Mafie si vyhlédla písek. Poptávka stavařů po nedostatkovém materiálu bude stoupat

Na první pohled to vypadá, že je písku na planetě dostatek. Jen se podívejte na pouště. Ale zdání klame. Surovina, která patří mezi nejpoužívanější materiály současné civilizace, se stává nedostatkovým zbožím. To je navíc tak žádané, že se jeho těžby i obchodu chopil organizovaný zločin.

Písek je ve stavebnictví klíčovou složkou na výrobu betonu. A toho se spotřebovává rok od roku více. Písku sice máme poměrně nepřeberné množství v pouštích, jenže tento správně stavebně „nelepí“.

I když už některé firmy zkouší, jak jej pro výrobu alternativního betonu využít, bude se stále jednat o zlomek celkové poptávky. Například země Perského zálivu vozí písek pro stavby mrakodrapů a infrastruktury dokonce až ze vzdálené Austrálie nebo Kanady.

Jen hrubé odhady

Globální stavebnictví roste rychleji, než jaká je produkce sypkého materiálu, který se těží zejména na dně řek nebo moří. Zatímco u ropy a fosilních paliv existují odhady zásob, u písku nikdo vlastně neví, kdy tato vzácná surovina lidstvu dojde.

Ostatně velmi složité je i samotné sledování produkce. Existují jen velmi hrubé odhady, kolik písku se na světě ročně vytěží a spotřebuje.

Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 musela vycházet z dat o výrobě cementu, aby odhadla, kolik písku se spotřebuje na výrobu betonu. Došla k údaji 50 miliard tun ročně. To znamená mnohem více, než je možné vytěžit, aniž by v následujících letech došlo ke kolapsu životního prostředí.

GRAF: Největší producenti cementu
Srovnání největších producentů a jejich produkce od roku 2010 do roku 2020, v mil. tun

Zdroj: Statista

V části regionů světa už vede těžba písku k cílenému zabíjení obyvatel, kteří proti těžbě protestovali, a k ničení původních lokalit, jako jsou písečná řečiště.

Nerozumíme koloběhu písku

„Podstata krize je v tom, že tomuto materiálu stále dobře nerozumíme,“ varovala Louise Gallagherová, jež se na Ženevské univerzitě odborně zabývá globálním použitím písku.

Odborníci stále nevědí, jaké jsou dopady na lokality, kde se písek – často nelegálně – těží.  Mnohdy ani není jasné, odkud písek, který se používá ve stavebnictví, pochází. Nebo kolik se ho vytěží každým rokem ze dna řek.

Přitom jeho těžba, ať už v okolí řek, nebo z přírodních písečných pláží, má enormní dopady na životní prostředí. Zhoršuje v těchto lokalitách záplavy. V okolí řek nebo u pobřeží se častěji bortí břehy. Těžba také znečišťuje vodu a zabíjí ryby. Problém se zhoršuje tehdy, když se na řekách staví další vodní přehrady a vody je v korytech řek stále méně.

„Těžba písku má tolik dalších dopadů, které nejsou vůbec brány v potaz,“ stěžuje si Kiran Pereiraová, nezávislá autorka, jež napsala knihu o současné písečné krizi a jejím možném řešení a založila aktivistický web SandStories.org. I proto cena písku neodpovídá všem ekologickým nákladům, které způsobují těžaři.

Negativní dopady jsou patrné i při těžbě ze dna moří, jak naznačuje následující schéma, které je také z dílny UNEP, ale již z roku 2014.

SCHÉMA: Negativní dopady těžby písku z mořského dna

Zdroj: UNEP/Tillin et al., 2011

Krize není vidět

Řada dopadů není okamžitě viditelná, takže „vyplave na povrch“ pozdě. Stephen Edwards z Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) zdůraznil, že se tomuto problému stále nevěnuje patřičná pozornost.

Jedním z dopadů je třeba to, že v Indii v řece Ganze téměř vyhynuli krokodýli. Těžba písku na řece Mekong zase ohrožuje stabilitu břehů v oblastech, kde žijí statisíce milionu obyvatel.

Většina lidí si vůbec neuvědomuje, že je těžba písku pro planetu škodlivá, protože třetina souše je pokrytá pouštěmi, vysvětlil Chris Hackney, geograf z univerzity v Newcastlu.

Písek na pouštích je však obroušen větrem přes duny do kulatých zrnek, která nemají v betonu tu správnou přilnavost.

Pereiraová připomíná, že vyrůstala v indickém městě Bengalúr a v místních novinách se neustále psalo o tom, jak jsou tamní řeky zničené těžbou písku.

Čínská betonová horečka

V současnosti za raketovým růstem poptávky po písku stojí Čína a její stavební boom. Ta v letech 2011 až 2014 vyrobila více cementu než Spojené státy za celé minulé století. K tomu je třeba připočíst Indii, která už v roce 2027 pravděpodobně předběhne čínského rivala v počtu obyvatel.

Vzhledem k tomu, že se většina lidí v Asii i Africe stěhuje do měst, je jasné, že poptávka po betonu, tedy po cementu a písku, bude stále růst.

Kromě výroby betonu se písek používá i jako ochrana proti erozi a na zmírnění dopadů změn klimatu. Například v Nizozemsku bylo v roce 2011 z mořského dna vytěženo 20 milionů metrů krychlových písku, aby vytvořily přirozenou bariéru proti záplavám.

V Singapuru se v posledních dekádách vybudovaly umělé ostrovy z písku, který byl vytěžen v Kambodži, Vietnamu, Indonésii a Malajsii (viz schéma níže). Také v Dubaji vznikly umělé ostrovy z materiálu, jenž byl vytěžen ze dna Perského zálivu.

Pískové mafie

S tím, jak roste cena písku, musí policie v řadě států od Jihoafrické republiky po Mexiko řešit mrtvé dělníky, kteří se na těžbě podílejí. Oběti nepřináší jen velmi náročná práce, ale právě i její nelegální stránka.

Nejhorší je situace v Indii, kde působí nejagresivnější písková mafie. Gangy tam upálily novináře a aktivisty, kteří na nelegální těžbu upozorňují. Došlo i k útokům na policisty. Environmentální skupina South Asia Network on Dams, Rivers and People (SANDRP) se sídlem v Dillí napočítala za poslední dva roky 193 obětí, jež zemřely v souvislosti s nelegální těžbou písku.

Kromě špatných pracovních podmínek dělníků jde o násilné činy a další nehody. Problémem je i dětská práce. Nejen v Indii, ale i v afrických zemích, jako je Uganda.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Stavebnictví čeká revoluce: jak šetrněji vyrábět cement, který tvoří osm procent skleníkových plynů

Česká revoluce ve stavebnictví: 17 tun betonu, 22 hodin 3D tisku a nový typ domu je na světě

PODCAST: Jiří Vele: Jednou bych chtěl 3D tiskem postavit výzkumnou stanici na Marsu

Indický Al Capone

Jen málokdy se podaří dostat viníky před soud. Jednou z výjimek byl v Indii soudní proces s šéfem skupiny V. V. Mineral a bývalým vysoce postaveným úředníkem indického ministerstva životního prostředí kvůli korupci.

Těžařský magnát obvinění z nelegální těžby písku popíral. Když však byl přistižen, že synovi úředníka platí školné výměnou za povolení k těžbě, spadla klec. Indická média kauzu pojmenovala jako obdobu amerického gangstera Ala Caponeho v době prohibice začátkem minulého století. Soud jeho indického „následovníka“ odsoudil na tři roky vězení, úředník byl odsouzen na pět let.

Odborníci doporučují, aby problém s nedostatkem písku a jeho nelegální těžbou začali řešit globální lídři velkých ekonomik. Kromě regulace a dodržování environmentálních zákonů je podle nich také třeba hledat alternativní materiály a technologie ve stavebnictví.

Často se hovoří o větším využití dřeva ve stavebních konstrukcích. Stavební odpad by se měl také více recyklovat, například ho opět použít při stavbě silnic. Odborníci pracují i na využití písku z pouští, což je ale zatím hodně nákladná technologie.

Pereiraová je přesvědčena o tom, že současná civilizace nemusí být nutně závislá na obrovské spotřebě písku, jehož těžba ničí ekosystémy po celé planetě.