Změny ve vedení Fedu. Kdo bude příštím šéfem americké centrální banky?

Americký prezident Donald Trump uvedl, že během příštích dvou až tří dnů oznámí jméno osoby, která v Radě guvernérů Fedu nahradí centrální bankéřku Adrianu Kuglerovou. Ta minulý týden oznámila rezignaci. Po odstoupení se vrátí do akademického prostředí. Kdo ji nahradí a jaké to může mít implikace pro vedení centrální banky?

Podle Trumpa bude nástupce Kuglerové jmenován dočasně – pouze na zbytek jejího původního mandátu končícího v lednu. To znamená, že nový centrální bankéř nemusí být automaticky i budoucím předsedou Fedu, který nahradí Jeroma Powella, jehož mandát vyprší v květnu 2026.

Ve hře je několik jmen, z nichž některá se zvažují i jako Powellovi možní nástupci. Pokud by Trump vybral svého ekonomického poradce Kevina Hassetta, do rady by zasedl zastánce nižších úrokových sazeb.

Zároveň by to dalo Trumpovi více času na výběr nového předsedy. V takovém scénáři by se spekulace zaměřily především na současného člena Rady guvernérů Christophera Wallera a na bývalého radního Kevina Warshe. Pokud by byl náhradníkem za Kuglerovou Warsh, trh by upřel pozornost na Wallera a Hassetta.

Zcela nová tvář?

Nelze však vyloučit, že se novým členem stane někdo úplně jiný – pravděpodobně osoba blízká Trumpovu postoji k měnové politice, zejména k nižším úrokovým sazbám. V takovém případě by se dál spekulovalo, zda předsedou Fedu bude Waller, Warsh, nebo Hassett.

Z pohledu trhů se za nejvíce holubičího považuje Kevin Hassett. Střední pozici zaujímá Waller, zatímco Warsh je spojován s nejméně holubičí rétorikou. Mým osobním favoritem je guvernér Waller – pragmatický odborník, který podle mého názoru velmi přesně odhadl křehkou situaci amerického trhu práce.

Tu potvrdila i červencová data, která přinesla revizi směrem k výrazně slabší tvorbě pracovních míst. Za květen a červen činila revize téměř 260 tisíc míst – jedno z historicky nejvyšších čísel mimo recesi.

Na výběru nového obsazení Fedu se vedle Trumpa podílejí také viceprezident J. D. Vance, ministr obchodu Howard Lutnick a ministr financí Scott Bessent. Chvíli se spekulovalo, že by se předsedou Fedu mohl stát právě Bessent. Trump to ale tento týden vyloučil s tím, že je spokojen s Bessentovým současným působením.

Otázka důvěryhodnosti

Obsazení těchto pozic bude klíčové pro další směřování americké měnové politiky. Čím více „vlastních“ lidí si Trump do Fedu dosadí, tím více hlasů bude pro rychlejší snižování sazeb. To však může vyvolat debatu o politickém vlivu prezidenta na centrální banku, což by její důvěryhodnosti rozhodně neprospělo.

Faktem zůstává, že úrokové sazby pravděpodobně klesnou rychleji, než se předpokládalo ještě před několika týdny. Hlavním důvodem je slabší výkon trhu práce. Pokud ho potvrdí i data za srpen, která vyjdou v pátek 5. září, snížení sazeb o čtvrt procentního na zářijovém zasedání centrální banky bodu bude prakticky jisté.

Očekáváme, že letos Fed sníží sazby celkem o 75 bazických bodů.  Bylo by to o 25 bodů více, než předpokládala červnová prognóza, a mírně více, než odhaduje současný trh.

Čeká se na počet negativních překvapení

Klíčová bude rychlost a intenzita snižování v příštím roce. Čím více negativních překvapení z americké ekonomiky, která zjevně zpomaluje, tím nižší sazby. Výsledkem bude tlak na slabší dolar a pokles výnosů amerických dluhopisů.

Akcie by se mohly – alespoň krátkodobě – dostat pod výprodejní tlak, a to i přes současnou pozitivní náladu. Platilo by to zejména tehdy, pokud by se stav trhu práce výrazně zhoršil, což rozhodně nelze vyloučit…