Mohlo by vás také zajímat
Invesco: Proč byla nedávná korekce trhu možná přehnanou reakcí
Kristina Hooper 15. srpna 2024Masivní výprodej na akciových trzích, ke kterému došlo minulé pondělí, se do konce týdne podařilo výrazně zvrátit. Zde je několik…
Čtyřdenní pracovní týden není utopií. Generace Z s pomocí AI tomu jde naproti
Libor Akrman 14. června 2024Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Svým zaměstnancům ji nabízejí například firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu,…
Proč se byznys už neobejde bez AI
Libor Akrman 15. května 2024Budoucnost práce je nenávratně spojena s umělou inteligencí. Nicméně její praktická aplikace do firemního prostředí představuje pro většinu společností kvantový…
- KOMENTÁŘ
Největší dříči v Evropě? Řekové, makají o čtyři hodiny víc než průměr EU, Češi jen o dvě
Čerstvá data Eurostatu ukazují, že Česko namísto vyšší míry automatizace či investic do špičkových technologií stále spoléhá spíše na delší pracovní dobu a tradiční průmyslový model.
Devět z deseti lidí dává přednost smysluplné práci před vyšším platem, zjistila anayltická firma Better Up. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin. Je to o hodinu méně než v roce 2014, kdy se průměr pohyboval na úrovni 37 hodin.
Za poklesem stojí mimo jiné vyšší podíl částečných úvazků v některých ekonomikách západní Evropy. Mnozí Evropané uvykají pohodlnému životu s větším rozsahem volného času.
Z pohledu jednotlivých zemí však panují v EU výrazné rozdíly (viz mapka Eurostatu níže).
MAPA: Srovnání průměrného počtu pracovních hodin za týden v EU
Zdroj: Eurostat
Nejvíce hodin týdně v průměru odpracují Řekové (39,8 h), následovaní Bulhary (39,0 h), Poláky (38,9 h) a Rumuny (38,8 h). Tedy státy, které buď procházejí ekonomickou konvergencí, nebo čelí vyšším tlakům na pracovní sílu.
Česká republika se s průměrným týdnem o délce 37,8 hodiny řadí k nadprůměrně pracujícím zemím.
Závislost na využití pracovní síly
Češi tak týdně pracují o téměř dvě hodiny více než činí průměr EU. Tento údaj potvrzuje, že i přes relativně vysokou produktivitu v rámci střední Evropy zůstává česká ekonomika výrazně závislá na intenzivním využívání pracovní síly.
Namísto vyšší míry automatizace či investic do špičkových technologií tak stále spoléhá spíše na delší pracovní dobu a tradiční průmyslový model.
Na opačné straně spektra najdeme Nizozemce, kteří v průměru odpracují pouhých 32,1 hodin týdně, dále Dány, Němce a Rakušany (každý 33,9 h). Tyto země těží z vysoké produktivity práce a širokého rozšíření flexibilních a zkrácených úvazků, zejména v sektoru služeb.