Frakování v Británii znovu ve hře? Johnson podle kritiků otevírá Pandořinu skříňku

Těžba ropy a zemního plynu z břidlicových ložisek vyvolává po celém světě kritiku zejména u ochránců přírody a klimatických bojovníků. Ve Velké Británii se o takzvané frakování vedou poslední léta ostré spory. Ty nakonec vedly k tomu, že kontroverzní těžba byla na území Anglie v roce 2019 zakázána (Více ZDE).

Nyní existuje možnost, že by se zákaz kvůli protiruským sankcím mohl přehodnotit. Ministři konzervativní vlády Borise Johnsona souhlasili s vypracováním studie, jež má ukázat, zda není možné těžit z břidlic šetrněji.

V současné době vysokých cen plynu i ropy by ekonomika těžby mohla vypadat jinak než před několika lety. Použití modernějších technologií by také mohlo zmírnit námitky ochránců přírody i místních obyvatel, kteří proti těžbě vedou dlouholetý boj.

Musíme zvážit veškeré možnosti

Britský ministr obchodu a energetiky Kwasi Kwarteng iniciativu obhajuje. Podle něj je správné, aby se přezkoumaly veškeré možnosti, které Spojené království má v oblasti domácích zdrojů energie.

Konzervativci v roce 2019 slíbili, že nebudou podporovat těžbu z břidlicových ložisek, pokud se vědecky neprokáže, že to lze činit bezpečným způsobem. Před třemi lety nakonec došlo k vyhlášení moratoria na tento druh těžby fosilních zdrojů po protestech odpůrců i po právních sporech.

V současné době raketového růstu cen energií pro firmy i domácnosti 52 procent dotázaných Britů uvedlo, že vláda má udělat vše pro soběstačnost v těžbě energetických surovin. Tedy včetně hydraulického štěpení, než se zvýší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jež uskutečnila společnost Redfield & Wilton Strategies.

Manažeři jsou pro těžbu

Část britských manažerů a ekonomů už zveřejnila otevřený dopis vládě, ve kterém vyzývá, aby se začal těžit zemní plyn z břidlicových ložisek. Tvrdí, že uvolnění pouhých 10 procent plynu z břidlic, zajistí Spojenému království soběstačnost po dobu následujících 30 let. Navíc by se podle nich výrazně ulevilo v cenách domácnostem i byznysu. Sílí také tlak na to, aby se začalo více těžit v Severním moři.

O frakování se podle BBC zajímá i britská petrochemická firma Ineos. Její šéf James Ratcliffe žádá Johnsonovu vládu, aby dovolila otevření testovacího vrtu pro hydraulické štěpení. Jeden z nejbohatších lidí v Británii tvrdí, že by bylo absurdní nevyužít zásoby zemního plynu, které mají Britové doslova pod nohama.

Chce prokázat, že zmíněná technologie může být dostatečně bezpečná, aby neohrožovala okolí a životní prostředí. Připomenul, že ve Spojených státech se takto těží už 50 let a bylo otevřeno na milion vrtů z břidlicových písků.

Naděje žije

V minulosti se v severní Anglii frakováním zabývala společnost Cuadrilla, která provozovala několik pilotních vrtů. Z rozhodnutí britských soudů je však musela zakonzervovat. Po útoku Ruska na Ukrajinu ale úřad pro těžbu ropy a plynu udělil společnosti odklad pro provedení soudního příkazu.

Samotná firma by toto rozhodnutí přivítala. Bylo by prý v současné situaci pošetilé fakticky zničit vrty tím, že se do nich nalije beton, zdůraznil ředitel firmy Francis Egan. Doufá, že zákaz frakování britský kabinet zruší.

Obnovení těžby domácích zdrojů plynu a ropy prosazuje i část konzervativních poslanců. Někteří ale míní, že frakování by stejně nevedlo ke snižování cen ropy a plynu na britském trhu.

Kritičtější jsou poslanci z regionů, kde by těžba mohla probíhat, tedy v severní Anglii. Ložiska se nacházejí také v okolí skotského Glasgowa nebo jižně od metropole Londýna.

MAPA: Ložiska ropy a plynu z břidlic v Británii

Zdroj: BBC/DECC, Google

Počkáme na stanovisko expertů

Ministr průmyslu a energetiky Kwarteng zdůraznil, že se bude řídit doporučením odborníků. Do tří měsíců by vládní agentura British Geological Survey měla podat kabinetu zprávu, zda existují nové šetrnější technologie, jež by ospravedlnily obnovení těžby z břidličných písků.

Než se teoreticky rozběhne těžba, jež by měla větší dopad na trh, bude to ale trvat minimálně několik let. „Pokud však nejnovější vědecké důkazy neprokážou, že těžba břidlicového plynu je bezpečná, udržitelná a jen minimálně ruší ty, kdo žijí a pracují poblíž, moratorium v Anglii zůstane zachováno,“ snažil se uklidnit kritiky Kwarteng.

Odpůrci frakování namítají, že bude trvat minimálně deset let, než by potenciálně došlo k takovému rozvoji těžby, že by to mělo vliv na cenu energií. V místech, kde se o těžbě uvažovalo, vždy došlo k velkému odporu místních obyvatel, kteří se obávají zemětřesení a poškození jejich nemovitostí v blízkosti vrtů.

VÍCE K TÉMATU:

Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Uhelné zdroje jsou kvůli Putinovi zpět. Aktivisté chtějí omezit i používání aut

Jan Palaščák (Amper): Myslím, že náš svět zažívá energetickou krizi

Frakování je od roku 2019 v Británii mrtvé. Ekologové slaví, byznys se nevzdává

Těžba plynu a volební vyhlídky

Konzervativní poslanec Chris Skidmore a předseda parlamentní skupiny Net Zero Support Group, jež prosazuje uhlíkovou neutralitu, tvrdí, že potenciální návrat frakování do Anglie by poškodil konzervativce v řadě volebních obvodů.

Bývalý ministr pro vědu a inovace apeluje na to, že je potřeba se zaměřit na podporu nových technologií (nejen) v energetice. A také zejména na urychlení rozvoje nových obnovitelných zdrojů.

Další konzervativní poslanec Anthony Browne, jenž je šéfem parlamentní skupiny pro životní prostředí, připomenul, že bude obtížné najít podporu pro těžbu z břidlic u místních komunit.

Boris věří jádru a větru

Premiér Johnson také představil dlouho očekávanou energetickou koncepci pro Spojené království do dalších let.

Zásadními pilíři je rozvoj jaderné energetiky a také podpora výstavy větrných parků na moři. Bude se ale také pokračovat v těžbě ropy a plynu v Severním moři, což zásadně kritizují ekologové a zastánci plánů nulových emisí.

O podobě strategie panovaly také velké boje mezi ministerstvy financí a  obchodu, upozornil deník The Guardian.

Páteř budoucí energetiky na ostrovech mají tvořit jaderné reaktory. Má se postavit osm nových elektráren. K tomu se má urychlit výstavba větrných parků na moři. Cílem konzervativní vlády je, aby se do roku 2030 vyráběla elektřina z 95 procent z domácích nízkouhlíkových zdrojů, což je označení pro obnovitelné zdroje plus jádro.

Opozice chce více zelených zdrojů

Koncepci kritizují kromě ekologických sdružení i opoziční labouristé a liberálové. Zejména kvůli tomu, že se hovoří o frakování a nové těžbě fosilních zdrojů v Severním moři.

Labouristický stínový ministr pro klima Ed Miliband tvrdí, že koncepce rozloží britskou energetiku a nedělá nic pro to, aby miliony rodin platily za energie nižší účty. Podle něj je nejlevnější cestou masivní přechod na větrné a fotovoltaické parky.

Liberálnědemokratický poslanec a bývalý ministr energetiky Edward Davey také odsuzuje to, že konzervativní vláda není schopná a ochotná pomáhat snižovat účty Britům za energie. Chybí mu větší podpora technologií, jako je výroba zeleného vodíku nebo produkce elektřiny z přílivu a odlivu.

VÍCE ZDE: Mocná síla mořských vln: moře má Evropě zajistit desetinu energie

Třikrát více jádra

Strategie počítá s tím, že se jaderný instalovaný výkon zvýší ze sedmi gigawattů na více než trojnásobek, 24 gigawattů (jen pro srovnání celkový výkon jaderných elektráren v Česku – Dukovny a Temelín – je přibližně 4,1 gigawatty, pozn. red.).

Cíl pro kapacity na moři z větru se zvyšují ze 40 gigawattů na 50 gigawattů. V současnosti je instalovaný výkon roven 11 GW. Fotovoltaika by měla růst do roku 2035 pětkrát ze současných 14 GW na 70 GW. Kromě toho se počítá s přezkumem frakování jako bezpečné technologie.

Vláda Jejího Veličenstva všem kritikům vzkazuje, že království získá větší energetickou soběstačnost a nebude vystaveno rizikům kolísání cen energetických surovin na světových trzích.

Johnson zdůraznil, že se jedná rovněž o reakci na ruskou agresi na Ukrajině a vláda musela strategii modifikovat oproti původním „klimatickým“ slibům.

Práce pro desítky tisíc lidí

Konzervativci ustoupili zejména od snahy budovat další větrné turbíny na pevnině, protože se proti novým projektům – zejména v Anglii – staví místní občané. Opozice a klimatičtí bojovníci také připomínají, že vláda málo podporuje energetické úspory zejména v oblasti zateplování domů.

Nicméně nové plány mají zajistit v energetickém sektoru práci pro dalších 40 tisíc lidí. Do roku 2030 má v energetickém sektoru pracovat téměř půl milionu lidí. Společnost National Grid v tomto kontextu připomíná, že poptávka po elektřině poroste, až o 40 procent do roku 2050.

Jádro má produkovat v Británii až čtvrtinu veškeré elektřiny. Nicméně stále není vyřešeno financování jaderných elektráren. Výběrové řízení na stavbu nových zdrojů má začít příští rok. Očekává se, že si proces vyžádá poměrně velké vládní investice.