Vzkaz z Davosu: Část bohatých chce vyšší zdanění. Realizace je ale nereálná

Nejbohatší lidé světa, kteří mají majetek v řádu desítek milionů až po miliardy dolarů, na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyzvali k většímu zdanění superbohatých. Tvrdí, že je tím potřeba bojovat proti sociální nerovnosti ve světě.

Otázkou ale zůstává, jak vážně je tato iniciativa míněna. Ke stejnému zdanění nejbohatších lidí planety by totiž musely přistoupit všechny země světa, aby nebylo možné vysoké zdanění obcházet převáděním majetku do jiných zemí.

Právě země, které se počítají mezi daňové ráje a mají výhodu z toho, že poskytují fyzickým i právnickým osobám nulové nebo jen minimální zdanění, na tento koncept nechtějí přistoupit.

Kdy dojde ke zdanění extrémního bohatství?

Boháči v otevřeném dopise iniciativy Proud to Pay More kladou řečnickou otázku: „Překvapuje nás, že jste nedokázali odpovědět na jednoduchou otázku, kterou jsme si kladli tři roky. Kdy zdaníte extrémní bohatství?“ Apel byl předán světovým lídrům ve švýcarském letovisku Davos.

Iniciativa zahrnuje minimálně 260 dolarových miliardářů a milionářů, kteří chtějí platit vyšší daně. Podle nich se tím přispěje k řešení sociální nerovnosti. Dále tvrdí, že je třeba jednat okamžitě, protože problémy globální chudoby a nerovnosti jsou stále palčivější.

Placení „spravedlivých daní“ má podle signatářů vrátit svět k „normálnosti“. „Každý okamžik zpoždění zakotvuje nebezpečný ekonomický status quo. Také ohrožuje naše demokratické normy a předává peníze našim dětem a vnoučatům,“ tvrdí iniciativa. Mezi jejími signatáři jsou například dědicové bohatých rodin, jako je Valerie Rockefellerová, Abigail Disneyová a Marlene Engelhornová (její předci založili chemičku BASF).

Kritika nulové dědické daně

Jednatřicetiletá Rakušanka Engelhornová vzbudila pozornost tím, že kritizovala nulovou dědickou daň v Rakousku. Zároveň slíbila, že rozdá 25 milionů eur z majetku, který v roce 2022 zdědila. Založila organizaci Dobrou radu pro přerozdělování, jež má prosazovat řešení, která pomáhají celé společnosti.

Podle zprávy organizace World Inequality Report 2022 se majetková nerovnost ve světě stále zvyšuje. Pouze dvě procenta světového bohatství připadají na chudších padesát procent populace.

Naopak deset procent nejbohatších lidí ovládá 75 procent globálního bohatství. Na nejbohatší procento populace pak připadá dokonce 38 procent celosvětového bohatství. Majetkové rozdíly ještě zesílila pandemie covidu-19.

Výzvy k vyššímu zdanění nejbohatších lidí nejsou ale novinkou. S jedním návrhem přišla už během prezidentské kampaně ve Spojených státech v roce 2019 demokratická senátorka Elizabeth Warrenová. Chtěla zavést speciální daň pro „ultramilionáře“ na každý dolar přesahující majetek 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun).

Izolovaná iniciativa

Že by výzva měla reálný dopad na rozhodování politiků a lídrů zásadních ekonomik, je ale iluzorní. „Signatáři petice v Davosu jsou hlavně dědicové, kteří aktivně neřídí firmy. A proto se cítí nepohodlně ze značného bohatství, které sami nevytvořili,“ tvrdí Stefan Bach z německého Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) v Berlíně.

Jejich hlasy vnímá spíše jako izolovanou iniciativu, která nemá šanci se na globální úrovni prosadit. Drtivá většina dolarových miliardářů, kteří mají podíly ve svých firmách, je v tomto ohledu mnohem zdrženlivější, dodal.

GRAF: Nejlepší daňové ráje
Ranking podle Tax Justice Network v roce 2021.

Zdroj: Tax Justice Network

Odpor převládá také u velkých podnikatelských svazů, aby se v obecné rovině daně velkých korporací zvyšovaly. Zástupci podnikatelů naopak obhajují koncept, že nízké daně pro podnikání podporují investice do výzkumu a vývoje a vytvářejí nová pracovní místa v ekonomice.

Zvyšování daní by naopak vedlo k propouštění a omezování firemních investic. I proto je v praxi podle Bacha prakticky vyloučené, že by se na politické úrovni vážně vedla debata o vyšším zdanění bohatství.

Globální koordinace

Navíc by se celá iniciativa musela koordinovat na globální úrovni. Nedává smysl, aby k vyššímu zdanění superboháčů přistoupila pouze jedna země. Pro nejbohatší lidi světa není problém, aby své majetky i svá sídla přesouvali do zemí, kde jsou nízké daně, nebo přímo do daňových rájů s nulovými sazbami.

Na globální úrovni se ale v roce 2021 podařilo dohodnout v rámci 130 zemí, které tvoří 90 procent globálního HDP, že budou zdaněny globální korporace minimálně 15 procenty, aby se omezily jejich daňové úniky. Očekává se, že by se na této globální dani mohlo ročně vybrat 220 miliard dolarů, napsaly Financial Times.

Podle analytika skupiny Centre for International Corporate Tax Accountability and Research Jasna Warda bude využívání daňových rájů pro nadnárodní firmy, jako jsou Google, Meta, Apple či Microsoft, méně výhodné.