Biden má problém s arabskými spojenci. Nechtějí pomáhat s bojkotem ruské ropy

Dvě těžké váhy ropného průmyslu z Perského zálivu – Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – platily dlouhá desetiletí za věrné spojence Spojených států v arabském světě. Nyní ale pevnost jejich přátelství zásadně prověřuje vztah k Moskvě a Vladimiru Putinovi. Důvodem je narůst inflace, která sahá i do peněženek Američanů.

I když se americký prezident Joe Biden odhodlal k bezprecedentnímu kroku a rozhodl o uvolnění jednoho milionu barelů ropy denně ze strategických zásob po dobu šesti měsíců, aby snížil ceny ropy a pohonných hmot u čerpacích stanic, nedaří se mu přesvědčit arabské spojence, aby začali těžit více ropy a tím oslabili pozici Ruska a jeho schopnost financovat válku na Ukrajině.

GRAF: Největší producenti ropy
Na přelomu let 2021/2022, v mil. barelů denně

Zdroj: tradingeconomics.com, IEA

Ztráta amerického vlivu

I když se světová pozornost soustředí na Ukrajinu a okolní země, v oblasti Středního východu se začíná hrát o změnu geopolitického postavení Ameriky. Ta byla v oblasti od druhé světové války dominantním hráčem.

Obě vlivné arabské země odmítají nátlak prezidenta Bidena, aby začaly těžit více ropy a tím přispěly ke stabilizaci cen na trhu s energiemi. Vztahy mezi Washingtonem a Perským zálivem se výrazně ochladily.

Naopak z Dubaje se stává centrum ruského bohatství. Řada movitých Rusů se už do tohoto bohatého regionu přestěhovala. K napětí navíc přispívá zejména to, že se Američané snaží domluvit s Teheránem na nové jaderné dohodě z Obamovy éry, jež by umožnila zrušení sankcí a Írán by mohl zvýšit dodávky své ropy na světové trhy.

Rozčarování z Bidena

Analytici i úředníci v Abú Dhabí i Rijádu neskrývají rozčarování z politiky demokratického prezidenta. Západní diplomaté naznačují, že jim arabští kolegové říkají, že mají Bidena i Spojených států už dost.

Bývalý šéfredaktor panarabské televize Al-Arabíja Mohamed Al-Jahía dokonce zveřejnil svou kritiku Američanů v „nepřátelském“ izraelském deníku Jerusalem Post.

„Vztah mezi Saúdskou Arábií a USA se zmítá v krizi. Stále více mě znepokojuje nereálnost americké diskuse na toto téma, která si často neuvědomuje, jak hluboká a vážná trhlina vznikla,“ napsal vlivný novinář.

Připomíná hlavně činy Baracka Obamy, který se v roce 2015 domluvil s Teheránem na jaderné dohodě, což mu Saúdové nemohou odpustit. A Bidena vnímají jako pokračovatele jeho politiky, který chce vztah s Íránem po období Trumpa v Bílém domě opět zlepšit.

Vztah po sedmi desítkách let mezi Rijádem a Washingtonem je tak podle něj v „rozvodovém řízení“. Saúdové se obávají, že Íránci sestrojí jadernou pumu, kterou budou ohrožovat (kromě Izraele) i zbytek arabského světa, který je většinově sunnitský.

Proč máme pomáhat Američanům?

„Proč by měli regionální spojenci Ameriky pomáhat Washingtonu zadržovat Rusko v Evropě, když Washington posiluje pozici Ruska a Íránu na Blízkém východě,“ ptá se Al-Jahía. Navíc v regionu chce posílit svůj vliv i Čína, která nabízí Rijádu mnohem lepší podmínky než Američané.

„Peking nabízí Rijádu jednoduchý obchod: prodejte nám svou ropu a vyberte si z našeho katalogu vojenské vybavení, které chcete. Na oplátku nám pomozte stabilizovat globální trhy s energií.“

To je zhruba to samé, co nabídli arabskému světu Američané po druhé světové válce, čímž si zajistili poválečný hospodářský růst.

Pošramocené vztahy se v Rijádu, který těží přes deset milionů barelů ropy denně a je po Spojených státech a Rusku největším producentem ropy, snaží urovnat Brett McGurk, koordinátor Bílého domu pro Blízký východ.

Faktický vládce Saúdské Arábie princ Mohamed bin Salmán i šejk Mohamed bin Saíd v Emirátech jsou velmi ostražití k osobě Bidena a nápravě vztahů s Íránem. Nelibě nesou i to, že Američané dostatečně nepodporují Saúdy v bojích proti Húsiúm v Jemenu.

Obchodník Trump a stíhačky F-35

Připomíná se obchodní přístup Donalda Trumpa, který v arabském světě slavil větší úspěch při podepisování kontraktů na americké zbraně.

Obchodní smlouvy v řádu desítek miliard dolarů v lednu 2021 zmrazil právě Biden po nástupu do Bílého domu. Pozastavil i dodávku padesátky moderních stíhaček F-35 v hodnotě 23 miliard dolarů pro Emiráty.

Příležitosti pohotově využila Čína, jež se snaží zaplnit „díru“ po amerických zbrojařích. Pomáhá například Rijádu s vývojem balistických raket.

Uznávaný profesor politologie Abdulchalek Abdulla z New York University v Abú Dhabí míní, že krize s Washingtonem je nejhlubší za posledních padesát let. Vztah Spojených arabských emirátů s USA je nyní na křižovatce a řadu nedorozumění musí napravit Bidenova administrativa.

Emiráty jsou sebevědomější než dříve

Emiráty samotné jsou podle něj mnohem sebevědomější zemí než v minulých dekádách a americká diplomacie by to měla zohlednit. „Spojené arabské emiráty hodně investovaly do svých vztahů s Washingtonem. Převážnou část našich investic státních investičních fondů jsme alokovali na americké trhy a chtěli jsme zvýšit obchod s Washingtonem,“ postěžoval si Abdulla.

Zrušení obchodu nákupu moderních stíhaček cítí vedení SAE jako urážku. Proto i požadavek na zvyšování produkce ropy vnímají šejkové jako nepřípustný americký nátlak.

Arabské státy připomínají i to, že Američané už nejsou jedinou supervelmocí, jako tomu bylo v době po rozpadu Sovětského svazu. Navíc si oba producenti ropy nechtějí zničit vazby s Ruskem, které stále zůstává zásadním geopolitických hráčem.