Británie bez EU čelí propadu do bezvýznamnosti. Země se nereformuje, obyvatelé chudnou

I když byl před pár dny korunován nový král Spojeného království – Karel III. – a britská monarchie dokázala přitáhnout pozornost lidí z celého světa, ekonomicky ale ostrovní království strádá. Nutno dodat, že na tom ale královská rodina nenese žádnou vinu, politickou odpovědnost má parlament a britská vláda.

Bohužel se ale ukazuje, že mix dopadů brexitu a následně covidové pandemie, odhalily slabiny britské ekonomiky, politiky i celé státní správy. Ještě před 100 lety bylo přitom Britské impérium největší koloniální říší světa i lidských dějin a ovládalo čtvrtinu rozlohy zemí světa.

Zdravotnictví i soudnictví kolabují

Nyní Brity sužuje nevýkonný zdravotnický systém, kterému chybí lékaři, sestry i další pomocný personál. Na návštěvu lékaře čekalo na konci letošní zimy až sedm milionů pacientů.

Také soudní systém je před kolapsem, na projednání u soudu čeká 650 tisíc právních sporů. Na vydání pasu nebo řidičského průkazu se čeká několik měsíců.

„Státní pokladna je prázdná, miliony Britů sklouzávají do chudoby. Řada z obyvatel nemá dostatek prostředků na stále dražší potraviny, zejména na čerstvé ovoce a zeleninu,“ napsal německý týdeník Der Spiegel.

Maloobchodní řetězce navíc musely na konci února zavést omezení prodeje okurek, rajčat nebo paprik. Situace dokonce zašla tak daleko, že se tyto potraviny prodávaly na příděl, protože jich byl nedostatek.

Stovky tradičních pubů skončily

Řada obchodů už zkrachovala, zejména v menších anglických městech. Covidové restrikce a vysoké ceny energií nepřežily ani stovky tradičních anglických pubů. V roce 2022 jich podle deníku Financial Times zavřelo 512 a další mají letos následovat podle zástupců asociace restaurací a hospod.

V chudších regionech Británie přežívají na dříve rušných hlavních ulicích zejména second handy a pobočky Armády spásy a dalších charitativních organizací.

GRAF: Britský vládní dluh už překonal sto procent HDP
Za posledních deset let, v procentech jako podíl na HDP.

Zdroj: tradingeconomics.com

Mezinárodní měnový fond navíc nemá dobré zprávy ani pro následující měsíce. Žádná jiná země, která je považována za vysoce průmyslovou mocnost, nebude tak silně ekonomiky strádat jako Spojené království.

Reálný HDP má letos klesnout o 0,3 procenta, roční míra inflace má činit 6,8 procenta. Dokonce i Rusko má přitom podle MMF letos růst o 0,7 procenta.

Lidé budou chudší

Míra inflace v Británii v březnu činila 10,1 procenta, přestože ekonomové čekali, že už bude pod deseti procenty. Snížila se z únorové hodnoty 10,4 procenta, což ale neznamená, že ceny klesají. Zvyšují se jen o poznání mírnějším tempem. Centrální banka se přitom snaží inflaci udržovat kolem dvou procent.

Za vysokou inflací stojí série šoků, které ekonomika dostala v podobě pandemie, války na Ukrajině a nedostatku některých zemědělských produktů.

Lidé v Británii proto budou muset akceptovat, že jsou chudší, jinak inflace nezmizí. Zvyšování mezd problém nevyřeší, ale ještě zhorší, řekl hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill. „Je zde neochota akceptovat, že všichni jsme na tom hůř,“ řekl Pill nedávno v podcastu Právnické fakulty Columbijské univerzity v New Yorku.

Protože na domácnosti doléhá silný růst cen energií a potravin, mnoho zaměstnanců žádá o zvýšení mzdy, aby se zmírnil tlak na jejich rozpočet. Volných míst sice ubývá, ale pořád je jich více, než bylo obvyklé v posledních desetiletích. I proto se mnoho lidí nezdráhá říct si o zvýšení mzdy, uvedla BBC. A přestože mzdy se skutečně zvyšují, jejich růst nedrží krok s růstem inflace, takže lidé jsou ve výsledku chudší.

„Někdo ve Spojeném království musí nějak přijmout fakt, že je na tom hůř, a přestat se snažit udržet si reálnou kupní sílu zvyšováním cen, ať už prostřednictvím vyšších mezd, nebo přenášením nákladů na energie na zákazníky,“ řekl Pill v podcastu.

Stávky téměř každý den

Od prosince loňského roku prakticky každý den stávkuje některá profesní skupina. K protestům v této formě se uchýlili lékaři, řidiči autobusů, zdravotní personál, učitelé, státní zaměstnanci či železničáři. Řadě Britů to připomíná neutěšenou ekonomickou situaci ze 70. let minulého století.

Navíc mladí Britové ve věku 16 až 24 let nevěří v lepší budoucnost. Že se britská ekonomika zlepší, doufá jen pětina oslovených respondentů průzkumu agentury Ipsos, který proběhl loni v říjnu. Politikům věří pouze 17 procent a na svou vlast je hrdých jen 49 procent mladých Britů.

Naopak desetina z nich byla nucena v posledních šesti měsících využít pomoc potravinové banky. Jen dvě pětiny dotázaných uvedly, že mají dostatek peněz na pokrytí životních nákladů.

Rozhádaní konzervativci u vlády

Problém je hlavně v tom, že se britští konzervativci, kteří jsou u vlády už od roku 2010, nedokážou shodnout na zásadních reformách země. Navíc se od té doby vystřídalo pět premiérů.

GRAF: Vývoj britského HDP
Za poslední čtyři roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

Od Davida Camerona, který souhlasil s uspořádáním referenda o brexitu bez jasného plánu, co bude ostrovní země dělat bez přístupu na evropský jednotný trh, přes Theresu Mayovou a Borise Johnsona, kteří se s Bruselem nedokázali dohodnout na „rozvodu“ s Unií a na další spolupráci.

Krátkodobou slávu si užila premiérka Liz Trussová, která ve funkci vydržela jen 49 dní. Vaz jí zlomily nepromyšlené návrhy o masivních daňových škrtech. Libra i díky tomu loni v září oslabila k dolaru nejvíce od roku 1985 (libra se dostala téměř na paritu k dolaru).

Největší ekonomické škody i pošramocené vztahy s Bruselem se nyní snaží urovnat poslední britský premiér Rishi Sunak, bývalý ministr financí v Johnsonově kabinetu.

Vesmírné fiasko

Úpadek prestiže Británie ilustruje i výsledek ambiciózního vesmírného programu, kdy měla z Cornwallu startovat letadla Boeing společnosti Virgin s raketami, jež umožní vynášet na oběžnou dráhu britské satelity. Mělo jít o první takový pokus z evropského kontinentu.

Lednová mise se nezdařila a umělé družice skončily ve vodách Atlantiku. Ještě před neúspěšným výsledkem vesmírného programu The Economist trefně napsal: „Země, která se ráda považuje za vzor zdravého rozumu a dobré nálady, se stala mezinárodním terčem posměchu.“

Souhrn toho nejdůležitějšího
každý pátek ve vašem e-mailu.

Přihlásit odběr