Čtvrtstoletí od rozdělení: jak si vedou ekonomiky Česka a Slovenska?

I když je to už bezmála 25 let, co se rozeběhly práce na rozdělení československé federace, mají toho obě ekonomiky spoustu společného. Přece jen společné dějiny nám nemůže nikdo upřít.

Českou i slovenskou ekonomiku táhne především rekordní výroba automobilů. Společný máme například významný podíl jaderné energetiky na výrobě elektrické energie.

Jedna věc byla na rozdělení z ekonomického pohledu pozitivní. Rozdělením totiž skončila éra finančních transferů z české do slovenské části země. „OECD je odhadoval ročně asi na 25 miliard korun československých, tedy asi sedm procent slovenského hrubého domácího produktu,“ citoval již kdysi portál Masarykovy univerzity v Brně Libora Žídka z Ekonomicko-správní fakulty.

Jak lidé vnímají rozdělení z hlediska správnosti, pravidelně řeší průzkumy společností Median, CVVM a Sociologického ústavu AV ČR. Názor respondentů ohledně správnosti postupně slábne, jak ukazuje graf.

GRAF: Vývoj názorů na otázku: Bylo podle vás rozdělení ČSFR na Českou a Slovenskou republiku správné?
Průzkumy probíhaly na vzorku více než 1 000 respondentů, jednotlivé odpovědi vyjadřují jejich procentuální zastoupení mezi respondenty.

Zdroj: Median (2017), CVVM, Sociologický ústav AV ČR (2002, 2006, 2012) 

Automobilové montovny

Obě země jsou exportně orientované a lámaly své rekordy na poli zahraničního obchodu. Český export byl podporován oslabenou korunou a intervenčním režimem, kdežto slovenský export podporuje již zmiňovaný automobilový průmysl. Ten bude mít ve slovenské ekonomice ještě významnější postavení.

Ke Kia Motors Slovakia, Volkswagen Slovakia a PCA Slovakia (Peugeot Citroën Automobiles) se přidá také Jaguar Land Rover. Tato automobilka začala stavět v září 2016 novou továrnu v Nitře.

První automobily by měly sjet z výrobní linky koncem roku 2018, přičemž celková investice by měla dosáhnout přibližně 1,4 miliardy eur. Tato továrna by měla vyprodukovat 150 tisíc automobilů ročně a zaměstnat 2 800 lidí.

Slovensko je v počtu vyrobených aut na jednoho obyvatele první na světě.

Slovenská ekonomika roste rychleji?

Pokud se podíváme na roční růst HDP, tak Slovensko dosahuje až na pár výjimek dlouhodobě vyšších hodnot.

GRAF: Srovnání vývoje HDP Česka a Slovenska
Roční údaje, v procentech

Pozn.: Pro roky 2017 až 2020 jde o odhad.

Zdroj: Eurostat

V roce 2015 byl růst ekonomiky obou zemí pod vlivem mimořádně silného čerpání zdrojů z Evropské unie.

Dle odhadů by za letošní rok měla slovenská ekonomika vykázat růst téměř tři procenta. V případě ČR by se růst měl pohybovat okolo 2,36 procenta.

Zadlužení a nezaměstnanost

Výrazný rozdíl však vykazují data o zadluženosti a nezaměstnanosti. Slovenské vládní zadlužení bylo od začátku po rozdělení federace vyšší, když zejména v období kolem milénia se ekonomika sousedů zadlužila výrazně rychleji.

Později kolem finanční krize se vládní zadlužení obou zemí přiblížilo na velmi podobnou úroveň, ale posledních deset let se slovenský stát znovu zadlužoval rychleji než český.

GRAF: Vývoj vládního zadlužení Česka a Slovenska
Od roku 1992 do současnosti, v procentech HDP

Zdroj: MF ČR, MF SR 

I když obě země vykazují pozitivní, klesající vývoj míry nezaměstnanosti, v České republice je nezaměstnanost nejnižší v Evropské unii.

Tato situace však do určité míry limituje výkon a růst české ekonomiky, protože při téhle úrovni zaměstnanosti se již zaměstnavatelé potýkají s nedostatkem pracovních sil.

Část podniků je tak nucena odmítat zakázky. To má samozřejmě pozitivní vliv na růst mezd. I když řada lidí – nejen laické veřejnosti – považuje tento růst za zcela nedostatečný. Situaci by měl zlepšit speciální program, který by měl přilákat pracovní sily z Ukrajiny.

Slovenská nezaměstnanost se dle nejnovějších údajů přibližuje průměru Evropské unie, stále je však nadprůměrná.

GRAF: Srovnání nezaměstnanosti Česka a Slovenska
Od roku 2005 do současnosti, v procentech

Zdroj: Comsense

Jak už bylo řečeno, obě ekonomiky i jejich vývoj jsou si od rozdělení velmi podobné a provázané.

Ta slovenská má ovšem přece jen lépe nakročeno a v určitých ukazatelích dokonce překonala ČR. Dle některých názorů by v krátkodobém horizontu mělo Slovensko v růstu HDP na hlavu Česko překonat.

GRAF: Vývoj HDP na hlavu Česka a Slovenska
Od roku 1993 do roku 2020, v USD

Pozn.: * Údaje pro roky 2017 až 2020 jsou odhady.

Zdroj: Thomson Reuters

Na druhou stranu slovenská ekonomika by paradoxně mohla doplatit na automobilový průmysl, na kterém je více závislá než ČR. Je však jasné, že rozdíly mezi ČR a Slovenskem se pomalu mažou.

Více o dalším směřování ČR by mohly napovědět letošní volby do Poslanecké sněmovny. Přece jenom radikální útlum investiční aktivity státu a zároveň zvyšování rozpočtového deficitu v době ekonomického růstu v podání plánů rozpočtu Andreje Babiše neznačí příliš dobré vyhlídky na budoucí vývoj české ekonomiky.

Je však nutno podotknout, že ČR stále vykazuje vyšší růst, než je průměr EU. A máme štěstí, že je naše ekonomika závislá na Německu, které táhne nejen eurozónu, ale celou Evropskou unii.

S eurem, či bez eura

Jedna věc ale obě ekonomiky rozděluje. Zatímco na Slovensku již deset let používají jednotnou evropskou měnu, v Česku je otázka jejího přijetí stále ve stadiu úvah a debat.

Téma přijetí eura se u nás objevuje pravidelně před volbami, ale nejen tehdy. „Česko je v obecné rovině připravené a přechod na jednotnou měnu by zvládlo. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit,“ prohlásil tento týden guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Podle makroekonomické prognózy Ministerstva financí je ČR nyní zhruba na 60 procentech cenové úrovně zemí platících eurem. Před 20 lety to bylo zhruba 35 procent.

Oproti Čechům Slováci již euro mají a chválí si ho. Jako pozitiva zmiňují především lepší konkurenceschopnost a také výrazný pokles transakčních nákladů, což je pro ně jako exportní zemi důležité.

A dál?

Navzdory rozdělení budou i nadále obě ekonomiky blízké a propojené.

Pro Česko je Slovensko hned druhým největším obchodním partnerem (po Německu, pozn. red.), v opačném směru je Česko také obchodním partnerem číslo dva.

A ve světě, který je čím dál více propojený, vlastně dojde k opětovnému, virtuálnímu spojení velmi snadno.