České „zbraně“ proti covidu: nečekaná a často nedoceněná pomoc

Těsně před koncem roku, který bude mít už asi navždy přízvisko koronavirový, dorazila i do Česka první várka vakcín. V počáteční vlně přišlo několik tisíců dávek vakcíny vyvinuté společnostmi Pfizer a BioNTech. Přípravek jako první a hlavní z vyvíjených očkovacích látek získal od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) podmíněnou registraci pro unijní trh. V lednu má pak dorazit dalších asi 250 000 dávek této vakcíny. Následovat by měly vakcíny společnosti AstraZeneca. Během několika dnů se zároveň očekává, že EMA vydá podmíněný souhlas s registrací také přípravku od americké společnosti Modena.

Česko si předobjednalo od pěti různých výrobců očkování pro 6,9 milionu lidí. Tím by mohla začít další fáze boje proti covidu-19, která se dosud nesla v ryze „obranné strategii.“

Ačkoli vývoj české vakcíny byl v úplném zárodku zastaven a z rozhodnutí vlády se tak země musí spoléhat na zahraniční dodávky očkovacích látek, do boje proti šíření covidu se přesto Češi poměrně výrazně zapsali. Pojďme se tedy letmo ohlédnout za některými „zbraněmi“ z dílny českých firem či výzkumných ústavů.

Roušky a nano

Na jaře zprvu kvůli špatně zajištěné státní pomoci republiku zachraňovaly bavlněné roušky. Pod heslem šije celé Česko se v domácnostech rozezněly jindy zahálející šicí stroje. Posléze se však ústenky i respirátory podařilo zajistit i oficiálními cestami, nakoupeny však byly převážně z Číny.

Všeobecná potřeba těchto ochranných pomůcek vyslala do řad českých výrobců zdravotních materiálů impulz, na který mnozí z nich promptně zareagovali. Zářným příkladem je společnost Batist Medical, která v červenokosteleckém závodě spustila výrobu jednorázových nanoroušek.  Do výroby opětovně použitelných a pratelných ústenek a nákrčníků s membránou z nanovlákna se pak pustila brněnská firma Respilon nebo liberecká Nano Medical. Textilní materiál od těchto výrobců obsahuje filtrační nanovrstvu, která je dimenzovaná na záchyt virů a bakterií.

Jejich výrobní linky se s koncem pandemie zcela jistě nezastaví. Nedávný průzkum společnosti Ipsos pro českého výrobce nákrčníků s výměnnými nanofiltry Purtana totiž ukázal, že Češi plánují v rizikových situacích nosit roušky, i když už bude na trhu dostupná vakcína proti koronaviru.

Studie dále odhalila, že 58 procent lidí nyní nosí jednorázové roušky. Textilní roušky bez filtru má pak doma 52 procent lidí. Výměnným nanofiltrům zase dává přednost asi desetina populace. Skoro 80 procent lidí se navíc podle průzkumu před virem chrání posilováním imunity prostřednictvím konzumace ovoce a zeleniny, 68 procent je ještě doplňuje vitamíny. Třetina lidí také cvičí.

Masky a štíty

Kromě roušek se Češi již v průběhu jarní vlny pandemie vrhli na výrobu ochranných štítů a masek. Jedním z prvních produktů byl respirátor vyráběný 3D tiskem, při jehož vývoji se za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu spojilo několik desítek českých firem. Během pandemie koronaviru vyvinuly a začaly sériově vyrábět masku RP95-M.

I u masek vstoupily do výroby nanotechnologie. Jedním z výrobců pracujících s touto technologií je společnost Nanologix. Ta se výrobou speciálních patentovaných masek s filtry z nanovláken zabývá už dlouho. Pandemická situace ale jejímu zaměření výrazně nahrála, což se projevilo na výrazném převisu poptávky nad kapacitou výroby.

Své o tom ví i rodinná firma AVEC CHEM ze Starého Mateřova v Pardubickém kraji, která je největším tuzemským výrobcem ochranných prostředků dýchacích cest. Její filtry do masek a polomasek mají skoro stoprocentní ochranu. Používají se na operačních sálech i v jiných prostředích, kde je nutná naprostá sterilita.

Česká firma AVEC CHEM se specializuje na vývoj a výrobu prostředků pro ochranu dýchacích cest už téměř 25 let. Na snímku je jednatel firmy Michal Filipi. Zdroj: archiv Peak.cz

Pokračující nedobrá situace v souvislosti s koronavirem navíc u firem vyvolává potřebu dalších investic. Například posledně zmíněná společnost uvádí, že v reakci na rostoucí poptávku letos a v příštím roce investuje na 80 milionů korun do zvýšení kapacity i vylepšení kvality svých výrobků. Také plánuje rozšířit produktové portfolio o ryze vlastní výrobu polomasek.

Podle státní agentury CzechInvest čeští výrobci certifikovaných ochranných pomůcek, které jsou využívány proti šíření nemoci covid-19, disponovali podle posledních dostupných údajů ze začátku října 2020 výrobní kapacitou v milionech kusů tohoto zboží za měsíc.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rok 2020 jako rok pracovního stresu: klid v duši raději pracovníci hledají s roboty než se šéfy

Zpráva OECD českou ekonomiku nešetří. Kroky Babišovy vlády však jdou přesně proti doporučením

Hotely a restaurace budou nejvíce postižené, ale i na další odvětví dopadne podzimní vlna pandemie stejně tvrdě jako ta jarní

Rychlé testy

Dalším českým objevem byl rychlý test na covid – Gargtest. Přišli s ním olomoučtí vědci. Jejich metoda odhalení přítomnosti viru v těle nevyužívá stěru z nosohltanu. K získání vzorku postačí vykloktat, čímž odpadá nepříjemnost v podobě extra dlouhé tyčinky v nose. Olomoucký test je tak rychlý a jednoduchý. Samoodběrovou sadou odebraný vzorek bude připraven na laboratorní vyšetření běžnými metodami, například PCR. Novinku mohou využívat nejen odběrová místa, ale připravena je i pro domácí použití.

„Gargtest jsme vyvinuli proto, abychom zjednodušili a urychlili proces samotného testování a současně snížili jeho závislost na provedení odběru zdravotnickým pracovníkem. Pokusíme se Gargtest nabídnout na odběrových místech, ovšem snažíme se o jeho dostupnost i u praktických lékařů,“ řekl při jeho listopadovém představení Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), který stojí za vznikem Gargtestu.

Dezinfekce ve velkém i větším

Motiv zjednodušování některých postupů stál i za dalšími zařízeními, která pomáhají rychle a účinně dezinfikovat věci každodenní potřeby nebo i lidi např. při vstupu do budovy.

V kladenské firmě Evel vznikl box, který prostřednictvím speciálního světla, jež vyzařují tzv. germicidní trubice, dezinfikují cokoliv. V boxu je tak např. možné dezinfikovat nákup nebo najednou třeba mobily, klávesnice či několik roušek.

Nové dezinfekční brány zase vyvinula firma VDED z Ústí nad Labem. Ty dokážou v ocelovém rámu „omýt“ člověka ze všech stran, včetně podrážek bot během několika vteřin. Dezinfekce, kterou brána požívá, je na bázi vodního roztoku, čímž nehrozí, že by na člověku ulpěl nějaký zápach nebo hrozilo poškození oblečení či vysušování kůže.

„Účinná látka v dezinfekci by měla smýt 99 procent mikrobů. Přitom dávka dezinfekce, která jde na oblečení, je jenom mlha,“ přibližuje výhody jednatel firmy VDED Tomáš Vohryzka. Jedna náplň v bráně dokáže „omýt“ více než 1300 osob, což z produktu dělá vhodný obranný prostředek pro úřady nebo obchodní centra.

Unikátní ventilátor

Významným českým produktem byl i plicní ventilátor CoroVent, který vznikl díky spolupráci Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, iniciativy COVID19 a třebíčské firmy MICo. Unikátní produkt dokonce získal americkou certifikaci, a podle univerzity firma Mico Medical stále pracuje také na získání evropské certifikace.

Jak dříve uvedl Jiří Denner, majitel třebíčské skupiny MICo Group, která jinak vyrábí hlavně kondenzátory páry, trubkové výměníky nebo robotické systémy, do projektu CoroVentů investovali desítky milionů korun. Výrobu 182 plicních ventilátorů zaplatily peníze od dárců.

Říká se, že nouze naučila Dalibora housti a podobně nouze naučila i české firmy bojovat aktivně proti covidu. Bohužel se tak často dělo bez aktivnější účasti státu, jak by možná leckdo čekal, ale i tak si v mnoha případech lidé a firmy pomohli sami.

Doufejme, že díky příchodu vakcín tato „pomoc z vlastních řad“ bude moci být upozaděna.

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr