Jiří Hynek: Vláda musí dotáhnout vojenské zakázky co nejrychleji

Armáda se musí modernizovat, nemůžeme si dovolit ji zastavit. Do konce roku musíme dotáhnout zakázku na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), nákup děl ráže 155 mm nebo protiletadlových raketových kompletů SHORAD. To jsou slova premiéra Andreje Babiše i ministra obrany Lubomíra Metnara na nedávné tiskové konferenci, kde oba potvrdili, že vláda neplánuje škrtat armádní výdaje.

Podle šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka je to dobrá zpráva. „Musíme si uvědomit, že armáda je dlouhodobě podfinancovaná. Škrty byly v minulosti strašlivé, a pokud by se některá ze zakázek nerealizovala, demoralizovalo by to jak vojáky, tak i obranný průmysl v Česku.“

Koronavirová pandemie nicméně narušila harmonogram zakázek, a tak jejich dotažení do konce roku bude obtížné, i když představitelé armády tvrdí, že se vše stihne. „Rychlost je klíčová, vláda a vedení armády (nejen) tendr na BVP musí dotáhnout, protože jinak nebude mít těžkou brigádu. Bez ní se jen velmi těžko buduje obranyschopnost,“ říká Jiří Hynek v rozhovoru pro Peak.cz.

Dodává, že národní obranný průmysl je připravený se na tom významnou měrou podílet. To ostatně jako klíčové označil i ministr Metnar, podle něhož zapojení vojenského výzkumu může vytvořit práci pro více než 20 tisíc lidí. „Český obranný průmysl musí dostat šanci podílet se na restartu ekonomiky této země,“ dodává Hynek.

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že modernizace armády je pro sektor zbrojařství nezbytná a že rozpočet resortu nebude krácen. Jak vnímáte tuto zprávu?

Jiří Hynek (59)

Manažer, politik a od roku 2011 prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. Je vedoucím stálé delegace ČR při NIAG (česky Poradní skupina NATO pro průmysl, anglicky NATO Industrial Advisory Group), tedy poradní skupině NATO pro otázky spolupráce s obranně-bezpečnostním průmyslem členských zemí. Dále je členem rady resortu Ministerstva obrany pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, členem Mensa ČR a předsedou redakční rady časopisu určeného k podpoře zbrojního exportu CDIS Review. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na sedmém místě se ziskem 63 348 hlasů.

Rozhodně  je to dobrá zpráva pro všechny občany této republiky, ale samozřejmě i pro obranný a bezpečnostní průmysl a potažmo i pro Armádu ČR. Musíme si uvědomit, že armáda je dlouhodobě podfinancovaná. Škrty byly v minulosti strašlivé. Armáda používá starou techniku, která si zaslouží buď modernizaci, nebo totální výměnu.

Zakázky na více let

Stěžejní zakázkou modernizace je historicky nejdražší tendr na BVP za 52 miliard korun, který by měl být letos dotažen. Zvládne to vláda?

Vláda to musí zvládnout rychle, protože představa, že by se tato zakázka nerealizovala, by určitě demoralizovala nejen vojáky, ale i obranný průmysl. Národní obranný průmysl je připraven se na tom významnou měrou podílet. Řada produktů, které vyrábíme, se v „bévépéčkách“ může objevit. Je jenom na tom, kdo výběrové řízení vyhraje, aby akceptoval podmínky domácího obranného průmyslu, aby ho intenzivně zapojil.

Ministr obrany i premiér zmínili, že u BVP je potřeba dořešit financování. Neměla mít tohle armáda už dávno vyřešené?

Ano, ale je třeba si uvědomit, že do jisté míry do celé situace promlouvá dopad koronaviru na ekonomiku. Tendr na BVP je skutečně velká zakázka, ale není to zakázka pro letošek, ani pro příští rok. Ministerstvo podpis chce mít do konce tohoto roku, ale firmy budou osloveny s požadavkem, aby financování nákupu mohlo být rozloženo do šesti let. Jsem přesvědčen, že s účastníky tendru bude jednáno o tom, jestli by si uměli kontrakt částečně profinancovat a posunout placení v čase. První platby by tak měly probíhat až v roce 2022. Podobně to bude i u těch dalších zakázek jako třeba na dělo ráže 155 mm nebo u modernizace protivzdušné obrany.

Nemůže otázka financování projekty zbrzdit? Je obecně problém financování problémem jen armády?

Bude záležet na rychlosti celého procesu, ale nemyslím, že se klíčové zakázky zbrzdí. Problém financování existuje vždy, protože se odvíjí od státního rozpočtu, tedy od toho, co můžete rozdělovat. Nemůžete rozdělit víc, než kolik ekonomika dokáže vyprodukovat. Tendrů se účastní velké firmy, které si dokážou zařídit lepší financování a měly by umět pomoci státu překlenout obtížnou situaci státu v oblasti cash flow.

Rozdat práci, ne pouze peníze

Stát již oznámil, že kvůli dopadům koronaviru na hospodářství prohloubí schodek státního rozpočtu na 300 miliard, takže by finance měly být a neměl by to být problém, ne?

Nejsem přesvědčen, že vytváření velkého rozpočtového schodku je cesta kupředu. Ekonomiku můžete rozběhnout dvojím způsobem. První je, že rozdáte lidem peníze, a druhá, že jim rozdáte práci. Když jim dáte práci, což je vždy ta lepší varianta, tak se vám ekonomika rozběhne a začne vám produkovat peníze. V důsledku toho tak můžete mít mnohem menší deficit rozpočtu. Trochu mi vadí na našich politicích, že pořád plánují výdaje, ale nikdo se nezabývá tím, jak zvýšit příjmy, aniž by bylo nutné zvyšovat daně.

Dokáže ministerstvo přejít do normálního režimu práce včetně zakázek poté, co bylo předtím vtaženo do pomoci v rámci koronavirové krize?

Velmi závisí, jakým způsobem bude tato krize nadále pokračovat. Může přetrvávat, může dojít k nalezení vakcíny, může vymizet, variant je spousta. Pro všechny v této, a nejen této republice, včetně armády, by bylo nejlepší, kdybychom se vrátili do normálního stavu. Jedna věc je bojovat o životy lidí. Druhá věc je, že abyste o ně mohl vůbec bojovat, tak musíte mít z čeho to zafinancovat. Ale jestli se nedokážeme dostat do normálního stavu, nebudou zdroje, jak vše financovat.

Modernizace armády je plusem pro samotnou armádu. Jak velký přínos má i pro zbrojařský průmysl?

Má přínosy pro všechny občany této republiky. Říká se, že nejlepší armáda je ta, která nikdy nemusela bojovat. Ale ne ve smyslu, že by nechtěla, ale že potenciální nepřítel vyhodnotil její schopnosti jako natolik silné, že si na ni netroufne. Aby k tomuto scénáři došlo, musíme ji mít moderně vybavenou, dobře vycvičenou a mít zálohy. Musíme mít i obranný průmysl, který v případě krize bude schopen vyrábět pro případ mobilizace. Když tohle všechno budeme mít, budeme bezpečnou zemí. Armádní zakázky napomáhají tomu, abychom tou bezpečnou zemí byli.

VIDEO: Jiří Hynek: Nová BVP i celá modernizace armády je příležitostí i pro český průmysl

Zdroj: Peak.cz/Youtube.com

Umět se starat o svoje firmy

Co je podle vás brzdou ve vyzbrojování a v modernizaci armády?

Největší brzdou vyzbrojování a nákupů je nadměrná administrativa a velká složitost pravidel. Není problém udělat chybu, a jakmile se chyba udělá, tak to vede k dalšímu zesložitění pravidel. Jediná cesta kupředu je používat zdravý rozum a zjednodušit zákony.

A také umět definovat strategické dodavatele, tedy firmy, které budou mít rámcové smlouvy s Ministerstvem obrany. Na jejich základě budou i ony umět lépe plánovat svoje výrobní kapacity, budou vědět, kdy mají dodávat pro vlastní ozbrojené síly a zbytek kapacit mohou využívat pro doplňkový obranný průmysl. Stát se musí o svoje firmy umět starat do jisté míry i v době nekrize, aby je v případě krize mohl využít. Což se nyní ukázalo, že tomu tak není.

Vraťme se ještě k té legislativě a pravidlům. Vidíte nějaké šance na zlepšení?

Od bývalých ministrů obrany jsem často slýchal, že právě legislativa brání rychlejší akčnosti jejich resortu. Většinou to byli ministři z vládní strany a já jim vždy odpovídal, že jestliže je brzdou legislativa, tak jim i naše asociace nabízí pomoc, jak ji změnit. A je jen na nich, aby ji v parlamentu prosadili. Jestliže je nějaký zákon, který jde proti obranyschopnosti naší země, tak by neměl existovat.

Jsem přesvědčen, že legislativa v lecčem zpomaluje procesy, a proto se zasazuji o novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Strategické věci nelze řešit složitým systémem. Taky by se nám mohlo stát, že už by bylo dávno po válce, než bychom vysoutěžili vybavení pro vojáky, což by asi nikdo nechtěl.

Prostor pro inovace a technologie

Nakolik se na českém obranném průmyslu podepsala koronavirová krize?

Každá krize má dvě stránky. Jedna z nich vás nějakým způsobem postihne, ta druhá vám dává možnost se z ní poučit. Nemožnost cestovat za obchodem kvůli zavřeným hranicím se do budoucna výrazně promítne do výroby a propadu zakázek.

V současné době se dokončují zakázky, které byly nasmlouvány v minulých letech, ale už i u nich se některé firmy dostávají do tíživé situace. Chybí vstupní materiál, redukují se zahraniční objednávky, jsou firmy se zaměstnanci na kurzarbeitu a některé podniky už byly donuceny propouštět. Nutno podotknout, že to nebylo vždy jen kvůli obranným zakázkám.

VÍCE K TÉMATU:

Výběr nových obrněnců pro českou armádu vrcholí. Inspiraci v zahraničí ale hledat nelze

Česká armáda mění svůj arzenál. Není sama, zbrojení probíhá po celém světě

Posedlost zbrojením: Trump podepsal rekordní armádní rozpočet. Vyšší výdaje chce i po ostatních členech NATO

Dostalo se pomoci od státu i zbrojnímu průmyslu?

Stát na jedné straně tvrdí, jak finančně podporuje podnikatele a firmy. Ale on dává peníze daňových poplatníků, jenom je předistribuuje. Už jsem zmiňoval, že daleko účinnější je dát práci, dát státní zakázky, které zaměstnají lidi a nechají firmy vydělat. A to je příležitost pro jakýkoli typ průmyslu, i ten zbrojní.

Typicky česká firma z obranného sektoru z jedné pětiny vyrábí vojenský materiál a zbytek připadá na civilní výrobu či zboží dvojího použití. Vzhledem k tomu, že největší propad zaznamenal automobilový průmysl, který se dočasně zcela zastavil, tak firmy, které jsou na něj navázány, přišly o řadu zakázek.

Ale právě u nich je šance tuto nevyužitou kapacitu využít právě pro vojenské zakázky. Z každé koruny, kterou stát vydá do obranného průmyslu, se mu 43 procent vrací na přímých daních zpět a multiplikativní efekt – tedy práce pro další firmy – je u nás zhruba 3 až 4. To znamená, že každý zaměstnanec v obranném průmyslu zaměstnává tři až čtyři zaměstnance mimo tento průmysl.

A ten pozitivní dopad?

Myslím, že tato doba ukázala, že existuje prostor pro využívání nových technologií. Dokážu si představit, že zkušený servisní pracovník bude řešit servisní zásah tisíce kilometrů daleko jen pomocí speciálních brýlí a kamery. Jsem přesvědčený, že takové aplikace a nástroje mohou být přínosem. V každém zbraňovém systému najdete počítač, to představuje obrovský potenciál pro rozvoj inovací.

Máme velké množství kvalitních chytrých lidí s velkým inovativním potenciálem, ale někdy je neumíme podchytit a motivovat. Stát často o firmách s takovými lidmi ani neví. Ale věřím, že i investice do znalostí těchto inovací nejen v obranném průmyslu mohou přinést pozitiva. Nemám strach o jeho budoucnost.