Kauza Huawei a ekonomické zájmy Česka: jak pomohly Zemanovy návštěvy Číny obchodu?

Bezpečnost versus ekonomické zájmy. Takto zjednodušeně lze vykládat tzv. kauzu Huawei v Česku. Zatímco na jedné straně stojí varování Bezpečnostní informační služby (BIS) i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před možnými riziky čínských technologií společností Huawei a ZTE, na straně druhé je názor prezidenta Miloše Zemana.

Hlava státu opakovaně podobná varování odmítá, a naopak se čínských firem zastává. Naposled v pořadu Týden s prezidentem na televizi Barrandov, v němž znovu zaútočil na ředitele těchto bezpečnostních institucí, které označil za „čučkaře“. Michal Koudelka a Dušan Navrátil podle Zemana nemají žádné důkazy a jen ohrožují ekonomické zájmy státu.

České ekonomické zájmy v Číně jsou kauzou Huawei ohroženy, stejně tak i možné investice této společnosti do 5G sítí v Česku. „Podle informací, které mají někteří členové vlády…, Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření, a ta by měla zasáhnout několik oblastí,“ prohlásil v jednom z pořadů Jaromíra Soukupa Zeman.

Jako příklad těchto ohrožených oblastí zmínil čínské záměry Škody Auto nebo aktivity finanční skupiny PPF, resp. její společnosti Home Credit.

Tváří na východ

Prezident Miloš Zeman je poměrně známý tím, že dává přednost Východu před Západem. Náklonnost k Číně potvrzují i jeho výjezdy do Říše středu, kterou navštívil už počtvrté.

Projevily se však tyto návštěvy na česko-čínském obchodu? A jsou české ekonomické zájmy v ohrožení?

Zeman nastoupil do svého prvního funkčního prezidentského období začátkem října roku 2013.

Poprvé s Kellnerem

Do Číny letěl prezident poprvé v říjnu 2014, kdy se zúčastnil oslav konce 2. světové války. Prezident při tehdejší návštěvě pronesl, že Česko uznává celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu.

Zeman cestoval soukromým letadlem společnosti PPF, za doprovodu nejbohatšího Čecha a majitele skupiny Petra Kellnera. Důvod společné cesty byla prý úspora času pana prezidenta, protože Kellnerovo soukromé letadlo mělo být rychlejší. Je ale zřejmé, že již v tomto roce navazoval v doprovodu jednoho z nejvýznamnějších českých podnikatelů vztahy s Čínou.

Je známo, že pro Kellnerův Home Credit je Čína nejvýznamnějším trhem. Nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů patří na tamním trhu k největším v oboru. A to právě i díky českým prezidentům.

Po Václavu Klausovi je Kellnerovi a jeho obchodním zájmům nakloněn právě i prezident Miloš Zeman. Kellner se ostatně na téma ekonomických vztahů s Čínou sešel se Zemanem několikrát.

Válečné oslavy a podnikatelská tažení

Další prezidentská návštěva Číny proběhla začátkem září 2015, kdy Zeman na náměstí Nebeského klidu přihlížel oslavám 70. výročí konce druhé světové války. Ze západních lídrů byl náš prezident jediný, který se těchto oslav zúčastnil. Při této návštěva pozval Si Ťin-pchinga na návštěvu do Prahy.

Třetí návštěva proběhla v květnu 2017. V tomto případě již šlo o plnohodnotnou podnikatelskou výpravu. Kromě Zemana letěli i tehdejší zástupci vlády, například tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ministr dopravy Dan Ťok či ministr průmyslu Jiří Havlíček. V druhém letadle cestovalo i několik desítek českých podnikatelů.

Zeman během své návštěvy měl na programu rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, čínským prezidentem Si Ťin-pchingem či konferenci ohledně Hedvábné stezky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je kauza Huawei prvním sjednocením Západu proti čínské kyberšpionáži?

Hedvábná fascinace

Stezka byla jedním z nejvýznamnějších bodů celého programu. Čínský projekt má za cíl zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Zeman se nechal slyšet, že jde o „něco fascinujícího.“ Jde o opravdu ambiciozní projekt, který se snaží navázat na tradici starověké obchodní trasy. Jeden z uzlů této trasy by měl údajně ústit také v ČR.

Čtvrtá a zatím poslední návštěva proběhla poměrně nedávno, začátkem letošního listopadu. Zeman vycestoval do Šanghaje s 60členou delegací vedenou Hospodářskou komorou ČR, přičemž cílem bylo další jednání o Hedvábné stezce a také účast na prvním ročníku veletrhu China International Import Expo (CIIE), na kterou dorazila řada dalších státníků. Mimo jiné premiéři Ruska Dmitrij Medveděv, Maďarska Viktor Orbán, Vietnamu Nguyen Xuan Phuc či Pákistánu Imran Chán.

Velikost exportu?

Během své poslední návštěvy Zeman prohlásil, že se v Číně cítí jako přítel. Vývoj obchodních česko-čínských vztahů hodnotil pozitivně a uvedl, že český vývoz do Číny vzrostl za poslední rok o 20 procent.

Ověřit, zda mluvil pravdu a zda se export do Číny během jeho úřadu vyvíjel pozitivně, je poměrně jednoduché. V následujícím grafu je zobrazen vývoj českého exportu od roku 2005 do konce loňska.

GRAF: Vývoj českého exportu do Číny
Za posledních 15 let, v mld. USD.

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

Od roku 2005 vzrostl český export poměrně značně. Z necelých 300 milionů dolarů na více než 2,4 miliardy dolarů loni, což představuje růst o více než 700 procent. To je bezpochyby pozitivní vývoj.

I Zemanovo tvrzení je v podstatě pravdivé. Během roku 2017 vzrostl export dokonce o více než 25 procent.

Pokud se však podíváme na vývoj od roku 2014, tedy od roku, kdy Zeman poprvé Čínu navštívil, není vývoj již tolik přesvědčivý. V období 2014-2016 došlo dokonce k mírnému poklesu vývozu, a to o přibližně 7 procent.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Čínské investice v Česku: CITIC odkoupil majetek CEFC, se slevou

Lepší Klaus než Zeman

Na jednu stranu je nutné uznat, že teprve Zemanova návštěva Číny z loňského května byla skutečně výrazně podnikatelsky orientovaná. A pozitivní dopady na export evidentně měla.

Na druhou stranu je z grafu také patrné, že k hlavnímu růstu vývozu došlo v období 2005 – 2013. Tedy během období, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus.

Pokud však ale srovnáme Čínu jako exportní destinaci s ostatními zeměmi, zjistíme, že v roce 2017 byla až 17. nejvýznamnější. Její podíl na celkovém exportu byl pouze 1,33 procenta. Srovnání s nejvýznamnějšími exportními destinacemi Česka je uvedeno v následujícím grafu.

GRAF: Srovnání exportu do Číny s pěti nejvyznamějšími destinacemi
Za posledních 15 let, v mld. USD.

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

Z tohoto pohledu nabývá export do Číny nový rozměr. Grafu pochopitelně dominuje Německo, jako nejvýznamnější obchodní partner České republiky. Němci se dlouhodobě podílí na českém zahraničním obchodu přibližně třetinou.

Další významné exportní destinace, jako Slovensko, Polsko nebo Francie, následují až s velkým odstupem. A ten nejmenší sloupeček v grafu, který je až sotva viditelný, je právě export do Číny.

Zbytečná energie pana prezidenta?

Z tohoto lze vyvodit dva závěry – Zemanova snaha o prohloubení česko-čínských vztahů je pochopitelná, protože export do této země je poměrně slabý. Jeho zvýšení je tedy žádoucí.

Ale také je možné prohlásit, že prezident, jako jeden z nejreprezentativnějších činitelů České republiky, by možná měl vynakládat více energie na utužování diplomatických vztahů a prohlubování ekonomické spolupráce s našimi významnějšími obchodními partnery.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zatím nejvýraznější čínská investice v Česku: Travel Service

Nemluvě o tom, že z hlediska dovozu z Číny je situace poměrně podobná. Od roku 2005 se sice čínský import také významně zvýšil a stejně tak během roku 2017. I když oproti exportnímu nárůstu byl růst mírnější, konkrétně o 12 procent.

Dovoz válcem vývozu

Jak je ale v následujícím grafu na první pohled patrné, dosahuje dovoz mnohem vyšších hodnot než vývoz. Loni činil čínský import téměř 12 miliard dolarů, tzn. téměř pětkrát více než vývoz. Není se samozřejmě čemu divit, když se na většině zboží, co běžně používáme, píše notoricky známé „Made in China“.

GRAF: Vývoj dovozu z Číny do České republiky
Za posledních 15 let, v mld. USD.

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

Z pohledu dovozu je navíc Čína mnohem významnější destinací, od roku 2010 se drží na třetí/čtvrté příčce. Situaci dobře demonstruje následující graf. Zde je již „čínský sloupec“ mnohem výraznější.

GRAF: Srovnání vývoje importu z Číny s pěti nejvýznamnějšími destinacemi
Za posledních 15 let, v mld. USD.

Zdroj: Comsense, Thomson Reuters

Co tedy tyto hodnoty znamenají pro obchod a tuzemskou ekonomiku obecně?

Klíčová je bilance

Pro ekonomiku má velký význam platební bilance (přesněji řečeno platební bilance zahraničního obchodu).

Součástí platební bilance je obchodní bilance. To je jednoduše řečeno rozdíl mezi exportem a importem. Čím více import převyšuje export, tím více do záporu se obchodní bilance dostává. Z pohledu ekonomiky lze říci, že je žádoucí kladná bilance, tedy že hodnota exportovaného je vyšší než importovaného zboží.

V tomto ohledu následně do dané země přitéká více kapitálu. Samozřejmě celá tato problematika je mnohem složitější a tento text je i bez těchto detailů poměrně dlouhý.

Z výše uvedeného tedy plyne, že obchodní bilance Česka s Čínou je záporná. A to poměrně značně. Dokonce tolik, že si dlouhodobě drží nejvyšší zápornou hodnotu. Na druhém konci obchodní bilance stojí naopak dlouhodobě Německo. Obchodní bilance Česka s vybranými zeměmi je vidět na následujícím grafu.

GRAF: Vývoj obchodní bilance s vybranými zeměmi
Za posledních 15 let, v mld. USD.

Zdroj: ČSÚ, Comsense, Thomson, Reuters

Obchodní bilance s Čínou je dlouhodobě výrazně záporná a hodnoty se během poměrně výrazně mění. Je to dáno tím, že vývoz dosahuje mnohem vyšších hodnot než dovoz, a tím pádem i menší procentuální změny vyvolávají ve výsledku mnohem větší změny bilance v absolutních číslech.

Co se tedy týče pohledu obchodní bilance, neměly Zemanovy návštěvy Číny příliš pozitivní vliv. Spíše se za jeho působení obchodní bilance dostala ještě více do záporu. Podobných hodnot dosáhla ale už v roce 2011.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Jaderná cesta Miloše Zemana do maďarského Pakše: řekněte nám, komu to prospěje?

Čekání na lepší časy

Ačkoliv se tedy prezident snaží, není to na obchodní bilanci příliš znatelné. Během jeho návštěv přitom samozřejmě dochází i k uzavírání a podepisování různých dohod.

Například naposledy během listopadové návštěvy bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi společnostmi PPF a Huawei o rozvoji telekomunikačních sítí páté generace nebo memorandum o strategické spolupráci mezi PPF a společností Citic Group.

Dohody podepisovala i agentura CzechTourism. Šéf známé Kiwi.com Oliver Dlouhý podepsal strategickou smlouvu s čínskou leteckou společností Spring Airlines. Zeman také připomněl, že již v září pardubická společnost Eldis vyhrála soutěž o dodávku 13 radarů pro čínská letiště a bude podepsána smlouva o dodávce českých letadel L-410, a nezapomněl zmínit, jak dobře již v Číně zakořenily společnosti Škoda Auto a Home Credit.

Byznysu se Zeman během návštěv Číny věnuje tedy intenzivně, byť výsledky a jeho rozměr z pohledu Česka zas tak významný není. Je tedy škoda, že se zatím nepodařilo výrazněji zvýšit export, a tím zlepšit naši obchodní bilanci s touto zemí. Třeba ale čísla za celý rok 2018 budou lepší.