Hotely a restaurace budou nejvíce postižené, ale i na další odvětví dopadne podzimní vlna pandemie stejně tvrdě jako ta jarní

Pomalu, ale jistě se rozšiřuje představa, že druhá vlna pandemie nebude pro českou ekonomiku takovou ranou jako ta první. Posledním příspěvkem na toto téma byl odhad Aleše Michla a Adama Tomáše z ČNB, který se argumentačně opírá o rostoucí spotřebu elektřiny.

To však není úplně pravda – česká ekonomika jako celek na tom je sice lépe, ale nejvíce postižená odvětví pravděpodobně propadnou podobně silně jako na jaře.

Průmysl tolik nekulhá

Dobrá zpráva je, že si o poznání lépe v tuto chvíli vede průmysl. Nejsilnější tuzemské odvětví vykazuje poměrně silnou míru rezistence a vyhnulo se velkým odstávkám, ke kterým ho na jaře dotlačil i rozpad dodavatelských řetězců.

Tentokrát se sice musí rovněž vyrovnávat s nedostatkem pracovníků způsobeným karanténami, avšak bez velkých odstávek jede dál. Umožňuje mu to stávající zásoba zakázek i solidní poptávka, která však podle očekávání firem bude v nejbližších měsících slábnout.

Navíc průmysl si vede obstojně napříč celou Evropu, a zejména v Německu. Podle měkkých indikátorů, jako jsou PMI v průmyslu, sousední Německo stále vykazuje nejlepší náladu v průmyslu od poloviny roku 2018.

To je na jedné straně díky lepšímu výkonu asijských ekonomik, které další vlny pandemie zvládají o poznání lépe než Evropa.

Na druhé straně díky tomu, že na podzim opatření (zatím) neomezila chod průmyslových podniků tak kriticky jako na jaře, ať už kvůli výpadkům subdodávek, karanténním uzavírkám, nebo jednoduše slabé poptávce.

Služby jako na jaře

Nicméně máme zde i přímo zasažený sektor služeb, který je na tom opět kvůli pandemii a restrikcím podobně špatně jako na jaře.

Firmy jsou zde skeptické, pokud jde o nejbližší měsíce z pohledu očekávané poptávky i zaměstnanosti. Největšímu pesimismu však tentokrát nepodléhá ani tak podnikatelský sektor, jako spíš spotřebitelé.

Jejich nálada je téměř tak špatná jako na jaře a zhoršují ji především obavy z nezaměstnanosti. Ty se zatím na první pohled nenaplňují, avšak za nízkými počty lidí bez práce můžeme zatím hledat jednak tzv. kurzarbeit, respektive jeho českou modifikaci Antiviru, a velké přesuny lidí do sféry spojené s e-commerce. Jak silný je tento faktor, však ukážou až zpožděná čísla.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Superhrubá mzda se měla rušit jindy, teď jen zvyšuje zadlužení. Rozhodovala politika, shodují se odborníci

Na rozpočtovou pohodičku předchozích let může vláda už jen vzpomínat

České ekonomice by tvrdý lockdown zřejmě prospěl, tvrdí v anketě část odborníků

Indexy mobility

Z porovnání indexů mobility od společnosti Google vyplývá, že ve čtvrtém kvartále (oproti třetímu) poklesl „výskyt“ Čechů v obchodech, restauracích a ubytovacích zařízeních dokonce výrazněji než ve druhém kvartále (oproti prvnímu).

Do dnešní chvíle je průměrná hodnota mobility indexu mezikvartálně níž skoro o 50 procent.

Nařízení možná nejsou tak přísná jako na jaře, výskyt českých obyvatel v obchodech a v ubytovacích zařízeních byl však v průběhu letošního léta po rozvolnění proticovidových opatření silně nadprůměrný.

Lidově řečeno, Češi po uvolnění zaplavili obchody a penziony a teď je zase vyklízejí. Odvětví jako obchod nebo pohostinství a hoteliérství tak čekají podobně prudké výkyvy jako na jaře.

V každém případě nejnovější výsledky z Česka i statistiky z největších zemí eurozóny opět naznačují, že propad hospodářství v posledním kvartále letošního roku rozhodně nebude zdaleka tak dramatický jako na jaře.