Nejlepší obrana je útok. Bude to platit i pro ČNB po vypnutí intervencí?

Česká centrální banka může ukončit intervence již v průběhu druhého čtvrtletí 2017, domnívá se ekonom Jan Bureš. Bezprostředně po vypnutí intervencí budou podle něj proti sobě stát především exportéři a investoři sázející na zisky koruny. Jak se zachová ČNB?

K ukončení intervenčního režimu ČNB může od konce března 2017 dojít teoreticky každý čtvrtek na zasedání bankovní rady, ze kterého se podle slov viceguvernéra vždy může stát zasedání měnově-politické.

Lze předpokládat, že se ČNB bude snažit o „čistý exit“, tedy takový, ve kterém nebudou stanoveny přechodné pevné bariéry (například 26,00 EUR/CZK) a nezavedou se ani záporné sazby.

Pokud však nastane situace, kdy by česká koruna čelila výrazným apreciačním tlakům, mohla by strategie „čistého exitu“ selhat a ČNB by byla v takovém případě dotlačena jak k zavedení záporných sazeb, tak k nastavení přechodné obranné bariéry.

Exportéři vs. investoři

Bezprostředně po vypnutí intervencí budou proti sobě stát především exportéři a investoři sázející na zisky koruny.

Čím více totiž budou před vypnutím intervencí investoři sázet na zisky koruny a čím více se exportéři budou zajišťovat, tím méně pravděpodobné bude, že koruna začne posilovat.

Exportéři byli na konci roku 2016 lehce podzajištěni, neboť hrubý odhad podzajištění na rok 2017 je zhruba 250 miliard korun. Výraznější pokles zajištění skrze finanční instrumenty částečně kompenzovaly jiné formy zajištění, převážně skrze úvěry v cizích měnách.

Sázky na „silnější“ korunu začaly na trzích narůstat od poloviny roku 2015, rapidně však vzrostly na začátku roku 2017. Odhadujeme, že roční kumulativní příliv investic na konci ledna tohoto roku dosahoval 760 miliard korun, přičemž podstatnou část představovaly právě sázky na silnější korunu.

Příliv kapitálu přesahuje čtyřnásobek ročního přebytku běžného účtu a je více než dvakrát vyšší než roční přebytek zahraničního obchodu. Pokud by po exitu chtěli všichni sázkaři naráz vybrat své zisky, může se koruna teoreticky dostat do defenzivy.

Tlumící nálada ČNB?

V měsících přímo po ukončení intervencí bude tedy nutné se připravit na vysokou volatilitu. Klíčové slovo pak bude mít ČNB, jež rozhodne, na jakých úrovních se ji rozhodne tlumit.

Někteří centrální bankéři si myslí, že by se přímé intervence na trhu měly po „exitu“ použít spíše při tlumení nadměrných zisků koruny.

V případě ztrát koruny by bankovní rada mohla spíše využít situace a zvýšit úrokové sazby (tradiční měnově-politický nástroj). Co to znamená pro korunu?

Jak bylo zmíněno, rozhodnutí „sázkařů“ na koruně jednorázově vybrat zisky může vést k tlaku na oslabení koruny. A v takovou chvíli může být důležitý závazek ČNB bránit i eventuálním nadměrným ztrátám.

Z posledního zasedání ČNB spíše vyplývá, že ochota tolerovat dočasné ztráty koruny může být vyšší než ochota tolerovat nadměrné zisky.

Zatímco ad hoc intervence proti posilující koruně mohou být na trhu cítit okamžitě, čekání na eventuální růst sazeb při ztrátách koruny může chvíli trvat. Předcházely by mu pravděpodobně verbální intervence a zvýšení by proběhlo až na řádném měnově-politickém zasedání ČNB.