Volební debakl táhne finance ČSSD ke dnu. Přežije strana výpadek peněz?

Volební debakl se České straně sociálně-demokratické (ČSSD) zřejmě pěkně prodraží. Volební políček od voličů totiž posílá na dno volební přízně od vzniku samostatné republiky.

Volební výsledky ČSSD

Za posledních 20 let, v procentech

ČSSD si letos ve volbách do poslanecké sněmovny připsala nejhorší výsledek ve sněmovních volbách.

Sociální demokracie se umístila až na šestém místě se ziskem 7,27 procenta hlasů, což znamená 15 poslaneckých mandátů. To je o 35 poslanců méně než měla strana v minulém volebním období.

Pro ČSSD je to tvrdá rána, za kterou zaplatí nejen ztrátou politické moci ale také ztrátou značné části státního příspěvku na poslance a za hlasy ve volbách.

A právě především státní příspěvky tvoří ve většině případů dominantní zdroj financování. (kromě sponzorských darů, příjmů z podnikání dané strany, externích půjček a úvěrů, pozn. red.).

VÍCE K TÉMATU:

Voliči a státe, otřeste se. Kolik peněz a od koho plyne do stranických pokladen?

Co u politických stran rozhoduje? Voliči, nebo peníze?

Stát stranám obecně řečeno poskytuje dva druhy příspěvků, přičemž výše těchto příspěvků samozřejmě závisí na úspěšnosti strany ve volbách:

– příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů;
– příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany nebo hnutí.

Velká jednorázová ztráta čeká ČSSD v případě příspěvku na úhradu volebních nákladů.

Tento příspěvek se poskytuje pouze za výsledky voleb do poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu, přičemž první zmíněný je znatelně vyšší.

Zatímco v roce 2013 ČSSD získala v tomto případě 101,7 milionu korun, letos to bude pouze 36,8 milionu. To je pokles o téměř 64 procent.

Problém je příspěvek na mandát

Příspěvek na činnost je rozdělen na stálý příspěvek, kdy každá strana která se dostala do sněmovny (získala více než 5 procent hlasů, pozn. red.) obdrží 10 milionů korun ročně. V tomto případě tedy ČSSD získá stejně jako doposud.

Druhou částí je příspěvek na mandát. Zde již ČSSD začíná výrazně ztrácet. Za poslance nebo senátora totiž náleží dané straně 855 000 korun ročně. ČSSD tak v tomto případě získá ze státního rozpočtu o téměř 30 milionů korun ročně méně.

Až do roku 2021, pokud toto období nezkrátí předčasné volby, od státu dostane za poslance jen 51,3 milionu korun. V minulém volebním období to bylo více než třikrát tolik – 171 milionů korun.

Méně financí i za zastupitele?

Sociálním demokratům navíc hrozí další pokles těchto příjmů. Příští rok bude obhajovat posty v pražském zastupitelstvu. Těch má v současnosti 8 po poklesu ze 14 v roce 2014.

Na rok 2020 jsou pak naplánované volby do krajského zastupitelstva. Těch má ČSSD v současnosti 125 po loňském poklesu z 205.

Příspěvek na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 237 500 korun. Za pražské zastupitele tak v současnosti ČSSD inkasuje 1,9 milionu korun, za krajské zastupitele dohromady 29,7 milionu korun.

TABULKA: Přehled příspěvků na činnost a úhradu volebních nákladů pro ČSSD
Veškeré finanční údaje jsou zaokrohlené v milionech korun, pro roky 2017 až 2021 jde o modelaci.

Pozn. lomítko u počtu zákonodárců (poslanci, senátoři, zastupitelé) značí, kolik měla strana zákonodárců před / po volbách do dané instituce.

Zdroj: ČSÚ, ČSSD, Comsense

Neveselá budoucnost sociálních demokratů

A mezitím se ještě navíc dvakrát obmění třetina senátu. Ve všech těchto volbách hrozí ČSSD podobný debakl.

Pokud ČSSD tedy dopadne v nadcházejících volbách podobně jako v těch letošním, čeká ji další pokles výrazný příjmů.

Od roku 2013 přišla ČSSD celkem o 23 senátorů a 86 krajských nebo pražských zastupitelů.

Celkově letos poklesnou příspěvky ze státního rozpočtu do kasy ČSSD o 115,8 milionu korun. A to je velmi citelná ztráta.

Udrží členy?

Další možný pokles příjmů hrozí ČSSD v případě odchodu členů ze strany. Strana má v současnosti okolo 20 000 členů, přičemž stranické příspěvky přinesly do stranické pokladny v roce 2016 19,5 milionu korun.

Nicméně je obecně známo, že volební neúspěch zpravidla znamená o odchod straníků či jejich přechod k jiným stranám (a naopak).

Například hnutí SPD po svém letošním úspěchu ve volbách do sněmovny hlásí více než stoprocentní nárůst žádostí o členství. A příliv nových členů hlásí i vítězné ANO nebo také Pirátská strana.

ČSSD je zatím jedinou stranou, která nechtěla příchod nebo odchod členů ze strany po volbách komentovat. Zda se počet zvýšil nebo snížil, ukáže podle představitelů ČSSD až evidence na konci roku.

Zátěž jménem dluh Altnerovi

I přesto, že do současnosti patřila ČSSD k nejsilnějším stranám a pobírala jedny z nejvyšších příspěvků, nedokázala příliš efektivně hospodařit. Za období 2013 až 2017 vykázala strana ztrátu –165,8 milionu korun.

TABULKA: Výsledky hospodaření ČSSD
V letech 2013 až 2016, finanční údaje jsou v tis. Kč.

Zdroj: výroční zprávy ČSSD

Vysoká ztráta v loňském roce je způsobena kauzou okolo advokáta Zdeňka Altnera. Tento již zesnulý právník pomohl ČSSD v roce 2000 vysoudit budovu Lidového domu v centru Prahy.

Za své služby ale nedostal zaplaceno a následně mu soud pravomocně přiřkl odměnu i s úroky ve výši 337 milionů korun. ČSSD si sice vzala úvěr, dědicům po zesnulém Altnerovi ale zatím nic splácet nezačala. Strana totiž stále čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu, ke kterému se odvolala.

Lze však očekávat, že Nejvyšší soud potvrdí rozsudek. Mimo jiné i vzhledem k tomu, že se ČSSD pokoušelo s Altnerovými dědici vypořádat mimosoudně. Podle Altnerova syna ale nabídla směšně malou částku.

Uspořit se strana bude snažit na celostátním sjezdu, který plánuje uspořádat příští rok v únoru, kde chce také naplánovat další kroky a fungování strany.

Členové ČSSD se letos již nesjedou na brněnské výstaviště jako v minulých letech, ale plánují sjezd v Hradci Králové v jejich vlastním objektu. Objevily se také spekulace o prodeji sídla ČSSD – Lidového domu v Praze. To ale místopředseda strany a bývalý volební manažer Jan Birke vyloučil.

Podobnost s ODS čistě náhodná?

Do podobné situace, v jaké se nyní nachází ČSSD, se dostala v roce 2013 i ODS. Ta přišla v roce 2013 dokonce o 37 poslanců (z 53 na 16, pozn. red.).

Oproti roku 2010, kdy se konaly předchozí sněmovní volby, to pro stranu znamenalo snížení příspěvku o 135,5 milionu korun v roce 2013 a následně o 31,6 milionu korun ročně méně.

TABULKA: Přehled příspěvků na činnost a úhradu volebních nákladů pro ODS
Veškeré finanční údaje jsou zaokrohlené v milionech korun, pro rok 2017 jde o modelaci.

Pozn. lomítko u počtu zákonodárců (poslanci, senátoři, zastupitelé) značí, kolik měla strana zákonodárců před / po volbách do dané instituce.

Zdroj: ČSÚ, ODS

ODS se celkově nedařilo ve všech volbách. Od roku 2010 až do současnosti přišli o 56 poslanců, 26 senátorů a 138 zastupitelů v krajích a Praze. I přes výrazný pokles příjmů od státu však strana přežila a v letošních sněmovních volbách se jí opět poměrně zadařilo a umístila se na druhém místě se ziskem 11,3 % hlasů a 25 poslanců.

I přes ztrátu v letech 2013 a 2014 se ODS podařilo dosáhnout kladného výsledku hospodaření loni a předloni.

Na rozdíl od ČSSD však pro ODS příjmy od státu netvoří tak výrazně dominantní složku příjmů. ODS má i poměrně vysoký podíl přijatých darů a sponzorských příspěvků. Druhým významným rozdílem je, že ODS nemá tak vysoký závazek jako ČSSD vůči Altnerovi.

ODS má však vzhledem ke ztrátám z minulých let velmi výrazně záporný vlastní kapitál (v roce 2016 –78 milionů korun) a kvůli tomu zadluženost (v roce 2016 187,33 procenta).

Finanční inspiraci by ČSSD kromě ODS mohla sbírat i u KDU-ČSL. Ta totiž v roce 2010 zůstala pod 5procentní hranicí vstupu do sněmovny.

ČSSD propouštět nebude

Kvůli výpadku ve stranickém rozpočtu následovalo propouštění v místních organizacích. Birke však rovněž propouštění – byť jen části z více než stovky stranických zaměstnanců – vyloučil.

Aby KDU-ČSL vylepšila svoji finanční situaci, tak před sedmi lety dokonce nabídla k pronájmu také část prostor ve svém sídle, paláci Charitas na pražském Karlově náměstí. Možná že by se nějaké prostory k pronájmu našly i v Lidovém domě…

Každopádně se bude hlavní stranická otázka řešit na únorovém sjezdu. A to, kdo si vezme na triko, aby vytáhl stranu z volebního debaklu k lepším zítřkům v jejím čele. Zatím se do předsednických funkcí nikdo moc nehrne.