Setkání euroskupiny (ministři financí eurozóny) bylo jednou z posledních šancí, jak přiklepnout Řecku další dávku pomoci ještě před nizozemskými volbami v půli března.
K výraznému prolomení ledů nicméně nedošlo, byť ministři souhlasili, aby do Atén opět zamířili zástupci věřitelů kvůli druhé revizi řeckého záchranného programu. Šlo ale spíše o reakci na to, že Řekové oznámili splátku ve výši dvou miliard eur.
Odlišný pohled MMF
Pár čísel o Řecku a jeho dluzích |
|
Neshoda mezi věřiteli přetrvává a Mezinárodní měnový fond (MMF) se nechce na pomoci podílet, pokud nebude program postaven na realističtějších cílech (pro řecký primární deficit) a pokud nebude jeho součástí výraznější osekání řeckého dluhu.
Na druhou stranu podmínky, jimiž zpočátku MMF zaštítil svoji pomoc, jsou i podle odborníků, kteří řecké trable sledují, velmi tvrdé.
Bez zaručené účasti MMF Berlín nebude chtít na uvolnění peněz kývnout. Ten (a není sám) nevěří, že Evropská komise bude sama dostatečně přísná při kontrole řeckých účtů.
Do velkých červencových splátek Řecka je sice ještě dost času, ale dohoda může být uprostřed volebního maratonu daleko složitější.
Do řecké pomoci promluví volby
Nizozemsko je, podobně jako Německo, odpůrcem jakéhokoliv výraznějšího odpouštění řeckého dluhu a je rovněž skeptické vůči pokračování programu bez MMF.
Po nizozemských volbách uprostřed března přijdou relativně brzo také francouzské prezidentské volby (první kolo 23. dubna a druhé kolo 7. května).
Jejich velkým tématem bude návrh Marine Le Penové opustit euro, o čemž čím dál častěji mluví i řečtí politikové.
I proto si většina stávajících evropských politiků bude přát dohodu s Řeckem co nejdříve.
I když na setkání ministrů financí nedošlo k velkému pokroku, k řešení bychom se mohli přiblížit ve středu po setkání šéfky MMF Christine Lagardeové s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.