Proč ženy vydělávají méně než muži? Zkoumání pracovní role žen vyneslo Američance Nobelovu cenu za ekonomii

Jaké jsou příčiny změn i hlavní zdroje přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami? Zkoumání tohoto tématu vyneslo americké ekonomce Claudii Goldinové udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

„Porozumění role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit,“ uvedl při oznámení letošní laureátky předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Dnes 77letá Goldinová svůj výzkum opřela o analýzu archivů. Shromáždila data z USA za více než 200 let, což jí umožnilo ukázat, jak a proč se rozdíly ve výdělcích a míře zaměstnanosti žen a mužů v průběhu času měnily.

Rozdíly ve výdělcích

Goldinová se zaměřila i na rozdíly ve výdělcích mezi muži a ženami. I přes to, že pracovní podmínky procházely modernizací, ekonomika se nacházela v hospodářskému růstu a podíl zaměstnaných žen v minulém století narůstal, se dlouhou dobu rozdíly ve výdělcích téměř nesnižovaly.

Částečně to vysvětluje tím, že rozhodnutí o vzdělání, která ovlivňují celoživotní kariérní možnosti, se činí v relativně mladém věku. Pokud jsou očekávání mladých žen formována zkušenostmi předchozích generací – například jejich matek, které se vrátily do práce, až když děti vyrostly – pak bude vývoj pomalý.

Historicky lze velkou část rozdílů ve výdělcích vysvětlit rozdíly ve vzdělání a volbě povolání. Goldinová ale ukázala, že většina tohoto rozdílu ve výdělcích je nyní mezi muži a ženami ve stejném povolání a z velké části vzniká při narození prvního dítěte.

Přestože je ve většině zemí světa diskriminace na základě pohlaví ze strany zaměstnavatelů nezákonná, ženy se stále potýkají s nižším odměňováním ve srovnání s muži. „Podle analýzy výzkumné společnosti Pew Research Center vydělávaly ženy ve Spojených státech loni v průměru 82 procent toho, co muži. V Evropě mezitím ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 13 procent méně na hodinu než muži, vyplývá z údajů Evropské komise,“ upozornila agentura Reuters.

Sektor služeb ženám pomohl

Na základě analýzy těchto historických dat také ukázala, že účast žen na trhu práce neměla v průběhu zkoumaného období vzestupnou tendenci, ale tvoří křivku ve tvaru písmene U. „Goldinová také zjistila, že ženy se na trhu práce podílejí na výdělcích, které jsou pro ně typické. Účast vdaných žen se snížila s přechodem od zemědělské k průmyslové společnosti na počátku 19. století. Poté se ale počátkem 20. století začala zvyšovat s růstem sektoru služeb,“ uvedla švédská Královská akademie věd v popisu práce ekonomky.

GRAF: Vývoj účasti žen na trhu práce podle studie Goldinové

Zdroj: švédská Královská akademie věd

Zmíněný jev vysvětlila Goldinová jako důsledek strukturálních změn a vývoje společenských norem týkajících se povinností žen v domácnosti a rodině. V minulém století pak také neustále rostla úroveň vzdělání žen. Ve většině zemí s vysokými příjmy je nyní tato úroveň podstatně vyšší než u mužů.

Jako důležitý faktor, který tento vývoj ovlivnil, pak vidí přístup k antikoncepční pilulce, která nabídla nové možnosti plánování kariéry.

VÍCE K TÉMATU NOBELOVA CENA ZA EKONOMII:

Nobelovku za ekonomii má poprvé centrální bankéř Ben Bernanke. Spolu s ním ekonomové Diamond a Dybvig

Minimální mzda jako experimentální výzkum. Kauzality třem vědcům vynesly Nobelovu cenu za ekonomii

Nobelova cena za ekonomii: místo soutěží krásy a „losovaček“ přišly na řadu aukce

Změny klimatu a vliv inovací na ekonomiku oceněny Nobelovou cenou za ekonomii

Třetí oceněná

V případě Goldinové jde teprve o třetí ženu, která toto ocenění obdržela. V roce 2009 to byla Američanka Elinor Ostromová. O 10 let později pak Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladší laureátkou této ceny.

Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí.

Jak upozornila agentura Reuters, v roce 1989 jí jako první ženě byla nabídnuto stálé místo na harvardské katedře ekonomie. V tomtéž roce vydala knihu „Understanding the Gender Gap: An Economic History of American Women“, která měla obrovský vliv na zkoumání kořenů mzdové nerovnosti. Její poslední knihou je „Career and Family: „Women’s Century-Long Journey towards Equity“, která vyšla v roce 2021.