Dánský větrný gigant Ørsted musí zásadně škrtat, aby přežil

Řada výrobních evropských firem vstoupila do roku 2024 s oznámením, že musí své podnikání zásadně reorganizovat, šetřit a začít propouštět. V Dánsku se to týká i největší energetické firmy Ørsted, jež se v roce 2022 stala globálním lídrem ve výstavbě větrných parků.

Tuto pozici chce udržet i prostřednictvím obřího projektu v Severním moři. Ørsted u anglického pobřeží hrabství Yorkshire staví největší větrný park na světě Hornsea 3 za osm miliard liber.

Vloni však společnost zažila turbulentní rok. Nyní její vedení oznámilo, že musí zrušit osm stovek míst a pozastavit výplatu dividend až do roku 2025. Stahuje se také z některých evropských trhů, konkrétně ve Španělsku, Portugalsku a Norsku.

Snižuje také své cíle pro výstavbu větrných zdrojů do roku 2030. Místo 50 gigawattů je v plánu už jen 35 až 38 gigawattů instalovaného výkonu.

Rušení projektů v Americe

Z vedení také po deseti letech odchází Thomas Thune Andersen, který působil na pozici předsedy představenstva. Společnost většinově vlastní dánský stát. Vláda v Kodani už oznámila, že se energetická firma musí úplně restartovat a stát se mnohem efektivnější společností.

Ørsted loni trápila vysoká inflace, narušení dodavatelských řetězců a vysoké úrokové míry. Podobné problémy postihly celý sektor větrné energetiky.

Pro dánský kolos bylo velmi bolestné zrušení zakázek ve Spojených státech. Projekty obřích větrných parků ve vodách státu New Jersey, Ocean Wind I a II, musela firma dát k ledu kvůli skokovému nárůstu nákladů. Oba parky měly mít dohromady instalovaný výkon 2248 megawattů.

GRAF: Vývoj akcií společnosti Ørsted
Za posledních pět let, v DKK.

Zdroj: Google Finance

Realizace ale přestala vycházet po ekonomické stránce. Ztráta byla obří – 28,4 miliardy dánských korun (97 miliard korun).

Největší větrný park v  Severním moři

Pochybnosti panovaly rovněž u výstavby v úvodu zmíněné větrné elektrárny Hornsea 3, jež má mít kapacitu až 2,9 gigawattu a zásobovat elektřinou 3,3 milionu britských domácností.

Větrný park vyrůstá 160 kilometrů od pobřeží Yorkshiru a po dokončení má zahrnovat 231 větrných turbín na ploše 696 kilometrů čtverečních. Oproti americkým projektům se ale dánská firma rozhodla v projektu pokračovat.

Analytik RBC Capital Markets Alexander Wheeler uvedl, že finanční trhy očekávaly, že Ørsted získá od investorů další finanční prostředky, což by odstranilo rizika spojená s touto nákladnou investicí.

Energetická firma ale nyní potřebuje zejména stabilizovat své hospodaření, aby byla ve střednědobém horizontu pro investory opět důvěryhodným partnerem.

Už nyní provozuje ve Spojeném království dvanáct větrných elektráren, jež produkují elektřinu až pro šest milionů domácností. Pracuje také na vývoji plovoucích větrných elektráren na moři ve Skotsku, které jsou k mořskému dnu ukotveny pouze lany.

Problémy hlásí i firmy v Německu

Dánská společnost není ale na trhu jediná, která musí projít restrukturalizací. Velké problémy hlásí i německý výrobce turbín Siemens Energy. Během minulého roku byl nucen uzavřít s německou vládou dohodu o finanční injekci ve výši 15 miliard eur (380 miliard korun).

Finanční problémy zasáhly tuto firmu kvůli propadu objednávek nových turbín. Společnost v rámci konsolidace také prodala svou indickou divizi.

Rovněž švédská energetická společnost Vattenfall musela loni zastavit práce na větrném parku Norfolk Boreas kvůli vysokým nákladům. Na konci roku 2023 pak tento projekt odkoupila německá RWE.

VÍCE K TÉMATU:

Hrozí v Německu konec průmyslu? Ekonomové nejsou jednotní v názoru, zda jde nutně o katastrofu

Alternativa k obnovitelným zdrojům či jádru: v Africe je na vzestupu geotermální energie

Británie oznámila největší jadernou expanzi za sedm dekád. Podle kritiků je ale jádro moc drahé

Nárůst nákladů se přenáší

S finančními problémy se ale potýkají nejen společnosti v sektoru obnovitelných energií, ale také v automobilovém průmyslu. Zejména německé firmy mají kvůli vysokým cenám elektřiny na domácím trhu problémy.

Propouštění už oznámil tradiční výrobce pneumatik a dalších automobilových dílů, firma Continental. Celkem chce zrušit přes sedm tisíc pracovních míst, částečně i v Česku. Firma v 57 zemích světa zaměstnává přes 200 tisíc lidí. Znamená to, že zaniknou tři procenta pracovních míst.

Úspory hledá také výrobce automobilových dílů, elektrospotřebičů a nářadí Robert Bosch, do konce roku 2025 chce propustit 1500 zaměstnanců. Důvodem je pokles poptávky po automobilových součástkách do elektromobilů.

Z německých firem propouštění a přesun výroby do Polska oznámil výrobce domácích spotřebičů Miele. Rodinná firma oznámila, že musí ušetřit v následujících letech 500 milionů eur a propustí 2700 zaměstnanců, zhruba desetinu z celkového počtu. Restrukturalizace je nutná kvůli globálnímu kolapsu poptávky a výraznému růstu cen nákladů.