Výkonnost české ekonomiky povodně neovlivní, shodují se ekonomové

ANKETA PEAK VOICE

Ovlivní důsledky ničivých povodní výkon české ekonomiky?

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS

Z pohledu HDP půjde na jedné straně o výpadek ve výrobě, exportu i spotřebě, na druhou stranu obnova si hned od počátku vyžádá rychlé investice do rekonstrukcí, které zase celková čísla za ekonomiku mohou vylepšovat.

Vliv povodní na HDP může brzy vymizet. Otázkou však zůstává, jak rychle se podaří obnovit poškozená území, infrastrukturu, bydlení i fungování místní ekonomiky. Je rovněž možné, že některé firmy to třeba už v dané situaci raději vzdají.

Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus

Hospodářské škody z podobných přírodních katastrof obvykle bývají dočasného charakteru a ekonomická aktivita v zasažených regionech mívá tendenci se obnovit do předchozího stavu již v následujícím roce. Potenciálně nejrizikovější jsou škody na veřejné infrastruktuře, která, pokud není dostatečně rychle obnovena, může ekonomické zotavení zbrzdit či přímo zmařit.

Na druhou stranu povodně zasáhly i některé znevýhodněné regiony. To by zde mohlo prohloubit dlouhodobé strukturální problémy a vést k pokračujícímu zaostávání.

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do ekonomického výkonu k následnému zrychlení hospodářského růstu, daného naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury. Klíčový faktor představují intenzita povodní, jejich územní rozsah a kvalita proti-povodňových opatření.

Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody – přesahující výrazně škody roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2022, kdy se škody pohybovaly okolo tří procent HDP.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Nepředpokládám nějaké větší dopady i vzhledem k poznatkům z těch předchozích. Vůbec nejničivější povodně tohoto milénia – ty, jež roku 2002 zasáhly Čechy – zásadnější makroekonomické dopady neměly.

Zpráva České národní banky z října 2002 počítala se zpomalením růstu HDP v rozsahu 0,2 až 0,3 procentního bodu v roce 2002. Pro rok 2003 ovšem předpokládala naopak dodatečný pozitivní impuls z povodní, zhruba v rozsahu zmíněného poklesu roku 2002. Už střednědobě tak ekonomika prakticky „zůstala na svém“. Přitom v roce 2002 způsobily povodně v Čechách škodu 73 miliard korun, což odpovídá 2,7 procenta tehdejšího HDP.

V tuto chvíli je ale naštěstí pravděpodobnější, že nynější povodně by neměly být až tak ničivé jako ty z let 1997 nebo 2002. A to i díky efektivnější práci odpovědných složek státu, nejvíce pochopitelně těch záchranných, a celkově lepším monitorovacím a komunikačním možnostem a metodám.

Nabízí se tak spíše srovnání s povodněmi, které zasáhly Čechy v roce 2013. Ty napáchaly škody za zhruba 15 miliard korun, neboli 0,4 procenta HDP. V letošních cenách a při letošním výkonu ekonomiky by jedenáct let staré škody odpovídaly částce zhruba 28 miliard korun. Stále však existuje značná naděje, že škody by mohly být letos stále nižší i než právě roku 2013, tedy nižší než 28 miliard korun v dnešních cenách.