Další krok na cestě k digitalizaci, elektronické podpisy se stávají stále běžnějšími

Logickým krokem rozvoje digitální komunikace, který rozšiřuje možnosti bankovní identity, je elektronický nebo jinými slovy digitální podpis. Ten má v České republice dlouhou historii. Před 24 lety, dne 1. října 2000, nabyl účinnosti Zákon o elektronickém podpisu. Dosud však jeho masivnímu rozvoji bránila především složitost a náročnost jeho používání.

Elektronický podpis přitom umožňuje zrychlit procesy běžného i byznysového života. Například pokud je potřeba více podpisů, tak je jednodušší „dohnat“ lidi elektronicky, než se je snažit dostat na jedno místo v daném čase.

Digitální podpis tak umožňuje průkazně dokončit ekonomickou transakci tak, aby obchod mohl proběhnout a obě strany věděly, o koho jde

Nadstavba bankovní identity

„Zahraniční data ukazují, že země, kde veřejnost běžně využívá elektronické podpisování, jako je například Estonsko, přineslo úsporu 2 procent HDP. Podobnou úsporu by mohlo rozšíření elektronického podpisování přinést i Česku,“ uvádí Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.

Ta nedávno spustila elektronické podepisování pomocí Bank iD SIGN, která lidem umožní podepsat dokumenty bez registrace. Služba je pro veřejnost zdarma, stačí počítač nebo mobil a bankovní identita. Nemusí instalovat žádné aplikace a ani se registrovat, stačí jim bankovní identita, tu má dostupnou více něž 6,5 milionu klientů českých bank.

„Spouštíme novou službu, kde si každý může vyzkoušet podepsat dokument zaručeným elektronickým podpisem přes bankovní identitu. Věříme, že díky naší službě se elektronické podepisování v České republice stane stejně běžné jako platba kartou,“ dodává Marek Růžička.

Instituce vidí potenciál

Využití elektronických podpisů uvítá celá řada institucí. Například skupina ČSOB otestovala již koncem minulého roku nejvyšší úroveň elektronického podpisu u hypoteční a zástavní smlouvy.

„Jsme první na českém trhu, komu se to podařilo. Elektronický podpis nejvyšší úrovně u hypotéky a zástavní smlouvy je jedním z posledních střípků do mozaiky plně digitální hypotéky. Je to velký krok k digitalizaci pro skupinu ČSOB a Hypoteční banku, kterým jdeme naproti našim klientům,“ řekl po vyzkoušení generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.

Od letošního března pak mohou klienti ČSOB Hypoteční banky využít na všech pobočkách k podpisu hypotečních a zástavních smluv elektronický podpis nejvyšší úrovně. Zástavní smlouvu a návrh na její vklad do katastru nemovitostí pak banka rovněž elektronicky odesílá ke zpracování na katastrální úřad.

Mýty kolem podpisů

Elektronické podepisování však u části lidí vzbuzuje i nedůvěru a obavy. Společnost
EzConvey, provozující podpisovou aplikaci Podpisovna, nedávno zkoumala mýty, které lidé často zmiňují na sociálních sítích i při debatách se známými.

Mezi hlavní obavy dotázaní řadili nebezpečnost online podpisů, obavy z úniku osobních dokladů a nutnost si ho zřídit na poště. V případě bezpečnosti mohou být lidé v klidu, neboť starost u online podpisů odpadá. „Pokud podpisová aplikace nabízí online ověření identity, například pomocí Bank iD nebo MojeID, je online podpis maximálně
bezpečný,“ vysvětluje zakladatel Podpisovny Michal Bočan.

U druhých dvou rizik je podle Bočana nutné používat správnou podpisovou aplikaci, do níž nahraje dokument k podepsání a ověří svoji totožnost některým z dostupných způsobů (Bank iD, MojeID apod.). Je důležité, zda aplikaci provozuje česká firma, která nepředává data do zahraničí. Pokud jsou tyto podmínky splněné, nemusí mít uživatelé žádné obavy.

„Provozovatelé podpisových aplikací se v žádném případě k citlivým údajům podepisujících nedostanou. Při online ověřování totožnosti zůstávají všechna osobní data na straně českých služeb, které ověření identity přes internet poskytují. Člověk tak má 100procentní jistotu, že údaje nikdo nezneužije,“ uzavírá Bočan.

Firemní HR se připravují

Na začátku však zatím stojí digitální podpis v rámci vnitropodnikových procesů především z oblasti HR. Z nedávného průzkumu, který si nechala zpracovat společnost Software602, vyplynulo, že mezi digitálními procesy se velmi málo využívá podepisování smluv se zaměstnanci.

Pouze 4 procenta firem tuto možnost využívá plně, dalších 5 procent pak částečně. Obvykle jde o společnosti, které mají digitálně řešeny i další HR úkony, jako je možnost čerpání benefitů zaměstnanci apod.

„Nízká čísla vyplývají především z toho, že možnost digitálně podepisovat pracovněprávní dokumenty existuje teprve od října 2023. Mnoho firem tak tento proces teprve zavádí či se na něj připravuje,“ okomentoval zjištění Pavel Žižka, marketingový ředitel Software602.

Obecně podle něj platí, že HR dokumenty patří k těm, které podniky nejvíce zatěžují a je nutné je nejdéle uchovávat. U evidenčních listů důchodového pojištění je to dokonce 45 let. „Z toho důvodu je digitalizace HR agendy pro firmy s velkým počtem či velkou fluktuací zaměstnanců, naprosto klíčová,“ dodal.

Digitalizace zatím vázne

Jak jsme na tom celkově s digitalizací si možná v poslední době leckdo spojí se zpackanou digitalizací stavebního řízení. Nelichotivě pak Česko vychází i v hodnocení evropského statistického úřadu Eurostat. V jeho srovnání Indexu digitální ekonomiky patří Česku až 18. místo, přičemž na špičce jsou Estonsko a Finsko.

Uvidíme nakolik se Česko posune dál, když od února 2025 má vstoupit v platnost tzv. digitální ústava, resp. zákon o právu na digitální služby. Tím by měl být naplněn vládní příslib, že mají „obíhat data, nikoliv lidé“. Tato digitální ústava stanoví povinnost orgánům veřejné moci přijímat dokumenty elektronickou cestou včetně e‑mailových schránek za použití uznávaného elektronického podpisu.

„V katalogu agend, jež mají fungovat digitálně, je jich na 390. Tzn. 7 tisíc služeb a 34 tisíc úkonů, které by mělo být možné provést elektronicky. Praxe je ale jiná. Hotové jsou ty základní, nejčastěji používané služby a formuláře, ale zbytek chybí,“ komentoval stávající situaci pro týdeník Ekonom Pavel Čech, specialista na právo v informačních technologiích advokátní kanceláře Sedlakova Legal. To nepředstavuje ani pětinu celého procesu digitalizace. Již nyní je tedy jasné, že v únoru až tak moc Česko digitální nebude.

Nicméně ať už digitální ústava nebo i existence Digitální a informační agentury (DIA) jsou příslibem, že by se u nás mohla digitalizace hýbat kupředu.