Německá ekonomika po solidním začátku roku ve druhém čtvrtletí opět poklesla. Navzdory povolebnímu závanu optimismu, tak největší evropská ekonomika nadále přešlapuje na místě.
A to nejen z důvodu negativních dopadů Trumpových cel, ale také kvůli dlouhodobým strukturálním problémům. Ty podlamují konkurenceschopnost největší evropské ekonomiky.
Čínský posun
Dle analýzy Bloomberg Economics lze post-pandemické zaostávání německé ekonomiky vysvětlit z podstatné části dvěma faktory – drahými energiemi a slabší poptávkou po německých exportech, zejména ze strany Číny. Ta se totiž za poslední dekádu – za mohutné podpory vládní průmyslové politiky – posunula ve výrobních řetězcích směrem k sofistikovanějším produktům.
Z původně hlavního odbytiště německých vývozů se tak stal přímý konkurent. Ilustrativní je v tomto ohledu primárně automobilový průmysl a výrazné propady prodejů německých automobilů v Číně.
Na vývozy spoléhat nelze
Jasné je přitom jedno. Německo se tentokrát již nemůže spolehnout na strategii, která zafungovala na začátku milenia. Tehdy bylo poprvé označeno za nemocného muže Evropy.
Tou strategií byla obnova (cenové) konkurenceschopnosti skrze utlumený mzdový růst a potlačení domácí poptávky. To nastartovalo exportně orientovaný růst poháněný silnou čínskou poptávkou. Od roku 2022 však jak německé, tak i celkově evropské vývozy do Číny prudce klesají a zdá se, že tento trend bude dále posilovat.
Jaké má Německo v této situaci možnosti? Za prvé, posílení domácí poptávky, která může kompenzovat část klesající exportní výkonnosti. Historické rozvolnění německé fiskální politiky pod novou vládou Friedricha Merze míří přesně tímto směrem.
Za druhé, EU by měla co nejrychleji vyrukovat s robustní průmyslovou politikou. Ta bude adekvátní reakcí na čínské praktiky – ať již jde o subvencování domácích firem, zajištění preferenčních přístupů nebo manipulaci s kurzem jüanu.
Nerovnováha v zahraničním obchodě
Problémem je také čínská výrobní nadkapacita, která vytváří výrazné nerovnováhy v zahraničním obchodě.
Ve hře totiž není jenom vyklízení pozic evropských firem na čínském trhu, ale také masivní příliv čínského zboží na jednotný evropský trh. To může být pro spotřebitele krátkodobě pozitivní díky nižším subvencovaným cenám.
Pro evropské výrobce ale půjde o neférovou konkurenci, které nemůže EU jen tiše přihlížet. A to i za cenu některých ochranářských politik…