák.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

České „zbraně“ proti covidu: nečekaná a často nedoceněná pomoc

Jiří Denner (MICo): Bude trvat ještě roky, než bude zelená energie dávat ekonomický smysl

Z demontáže mořských větrných turbín se stává lukrativní byznys

Přesun na internet

Těžké časy ale také ukázaly, že české firmy dokážou v době krize rychle a úspěšně improvizovat. A to i průmyslové kolosy, které se snaží přesunout prodej koncovým zákazníkům na internet. Loni tak v reakci na vládními nařízeními zavřené autosalony a dealerství začaly vznikat první internetové showroomy automobilek.

Škoda Auto například spustila v pilotním provozu virtuální showroom. Aplikaci pro prodej vozů přes internet vyvinula Škoda DigiLab spolu s izraelským startupem Matter. Jejím prostřednictvím nabízí zákazníkům možnost prohlížet a procházet vozidla u autorizovaného prodejce, jako by tam byli osobně. S vlastní aplikací přišlo například české zastoupení Toyoty.

Na on-line prodej sází také již zmínění výrobce elektromotorek Kuberg. „Prodáváme hlavně přes e-shop pro byznysové i koncové zákazníky. V některých zemích máme dealery a ve vzdálenějších zemích máme ještě distributora, ale budoucna se budeme snažit ty prodejní kanály ještě víc napřímit“, dodal Kubánek.

Rozhodující očkování

I v letošním roce bude do chodu (nejen) firem promlouvat pandemie. A jako se rok 2020 navždy zapsal do historie, tak také změnil a posunul vývoj v celé řadě oborů o kus dopředu. Celosvětová pandemie změnila ustálená schémata, nástroje a možnosti, které byly výsledkem desítek let vývoje.

Na růstový potenciál ukazuje i rostoucí nabídka volných míst. „Mezi segmenty, v nichž nabídek v posledním kvartálu loňského roku oproti předcházejícímu roku přibylo, patří mimo jiné strojírenství, energetika a elektrotechnika,“ upozornil nedávný průzkum společnost Profesia.

Možná rizika pro průmysl aktuálně souvisí s narušením dodavatelských řetězců, což potvrdil i Kubánek z Kubergu. Dalším rizikem jsou případně výpadky pracovní síly kvůli nemoci či karanténě, ty by však mohly ustupovat v důsledku proočkování obyvatel proti koronavirové infekci.

A kromě toho již některé indikátory naznačují postupné zotavování světové i tuzemské ekonomiky zejména od poloviny letošního roku, což by podle ekonomů také mělo pomoci.