Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si po třetinách rozdělí ekonomové působící v USA Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Prosluli zkoumáním na první pohled triviálních otázek – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé? A proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává?
„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je,“ uvedla švédská Královská akademie věd.
V hlavní roli historie
Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie. Jejich bádání často spočívá v obracení se právě do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti.
Například proč mizení střední třídy, které pozorujeme v podstatné části ekonomicky vyspělého světa, může být klíčovým zdrojem společenské polarizace a příklonu k politickému extrému – a tedy nakonec ohrožením samotné prosperity dané země.
Acemoglu s Robinsonem se v roce 2010 podíleli na studii, jež dospívá k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy. Jejich obyvatelé přitom volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.
Možný přínos pro Česko? |
Analytik XTB Jiří Tyleček vidí možný přínos výzkumu nobelistů pro Česko.
„Česká republika jako vyspělá ekonomika čelí výzvám, které mohou ovlivnit její budoucí prosperitu. Například v otázkách kvality vládních institucí, korupce, efektivity státní správy nebo distribuce bohatství. Posílení nezávislosti soudnictví, transparentnosti vládních rozhodnutí nebo omezení vlivu oligarchů na politiku by mohlo přispět k dalšímu růstu a sociální stabilitě. Důležitá je i podpora investic do vzdělávání a technologií, protože kvalitní instituce jdou ruku v ruce s rozvojem lidského kapitálu,“ uvedl. (Zdroj: ČTK). |
V týchž městech či oblastech je rovněž nižší ekonomický příjem v přepočtu na obyvatele a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“. Případně dnes skálopevně tvoří jádro příznivců Putinova režimu, s nimiž neotřese ani válka na Ukrajině, ani západní sankce, ani nic jiného.
Ruští Židé
Statistická data ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech – celkově hůře prosperovaly.
Acemoglu s Robinsonem a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde.
Ony zasažené regiony jsou dnes, po takřka 80 letech, chudší a politicky radikálnější než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.
V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům či podporu tvrdé Putinově ruce a otupělost vůči dopadům sankcí. Prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.
VÍCE K TÉMATU NOBELOVA CENA ZA EKONOMII:
Proč ženy vydělávají méně než muži? Zkoumání pracovní role žen vyneslo Američance Nobelovu cenu za ekonomii
Nobelovku za ekonomii má poprvé centrální bankéř Ben Bernanke. Spolu s ním ekonomové Diamond a Dybvig
Minimální mzda jako experimentální výzkum. Kauzality třem vědcům vynesly Nobelovu cenu za ekonomii
Nobelova cena za ekonomii: místo soutěží krásy a „losovaček“ přišly na řadu aukce
Změny klimatu a vliv inovací na ekonomiku oceněny Nobelovou cenou za ekonomii