Mohlo by vás také zajímat
Nejlepší čas investovat už byl, ale nejhorší je, neinvestovat vůbec
Patrik Novotný 3. září 2024Investice, jako vše v životě, s sebou nesou příležitosti i rizika, a výsledky naší snahy nemusí skončit v zelených číslech. Na…
Fígl na ústavní soud. Německo našlo možnost, jak dotovat vodík
František Novák 17. května 2024I přes dluhovou brzdu, kterou potvrdil německý ústavní soud, Scholzova vláda našla možnost, jak do vodíkové infrastruktury napumpovat miliardy eur.…
Co dalo koruně v posledních týdnech nový impulz? A kam až se česká měna podívá?
Dominik Rusinko 16. května 2024Přibližně rok trvající trend slábnoucí koruny je u konce. Za poslední měsíc posílila česká měna vůči euru přibližně o tři…
- ANALÝZA
Třicet let svobody: kupní síla Čechů vzrostla o dvě třetiny. Rádi spoříme, ale rádi si i půjčujeme
Celkově jsme zbohatli. Zůstali jsme i nadále obezřetní a vytváříme si úspory. S rostoucím bohatstvím ale neváháme ve větší míře čerpat úvěry a využívat půjčené peníze, zejména za účelem pořízení bydlení. Taková je hlavní proměna Čechů ve vztahu k rodinným rozpočtům za 30 let od znovunabytí svobody.
Český státní dluh se v pololetí 2023 zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
„Čistý příjem průměrného obyvatele včetně dětí a důchodců vzrostl od roku 1989 o více než 600 %, z necelých dvou tisíc na více než 15 tisíc korun v roce 2018. Ačkoli mnohonásobně vzrostly i ceny, kupní síla průměrného Čecha vzrostla za třicet let o dvě třetiny. Zatímco v roce 1989 jsme za jídlo utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je pouze 24 procent. Nejvíce pak vzrostly naše výdaje za služby, a to z 18 % na 34 %,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a dodává: „Vedle transformace ekonomiky k růstu příjmů přispěla i vyšší vzdělanost. V roce 1990 měla třetina lidí základní nebo nižší vzdělání. V roce 2018 je takových už jen 11 %.“
„Mezi oblasti, ve kterých se česká ekonomika postupně začíná podobat ekonomikám na západ od nás, patří také trh bankovních úvěrů na financování nákupů domácností – ať už se jedná o bydlení, nebo třeba zařízení domácnosti. České domácnosti už se naučily, že bankovní úvěr, pokud není pro rodinný rozpočet nepřiměřenou zátěží, může napomoci zvyšování jejich životní úrovně,“ vysvětluje ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Češi více odkládají na úspory
S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i odstranění ekonomicko-politických bariér, došlo ve většině postkomunistických zemí k výraznému poklesu úspor domácností v poměru k jejich příjmům.
Češi a také Slováci se ale masivního „projídání“ rostoucích příjmů vyvarovali. Zatímco v polovině devadesátých let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 % (na Slovensku 11,18 %), v roce 2018 Češi uspořili 10,82 % (Slováci 8,38 %). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval v loňském roce podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 %).
Z dat Eurostatu vyplývá, že disciplína domácností v odkládání části výdělků na úspory byla ve většině východoevropských zemí v porovnání s Českem menší. Například v Bulharsku poměr úspor domácností vzhledem k jejich příjmům klesl z 43,28 % v polovině devadesátých let na 4,86 % v roce 2018. V Polsku tento poměr klesl ve stejném období z 17,43 % na 1,93 %.
Jedinou postkomunistickou zemí, ve které domácnosti dokázaly poměr úspor vůči příjmům od poloviny devadesátých let navýšit, je Slovinsko. V něm došlo k nárůstu poměru úspor vůči příjmům domácností o 8,5 %.
TABULKA: Jak rostl/klesal poměr úspor domácností vůči jejich příjmům od poloviny devadesátých let do roku 2018 ve vybraných postkomunistických zemích
V poměru úspor ke svým příjmům jsou Češi (10,82 %) mezi postkomunistickými zeměmi čtvrtí nejpilnější střadatelé. Předčili je pouze Slovinci (12,64 %), Maďaři a Estonci (shodně 11,58 %). Největšími střadateli v Evropě jsou Lucemburčané (21,41 %), Němci (18,54 %) a Švédové (17,96 %).
Naopak nejméně disciplinovanými z pohledu tvorby úspor vůči příjmům jsou v rámci postkomunistických zemí a také v celé Evropě Rumuni (–2,25 %), Litevci (–1,23 %) a Poláci (1,93 %).
S úsporami jsme spokojeni. Stále více využíváme i půjčené peníze
Se svými úsporami je v současnosti zcela nebo částečně spokojeno 42 % Čechů. Naopak 27 % je nespokojeno. Průměrná výše měsíčních úspor je 2 720 Kč. Nejvíce lidé ukládají své peníze do penzijního připojištění, na životní pojištění a také na spořicí účty.
Naopak zatím nízkou oblibu vykazují investice do zlata a drahých kovů. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti IMAS International pro Českou spořitelnu. Tři čtvrtiny respondentů se shodly, že vytvářet úspory je z jejich pohledu důležité.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Proč duální ekonomika přidělává českým centrálním bankéřům vrásky?
Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá i půjčené peníze. Jen za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o 10 % na 60,7 %. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení.
Ze statistik České spořitelny vyplývá, že zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 %, v současnosti již tento poměr dosahuje 71 %.
Poměr dluhů vůči příjmům domácností v postkomunistických zemích v poslední dekádě narostl kromě Česka také na Slovensku, ve Slovinsku a v Polsku.
Ze statistik Eurostatu vyplývá, že nejvíce půjček v poměru ke svým příjmům čerpali v Evropě v loňském roce Dánové (podíl dluhů vůči příjmům byl 235 %), Norové (202 %) a Nizozemci (199 %). Nejméně zadlužení v porovnání se svými příjmy byli Rumuni (26 %), Maďaři (32 %) a Lotyši (33 %).
GRAF: Jak roste podíl hrubého zadlužení vůči příjmům domácností
Od roku 2007 do roku 2018
