Zpráva OECD českou ekonomiku nešetří. Kroky Babišovy vlády však jdou přesně proti doporučením

Česko má rovnostářskou daň z příjmu, ale jedno z největších zdanění práce ve vyspělém světě. Toto hodnocení části českého daňového systému opakuje OECD pravidelně. A „překvapivě“ nechybí ani v aktuálním Hospodářském přehledu OECD za rok 2020 pro Českou republiku.

Souhrnný pohled na českou ekonomiku OECD přichází právě ve chvíli, kdy vláda prosazuje daňové změny, jež jsou v mnohém opakem expertních doporučení.

A shodou okolností také právě ve chvíli, kdy parlament řeší návrh státního rozpočtu na rok 2021 a zároveň – zatím stále neznámou – finální podobu daní z příjmu i výši nezdanitelné položky na poplatníka. „Je potřeba podpořit lidi snížením daní,“ říká Babiš.

OECD to vidí trochu jinak. „Český daňový systém by měl být reformován a měl by být více prorůstový. Těžkým daňovým břemenem je zatížena práce, především pak vysoké příspěvky na sociální pojištění, což není optimální,“ konstatuje zpráva.

Vysoké zdanění práce potvrzují i tuzemská srovnání. Jen na pojistném na sociální zabezpečení plánuje vláda v příštím roce vybrat 548,5 miliardy, meziročně o 28,4 miliardy více.

Nižší DPH cílí špatně

OECD vyčítá Česku nadužívání výjimek a snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Námitku čteme opět v době, kdy ministerstvo financí oznámilo, že do nižší sazby nově zařadí dámské hygienické potřeby.

„Snížené DPH je špatně zacíleno, nepomáhá boji s chudobou,“ konstatuje oproti tomu zpráva OECD.

Vláda od letošního května do nižší, desetiprocentní sazby DPH přesunula například i stravování, prodej točeného piva, některé řemeslné a odborné služby a také vodné a stočné.

OECD upozorňuje i na velmi nízkou daň z nemovitosti, která navíc nezohledňuje hodnotu majetku, ale metry čtvereční. Česko by mělo podle doporučení zdaňovat činnosti zatěžující životní prostředí.

Babiš byl potěšen

Přehled za rok 2020 (předchozí k České republice OECD vydala v roce 2018)  na společné online konferenci představil generální tajemník organizace Ángel Gurría a český premiér Andrej Babiš.

Babiš řekl, že připomínky vnímá, ale je jinak „potěšen, jak OECD hodnotí Českou republiku“.

„Naše heslo, Česká republika země pro budoucnost, je na místě. A chceme být na takovém místě v globální ekonomice, jako to bylo za Masaryka,“ řekl Babiš. „Jasně, že poukazujete na slabá místa. Ale myslím, že naše vláda dosáhla dobrých výsledků,“ pochválil se premiér.

Daně, co ještě nejsou

Expertům OECD se například nelíbí ani to, jak nepoměrně nižší daně a odvody na sociální pojištění platí osoby samostatně výdělečně činné, jejichž podíl v ekonomice je ve srovnání s ostatními zeměmi OECD nadprůměrně vysoký.

GRAF: Podíl OSVČ na celkovém procentu pracujících 
V roce 2019, v procentech

Zdroj: OECD

„Nižší vyměřovací základ pro sociální příspěvky vyvolává otázky, nakolik je to spravedlivé, přiměřené a udržitelné. I když mají OSVČ stejný nárok na zdravotní péči jako zaměstnanci, přispívají na ni podstatně méně. Důsledkem nižších sociálních příspěvků jsou pak nízké důchody a chudoba ve stáří,“ čteme ve zprávě.

K dobrovolným vyšším odvodům vyzývá živnostníky dlouhodobě a ne příliš úspěšně i české Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Právě vysoké odvody zaměstnavatelů vytváří podle OECD „daňový klín“: rozdíl mezi mzdou, kterou zaměstnanci dostanou na účet a celkovými náklady pro zaměstnavatele.

Tento „klín“ je v Česku vyšší než průměr OECD. „Česká republika by mohla reformovat svůj daňový systém neutrálním způsobem z hlediska příjmů, zvýšit progresi zdanění fyzických osob, snížit náklady zaměstnavatele, tím podpořit růst, což by pomohlo obnovit fiskální udržitelnost,“ navrhuje OECD.

Zdaňte majetek, vybízí OECD

Vláda nyní naopak prosazuje zrušení superhrubé mzdy, snížení daní zaměstnancům na 15 procent (respektive 23 procent u vysokých příjmů zhruba nad 140 tisíc korun), ale zachování vysokých odvodů zaměstnavatelů.

Možný prostor pro nové a vyšší daňové příjmů vidí OECD u zdanění výroby negativně ovlivňující životní prostředí a ve zvýšení daní z nemovitosti.

Chválí Česko za úspěchy ve zvyšování příjmů z DPH (ale vyčítá nadužívání snížených sazeb) i vlivem zavedení elektronické evidence tržeb. Právě EET ovšem vláda – s argumentem, že tím pomáhá živnostníkům v koronavirové krizi – na dva roky pozastavila, de facto zrušila.

„Celkový daňový příjem z majetkových daní v poměru k HDP je v České republice jeden z nejnižších ze zemí OECD. Výpočet daně se odvíjí od rozlohy majetku, nikoli jeho reálné hodnoty. Zranitelné chudší domácnosti by na základě doložení příjmů mohly mít ze zvýšené sazby výjimku. Celkové zvýšení daně z nemovitosti by však pomohlo samosprávám, které by vyšší příjmy mohly investovat do veřejných služeb,“ konstatují experti OECD.

Vládou prosazované daňové změny naopak samosprávám vlivem rozpočtového určení daní finance výrazně sníží. Pokud jde o majetkové daně, vláda letos zcela zrušila daň z nabytí nemovitostí (což byla ve struktuře státního rozpočtu oficiálně jediná majetková daň).

Investice do výzkumu jsou slabé

Státní rozpočet naopak nově počítá třeba s daní z digitálních služeb ve výši 7 procent (má přinést asi 2,5 miliardy korun). Vztahovat se má na „společnosti s globálními výnosy nad 750 mil. eur ročně, které na území ČR dosáhnou obratu ve výši přesahující 100 mil. Kč.“ Zákon je však teprve ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.

OECD Česko upozorňuje mimo jiné i na nedostatečné investice do výzkumu a vývoje: „Intenzita investic do výzkumu a vývoje sice v čase roste, stále je výrazně pod průměrem OECD.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Léto 2020: OECD předpovídá Česku horší výhled než zbytku střední Evropy. Proč?

Proč je v Česku málo učitelů? Statistika OECD je dostatečně vypovídající

Restart sociálních kontaktů je nežádoucí. Hrozí totiž další lockdown po Novém roce

Andrej Babiš zdůraznil, že Česko za jeho vlády na vědu a výzkum dává stále více peněz: „Ve vědě a výzkumu jsme udělali velký pokrok. Každý rok dáváme více peněz, máme jasnou inovační strategii. V podílu na HDP je to než v Británii, jsme v tom nad průměrem EU, máme špičkové vědce a výsledky našeho výzkumu jsou stále lepší.“

OECD upozorňuje ale i na nízkou produktivitu práce či pomalé zavádění moderních technologií.

Slabé místo: korupce

Zpráva OECD píše i o nedostatečné kontrole a předcházení rizik korupce: „Celkem 84 procent českých občanů má za to, že korupce je široce rozšířena především v oblasti veřejných zakázek, mezi politickými stranami a politiky na všech úrovních vládnutí. Což je vnímání výrazně nad průměrem EU (68 %).“ (viz graf, pozn. red.)

GRAF: Index vnímání korupce a předcházení rizika korupce ve veřejném sektoru 
Za rok 2019, index vnímání korupce: škála 0–100, kdy nula je nejhorší; předcházení riziku korupce ve veřejném sektoru: škála –2,5 až 2,5, čím vyšší, tím lepší.  

Zdroj: OECD

Zpráva se zabývá i aktuálním děním spojeným s pandemií onemocnění covid-19.

GRAF: Srovnání vývoje úmrtí na covid-19 v Česku s průměrem OECD
Od března 2020 do konce listopadu 2020, počet úmrtí na mil. obyvatel

Zdroj: OECD

Výmluvný je pak především tento výše uvedený graf úmrtí na covid v Česku ve srovnání s průměrem OECD.

Článek, jehož autorem je Robert Břešťan, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.