Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?

Skupina ČEZ se dohodla na spolupráci s divizí Rolls Royce SMR, že s ní bude s ní spolupracovat na vývoji a výstavbě modulárních jaderných reaktorů. A jak už asi leckdo ví, v ní koupí pětinový podíl za pár miliard korun.

Jenže na pozadí tohoto „dealu“ pro budoucí rozvoj modulárních reaktorů příštích desetiletí v kontextu radosti na česko-britskou svatbou zapadlo, že tím zřejmě půjdou k ledu jiné projekty. A na těch už ČEZ vynaložil několik poměrně dost let vývoje a samozřejmě i nemalé finance.

Čtyři projekty

Vlastní projekty ČEZu, které zaměřil na nové reaktory a které nyní v podstatě Rolls Royce předběhl, jsou čtyři.

Reaktor CR100

Schéma modulárního reaktoru CR100.

V první řadě je to 100megawattový (MW) projekt reaktoru CR100, který by měl dodávat 30 MW elektrické energie nebo kombinaci tepla a elektřiny – 70 MW tepelných a 9 MW elektrických.

Tento reaktor je více než čtyřikrát menší než ten britský. Dal by se velikostně třeba srovnat s americkým reaktorem NuScale, který již má podepsané první kontrakty a jehož vývoj začal před více než 10 lety.

Projekt Energy Well

Schéma reaktoru Energy Well

Jde o návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru 20 MW reaktoru, který by měl používat CO₂ cyklus na výrobu elektřiny (8 MW) a roztavené soli. V primárním okruhu by ohřívá sůl FLiBe (roztavená sůl vyrobená ze směsi fluoridu lithného (LiF) a fluoridu berylia (BeF2). Jedná se o chladivo jaderných reaktorů a zároveň rozpouštědlo pro štěpný nebo fertilní materiál, pozn. red.) a sekundárním okruhu sůl NaBF4.

Svojí velikostí má cílit na menší města, dodávání energie pro uzavřené komunity nebo systémy ukládání energie prostřednictvím výroby vodíku.

Allegro

Schématický řez reaktorem Allegro.

Další projekt, který nejspíš také poputuje na vedlejší kolej, je mezinárodní projekt reaktoru Allegro. Na jeho vývoji se skupina ČEZ podílí posledních 12 let. Jeho výkon by měl být 75 MW, přičemž jde o pokročilý rychlý reaktor chlazený heliem s výstupní teplotou 850° C, která ho předurčuje na některé pokročilé aplikace.

Tento reaktor byl zamýšlen, že ho bude stavět skupina V4 – Visegrádská čtyřka. (tedy projekt zemí Slovenska, Maďarska, Polska a Česka, pozn. red.). Nicméně ale ani jedna z těchto zemí nemá zkušenosti s rychlým reaktorem či vysokoteplotním reaktorem. A toto je přesně tento typ reaktoru, kde vidina je poměrně dlouhodobá.

HeFasto

Schéma projektu HeFasto.

Podobně je na tom i projekt HeFasto, což má být vysokoteplotní reaktor o výkonu 200 MW s výstupní teplotou až 900° C. Podobně jako u projektu CR100 má americké „dvojče“  – X-energy, který se dostává do realizace a ve vývoji také český projekt předběhl.

Změny v Řeži

Tyto projekty, na kterých se ČEZ vývojově podílel, nestály pár desítek milionů korun, ale na jejich vývoj šly miliardy. Převážně byly proinvestovány v Ústavu jaderného výzkumu Řež (ÚJV Řež) a Centru výzkumu Řež.

Lze předpokládat, že poté, co se ČEZ „skamarádil“ s Rolls Royce, dojde k utlumení výše zmíněných programů.

Nedostatkovým faktorem se totiž stávají především lidské kapacity. A je to patrné již nyní v personálních změnách, které nastávají v ÚJV Řež. „V souvislosti se strategickými cíli Skupiny ČEZ, zejména rozvojem nových jaderných zdrojů, tak dochází k personálním a organizačním změnám, které mají za cíl vyladit strukturu a oblasti činností jednotlivých dceřiných společností Skupiny ČEZ,“ uvedl sám ústav na svém webu.

Je evidentní, že budou tamní lidské zdroje nasměrovány na vývoj nového reaktoru od Rolls Royce.

Drahé malé reaktory?

ČEZ již dříve oznámil, že plánuje v Česku do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně.

Myšlenka umístit první malý reaktor do této lokality je poněkud zajímavá i z finančního hlediska. Klasické reaktory, které tam již nyní ČEZ provozuje, jsou již amortizovány a vyrábějí elektřinu mimořádně levně. Když se vedle postaví nový (a menší) reaktor o výrazně nižším výkonu, tak podle některých zdrojů bude elektřinu vyrábět sedmkrát až desetkrát dráže než bloky, které již stojí.

Pokud bychom porovnávali s novými bloky, co u nás chtějí stavět Korejci, tak to již nevyznívá tolik nepříznivě. Nicméně stále bude výroba elektřiny ze SMR dvakrát dražší.

Lokalita Temelína se ale kvůli velmi dobrým podmínkám na chlazení spíše hodí na velké reaktory. Velikostně odpovídá plánovaný reaktor Rolls Royce střednímu reaktoru, takže by se daleko lépe hodil do Dukovan.

Odvážné plány

S tím, že se počítá jeden blok na elektrárnu, tak se nabízejí myšlenky modulární reaktory rozmísťovat v lokalitách dosluhujících tepelných elektráren. Některé nápady jsou přinejmenším odvážné, některé jsou bohužel přímo nerealizovatelné.

Takovým příkladem je třeba elektrárna Dětmarovice, která je bezprostředně vedle česko-polských hranic. Na světě neexistuje jaderný reaktor, který by stál na hranicích dvou států.

Nemluvě o tom, že vybudovat jadernou elektrárnu podle jaderného zákona, která zasahuje svou EPZ zónou (anglická zkratka pro Emergency Planning Zone – zóna havarijního plánování   pozn. red.) do Nechranické přehrady, to asi také nedopadne.

Z tohoto pohledu vyplývá, že postavení Rolls Royce reaktoru v Temelíně bude jenom jako demonstrační jednotka. A bude se používat pro export jinam, neboť hlavní cíl ČEZu je zde zapojit kapacity Škoda JS Plzeň, které koupil v minulosti. A tyhle kapacity by pomáhaly tento reaktor stavět.

Evropa má jasno

Nicméně Evropa má trh poměrně jasně nalinkován a rozdělen. Největší kus si ukouslo konsorcium Hitachi a General Electric se svým reaktorem BWRX 300. V podstatě všechny státy kolem chtějí stavět tento typ reaktoru.

Dokonce i myšlenky polských vlastníků rafinérie a chemičky v Kralupech se točí kolem tohoto typu. Polské firmy PKN Orlen a Synthos chtějí v Polsku – podobně jako ČEZ u nás – postavit 10 reaktorů BWRX-300. Ten první má být dokončen již za 5 let. Uvidíme jak daleko v té době bude ČEZ a Rolls Royce, který dnes nemá místo pro první realizaci ani licenci.

Tento článek je privátním názorem autora a NEREPREZENTUJE postoj institucí, na kterých autor působí či s nimi spolupracuje (např. CIIRC ČVUT či FEL ZČU) a ani s těmito institucemi nebyl předem konzultován.