ECB v těžké pozici pro boj s inflací. Vrásky při hledání řešení přidělává zadlužená Itálie

Základní překážkou na cestě k normalizaci měnové politiky Evropské centrální bank (ECB) je totiž veřejný dluh Itálie.

Velmi instruktážně celou patálii s italským dluhem, který přesahuje 150 procent HDP, zachycuje aktuální a po všech stránkách zajímavý rozhovor ve Financial Times s bývalým hlavním ekonomem MMF Olivierem Blanchardem.

Ten si v rozhovoru mj. klade řečnickou otázku, co bude ECB dělat v situaci, když kreditní rizikové marže u italského vládního dluhu vzrostou řekněme o dalších 100 bazických bodů (poté, co již letos vzrostly o 70 bps).

Má to vyhodnotit jako fundamentálně laděný postoj trhů anebo jako neopodstatněnou nervozitu investorů?

Kdo vyhodnotí situaci?

Je jasné, že reakce ECB bude odlišná, pokud půjde o první a nikoliv druhý případ. Neboť pokud to bude ten druhý, tak ECB by měla zasáhnout svými nákupy a růst rizikových marží ztlumit.

Ale kdo by měl rozhodnout, zda se udržitelnost financování italského vládního dluhu opravdu zhoršuje, či investoři jednoduše v reakci na globální růst úrokových sazeb (zbytečně) panikaří?

Podle Blancharda by to měla být nějaká “nezávislá” instituce – konkrétně pak zmiňuje Evropský stabilizační mechanismus.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Krušné chvíle české měny. Trpí již kvůli novému guvernérovi?

Vyššími sazbami zvedat chtěl inflaci… myslel, že je to známka punku

Důsledky pokračující války na Ukrajině: dieselová krize se prohlubuje

Problém předlužených zemí přetrvává

Je možné, že na řešení, které Blanchard naznačil, skutečně nakonec dojde. Ale než se tak stane, nebude to pro euro a vládní dluhopisy fiskálně zranitelnějších zemí měnové unie jednoduché.

Nad anti-inflačním bojem ECB bude totiž stále viset Damoklův meč dezintegrace eurozóny. Ta bude vyplývat z toho, že zvýšení oficiálních úrokových sazeb nevyhnutelně zhorší udržitelnost financování vládního dluhu předlužených zemí.

To koneckonců i jasně přiznává čerstvě zveřejněný posudek o finanční stabilitě v eurozóně ze strany ECB. „Další korekci na finančních trzích by mohla odstartovat eskalace války, ale také jen slabší globální růst nebo pokud bude potřeba měnovou politiku upravit rychleji, než se očekávalo,“ uvedla mj. ECB.