Jaderná cesta Miloše Zemana do maďarského Pakše – řekněte nám, komu to prospěje?

Ať už si myslíme o současném prezidentu Miloši Zemanovi cokoliv, jednu věc mu nelze upřít: je dnes jediným českým vrcholným politikem, který má nějaký reálný dlouhodobý cíl s českou energetikou.

Tedy i tou jadernou, kde Státní energetická koncepce (ano, ta, kterou se sice jako stát máme řídit, ale nikdo z posledních tří vlád – konkrétně Rusnokova, Sobotkova a Babišova – to jaksi nestihl či spíše nechtěl stihnout) počítá s 50 procenty jaderné elektřiny.

Připomínka pro pamětníky

Není ale vůbec divu – pamětníci si vzpomenou, že to byla právě Zemanova vláda, která dostavěla Temelín a vyřešila rakouské obstrukce a protahování doby stavby.

Tehdy premiér Zeman (ve funkci 1998-2002) a jeho ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr najali v roce 1999 na dokončení Temelína  (spuštěn v roce 2000) Františka Hezoučkého (ano ten, kterého ministryně Marta Nováková minulý rok vypoklonkovala z Ministerstva průmyslu) a Temelín běží.

To kontrastuje s přešlapováním současných ministrů – loni v prosinci vládní Stálý výbor pro jadernou energetiku opět potvrdil to, co umí poslední dva roky – propásl slib (že by už posedmé?) dodat model financování do 31. prosince.

Možná tím nemínil Silvestr roku 2018, třeba se dočkáme letos či za rok, že?

Maďarské „chytré“ řešení

Dost jízlivosti. Pojďme si připomenout “maďarský model” a proč český prezident tolik stojí o návštěvu Maďarska.

Maďaři elektřinu dovážejí a chtějí se této závislosti zbavit. Premiér Viktor Orbán (opět si o něm můžeme myslet, co chceme) má na energetiku jako strategický obor průmyslu každé země zdravý dlouhodobý názor a šel na věc rozhodně chytře.

Místo mlácení slámy a formování výborů pro výbory zvolil vůdce. Přesně podle poučky: kdo chce velké projekty vytvořit, vybere vůdce, kdo chce problémy diskutovat (a zabít), vytváří výbory.

Nedal tedy na dinosaury ze státní elektrárenské společnosti, nedal na jaderné „dědky“ z běžících reaktorů ani na „zelené fanatiky.“

Jaderný „ministr“ pro Pakš 2

Spojil se s Attilou Aszodim, tehdy docentem budapešťské polytechniky (autor s ním absolvoval několik konferencí a zná tento příběh z první ruky, pozn. red.) a udělal z něj “ministra pro Pakš 2”.

Nyní už profesor Aszodi jáderné enrgetice rozhodně rozumí, má všechny pravomoci i autoritu a navíc přímý přístup k premiérovi Orbánovi.

Tři atributy, které v Česku všem „jaderným“ výborům chyběly a chybí. Není podstatné, že Maďaři vybrali přímý kontrakt s ruským Rosatomem. Podstatné je, že zvolili akci místo váhání. Řešili problémy; nevytvářeli je.

Brusel a Evropskou unii „umlčeli“ zapojením německých firem do projektu. Financování vyřešili úvěrem s neskutečně nízkým úrokem z Ruska. A zatím s drobným zpožděním (dle autorových informací způsobených harmonizací ruských norem se standardy EU ) projekt nových reaktorů pro Pakš pokračuje.

VÍCE K TÉMATU:

Kdo chce Česku zaplatit nový jaderný reaktor?

Korejský jaderný reaktor poprvé do Evropy: jaká je šance, že to bude v Česku?

Nekonečný jaderný výběr, hra pro starší a pokročilé

Česká stopa

Pro Česko je ostuda, že nedokázalo za posledních 10 let (ano, tak dlouho se v české kotlině nový reaktor NEvybírá) to, co Maďarsko.

Je správně, že to nějaký český politik přizná. A je správně, že to proběhne na půdě elektrárny Pakš, jejíž čtyři stávající reaktory pomáhala vybudovat plzeňská Škodovka.