Odliv stamiliard dolarů nutí Peking zdvihat kapitálová „stavidla“

Čínské zpomalení ekonomiky má řadu příčin. Kromě růstu zadlužení a stárnutí populace se podle odborníků přidává i další významný faktor – příliš rychlý odliv kapitálu. Jak se Peking snaží zakročit?

Kontrolu má Čínská lidová republika pevně zakořeněnou, ať už se jedná o kontrolu internetu, podnikání, nebo investice v zahraničí. Právě ty jsou v posledních několika měsících předmětem zvýšené ostrahy Číny, neboť Peking chce omezit odliv kapitálu ze země, který odtud proudí více než rychle.

Jen v prosinci 2016 zaznamenala Čína odliv 82 miliard dolarů. Podle odhadů francouzské banky Natixis celkový odliv vloni přesáhl 900 miliard dolarů, o rok dříve to bylo „jen“ 526 miliard dolarů.

Kapitálový odliv fakticky představuje vyjádření nedůvěry v čínskou ekonomiku. Pokud by totiž možné zisky odpovídaly rizikům čínského hospodářství stejně jako v předchozí dekádě, tok peněz by byl přesně opačný. Realita ale vypadá jinak.

Jak nedávno uvedla analytička ze společnosti Autonomous Research Charlene Chuová ve své poznámce nazvané Válka o odliv (The War on Outflows), problém rychlého odlivu kapitálu ze země může mít na ekonomický růst Číny větší dopad než cokoli jiného.

I proto čínská vláda již koncem minulého roku oznámila, že zpřísní kontrolu nad čínskými investicemi v cizině. Chce tím zpomalit důsledky slábnoucí ekonomiky, která loni vzrostla o 6,7 procenta, což bylo nejméně za posledních 26 let.

GRAF: Vývoj HDP Číny
Od roku 1980 do současnosti, v procentech

Zdroj: Tradingeconomics.com

Jak uvedl list The Wall Street Journal (WSJ), vláda se zaměří především na ty „větší“ čínské investice, jejichž objem přesahuje deset miliard dolarů, u realitních investic by pak tato hranice měla činit jednu miliardu dolarů. „Přísnější kontrola se bude týkat také firem, které investují více než jednu miliardu dolarů do zahraničních aktivit, jež nesouvisejí s jejich hlavní činností,“ dodává list.

Ještě předtím Peking „přišlápl“ pravidla pro západní společnosti působící na čínském trhu. Kvůli převodu dividend již nesmějí převádět peníze z běžných účtů, ale musejí si zřídit účty kapitálové. Pro převody z těchto účtů se zároveň snížil limit z 50 milionů dolarů na desetinu.

Všechny mezinárodní investice nad pět milionů dolarů pak budou muset získat souhlas od čínské Státní správy devizových rezerv (SAFE).

Čínský investiční zájem o Hollywood

Na nedávnou investici dvou čínských filmových společností Huahu Media a Shanghai Film Group (SFG) do amerického filmového studia Paramount ve výši miliardy dolarů by se čínští úředníci zřejmě nezaměřili.

Na druhou stranu podobná čínská investice do Hollywoodu, kdy Dalian Wanda loni koupila podíl ve studiu Legendary Entertainment za 3,5 miliardy dolarů, by Peking už asi zajímala.

V segmentu filmového průmyslu však nejde o ojedinělé aktivity. Jak podotkl Investiční web, s čínskými firmami se na financování filmové produkce nebo na posílení přístupu na zdejší trh dohodla i další studia, jako jsou Warner Bros, Walt Disney, DreamWorks, Lionsgate a STX Entertainment.

Zpět ale k odlivu čínského kapitálu, který potvrzují i statistiky. Během prvních tří čtvrtletí přímé zahraniční investice čínských podniků stouply o více než 50 procent na 145,9 miliardy dolarů.

Válka o peníze

Podle Charlene Chuové z Autonomous Research jsou za odlivem kapitálu dva hlavní faktory. Čínská válka o peníze opouštějící zemi je vedena devizovými rezervami a kapitálovými kontrolami. „To ale nemůže trvat věčně. Navíc budoucnost Číny závisí na jedné velmi divoké kartě, kterou je politický vývoj v USA a také kurz dolaru,“ podotýká Chuová.

Ve vztahu mezi oběma obřími ekonomikami se pomalu, ale jistě schyluje k obchodní válce. Otázka je, jak velkého bude rozsahu. Čína každopádně chce proti politice Donalda Trumpa vyrukovat s podobnými zbraněmi jako on – vyššími daněmi a cly.

Přínos by ale mohl být velmi sporný. „Když máte zemi s velkým deficitem obchodní bilance, která bude bojovat se zemí s velkým přebytkem, nakonec vyhraje země s obchodním deficitem,“ cituje Investiční web Michaela Everyho, hlavního tržního analytika Rabobank Group v Hongkongu.

Čínská lidová banka loni vynaložila asi 800 miliard dolarů na udržení kurzu dolar–jüan na preferované úrovni. Celkové dolarové rezervy Číny tak klesly na zhruba tři biliony. Pokud by tedy rozpouštění rezerv pokračovalo stávajícím tempem, peníze mohou Pekingu relativně rychle dojít.

„Úřady se rozhodly prosazovat přísnější opatření proti odlivu kapitálu prostřednictvím zásahů do kurzu domácí měny. Tento přístup proti odlivu kapitálu může fungovat nějakou dobu, ale takto uzavřená politika nemůže mít dlouhodobě úspěch v zemi tak závislé na obchodu, jejíž bankovní sektor má hodnotu 33 bilionů dolarů,“ uvádí Chuová.

Globální vliv na lokální realitní trhy

Jak už bylo zmíněno, čínská regulace se dotkne i realitních investic.

Úřadům totiž neušlo, že Číňané začali ve velkém skupovat nemovitosti ve světě, přičemž jako příklady „nájezdu“ zmiňuje agentura Bloomberg třeba kanadská města Vancouver, Toronto nebo australské Sydney.

Nejen tam pak došlo k prudkému zdražení nemovitostí, což by ale v případě omezení na čínské straně mohlo přinést zpětné ochlazení na těchto trzích.

Ekonomika v potížích

Oslabování i kontrola investic podle odborníků budou mít další negativní dopad na zpomalující ekonomiku, neboť budou tlumit podnikatelskou aktivitu.

Čínským politikům pak zůstanou podle Chuové pouze dvě možnosti. Buď omezí svůj vliv na jüan a úrokové sazby, nebo ukončí volný pohyb peněz.

V nejbližším roce analytička očekává, že centrální banka několikrát zvýší sazby, aby přitáhla peníze investorů, což bude mít neblahé dopady na banky a silně zadlužený firemní sektor.

Obavy z toho, jak bude Peking řídit svoji měnu, má každopádně celý svět.