Vítězství demokracie aneb volební výsledky řečí čísel a grafů

Celkový podíl na hlasování je celkem jasně interpretovaný ve většině velkých médií. Všude se akcentuje těsná volební výhra koalice SPOLU nad hnutím ANO, které obě překonaly 27 procent odevzdaných hlasů. Třetí je PirSTAN s bezmála 15 procenty a čtvrtý „do sněmovní party“ SPD s necelými deseti procenty.

Další politické strany a uskupení po letošku mají s úsilím o poslanecké lavice smůlu. Nicméně zajímavý je už pohled na jednotlivé kraje.

TABULKA: Srovnání volebních výsledků podle krajů
Data za říjnové sněmovní volby v roce 2021, v procentech

Zdroj dat: ČSÚ

Prvním velmi zajímavým poznatkem je, že v Praze volilo koalici SPOLU přes 40 procent voličů. Nejméně hlasů získala v Karlovarském kraji a Moravskoslezském kraji, kde měla jen lehce přes 20 procent.

Naopak ANO se současným premiérem Andrejem Babišem v čele v Praze nezískalo ani 17,5 procenta hlasů. Nejlepšího výsledku dosáhlo v Ústeckém kraji, kde mělo přes 35 procent a kde kandidoval na čele kandidátky právě premiér Babiš.

Moravské fiasko PirSTANu

PirSTAN nepřekvapivě nejvíce uspěli v Praze, kde byli druhou nejsilnější politickou silou po SPOLU. Ovšem koalice SPOLU je v Praze, možná trochu překvapivě, velmi výrazně porazila – o téměř 18 procent.

Nadprůměrného výsledku koalice Pirátů a Starostů dosáhla ještě ve středních Čechách a v Libereckém kraji. Naopak velmi slabý výsledek měla tato koalice v Moravskoslezském nebo Olomouckém kraji. Obecně by se dalo říct, že výrazně hůř koalice dopadla na Moravě.

Dílčí data SPD moc zajímavostí neskýtají – uskupení zcela zásadně neuspělo v Praze, kde nezískalo ani pět procent. Naopak ve třech krajích (Karlovarský, Olomoucký a Moravskoslezský, pozn. red.) překročilo dokonce 12 procent a v dalších třech k této hranici nemělo daleko.

Neúspěch ČSSD se nesl napříč všemi volebními kraji. V Praze, kde kandidovala „hustá dvojka“ (Jana Maláčová + Matěj Stropnický), dosáhla sociální demokracie čtvrtého nejhoršího výsledku. Pro sněmovnu potřebných pět procent přelezla ČSSD jen v Jihočeském kraji, na Vysočině, v Pardubicích a Moravskoslezském kraji.

Šlachtova Přísaha, které pro vstup do „reálné politiky“ nechybělo mnoho, získala přes pět procent na Vysočině a v Jihomoravském kraji, kde Šlachta kandidoval. Jinak nikde a nejslabšího výsledku dosáhla v Praze.

Komunisté zažili obrovský debakl po celé republice a po sto letech nebudou mít svého poslance. Téměř 4,5 procenta v Jihočeském kraji, které lze hodnotit z pohledu strany jako nadstandardní výsledek, je odrazem kandidatury Vojtěcha Filipa.

A závěrem krajského pohledu zmíníme Trikolóru v koalici Soukromníků a Svobodných (TSS), která ale jako pravicová strana neuspěla nikde. Nejlepší krajský výsledek byl chabých 3,41 procenta v Jihočeském kraji.

Praha určila vítěze

Dvě uskupení dokázala v absolutních číslech přesvědčit skoro 1,5 milionu voličů. V případě koalice SPOLU chybělo jen šest tisíc voličů, aby tato hranice byla pokořena. Rozdíl proti druhému ANO je pak skoro 36 tisíc obyvatel. Tedy ekvivalentem počtu obyvatel něco mezi Třebíčí a Českou Lípou.

Zde můžeme najít také hlavní vysvětlení, proč v průběhu volebních výsledků ANO se začátkem sčítání hlasů vedlo a pak postupně ztrácelo. Nejpomaleji se totiž sčítala Praha. V metropoli nakonec činil náskok koalice SPOLU 141 tisíc hlasů. Dalo by se to tedy interpretovat také tak, že bez hlavního města ANO nad SPOLU zvítězilo o přibližně 105 tisíc hlasů.

Černý kůň letošních voleb Volný blok fatálně neuspěl. V celém Česku mu dalo hlas jen 71 tisíc lidí. Sociální demokraty a Přísahu volilo kolem čtvrt milionu obyvatel (pro každého). Koalice TSS dokázala zaujmout kolem 150 tisíc osob. Komunisté kolem 193 tisíc.

Milion propadlých

Na výsledky je možné se dívat také jako na souboj dvou demokratických koalic a „zbytku“ kandidátů, tedy především hnutí ANO, SPD a ostatních stran.

Jaká byla v ČR dosud volební účast?

Když se podíváme na součet hlasů pro dvě demokratické koalice SPOLU a PirSTAN, vidíme, že společně dokázaly v Praze získat téměř 63 procent hlasů. Naopak v Moravskoslezském kraji s polovičním ziskem byl jejich výsledek nejslabší. Navíc jde asi jen o polovinu podílu na odevzdaných hlasech.

Také se ukázalo, že letošní volby byly extrémní v množství propadlých hlasů. V letošních volbách propadl více než milion hlasů, nejvíce za celou dobu samostatné České republiky. Znamená to, že preference milionu voličů nebude mít vliv na složení Poslanecké sněmovny.

Při bližším pohledu propadlo nejvíce hlasů na Vysočině, kde dosáhla nejlepšího „propadlického“ výsledku ČSSD. Jinak je podíl propadlých hlasů kolem 20 procent ve všech krajích podobný.

TABULKA: Srovnání výsledků demokratických koalic, ANO, SPD a propadlých hlasů
Data za říjnové sněmovní volby v roce 2021, v procentech

Zdroj dat: ČSÚ

Pravice versus levice

Jeden z pohledů na politiku je přes pravolevé členění. To ukazuje, že fatálně neuspěly levicové strany. A to prakticky všude.

Do součtu levicového výsledku řadíme součet Strany zelených, ČSSD, KSČM a Levice.

U středových stran zařazujeme jen PirSTAN (Piráti mohou být považováni v některých prvcích za levici, ale programově je třeba nahlížet na celou koalici jako na středové uskupení).

Pravicovými stranami jsou pro nás v tuto chvíli uskupení SPOLU a koalice Trikolóra, Svobodní, Soukromníci.

Za populisty pak lze označit prakticky všechny ostatní v čele s ANO, SPD, Přísahou a další strany. Zejména u populistických součtů je vidět obrovský volební výsledek v Moravskoslezském kraji.

TABULKA: Srovnání výsledků politické levice, pravice, středu a populistů
Data za říjnové sněmovní volby v roce 2021, v procentech

Zdroj dat: ČSÚ, rozdělení dle autora

Boj o demokracii?

Další pohled na členění volebního výsledku je přes dva tábory demokratických a nedemokratických stran. Zde rozlišujeme, zda strana reprezentuje demokratické myšlenky a zároveň má vlastní demokratické uspořádání.

Pokud nemá demokratické záměry, ale má demokratické uspořádání (KSČM), není demokratická. Pokud se tváří jako demokratická strana, ale ve skutečnosti ji řídí jeden muž či úzká skupina osob (ANO, SPD, Přísaha), tak také nemůže být demokratická.

Češi mírně preferují demokratické strany. Ale opět vidíme, že ve dvou krajích – Ústeckém a Moravskoslezském – převažují strany nedemokratické nad těmi demokratickými v poměru 6 : 4.

TABULKA: Srovnání výsledků demokratických a nedemokratických stran
Data za říjnové sněmovní volby v roce 2021, v procentech

Zdroj dat: ČSÚ, rozdělení dle autora

Velká města spíše pro SPOLU

Z hlediska největších českých měst nemůžeme jednoznačně konstatovat, že by v nich dominantně vítězila koalice SPOLU. To lze říct o Praze, Brnu, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Pardubicích.

Nicméně to, co již naznačily výsledky za jednotlivé kraje, se odrazilo i u krajských měst. V Ostravě, Olomouci a Ústí nad Labem SPOLU dominantní nebylo, vítězství si zde připsalo hnutí ANO.

TABULKA: Srovnání výsledků v deseti vybraných městech
Data za říjnové sněmovní volby v roce 2021, v procentech

Zdroj dat: ČSÚ

Mandátový debakl Pirátů

Velmi mnoho se hovoří o tom, jak byli překroužkováni kandidáti Pirátů oproti STAN, s nimiž jsou v koalici. To vedlo k neuvěřitelnému nepoměru 33 : 4 v získaných mandátech ve prospěch Starostů, ačkoliv poměr kandidátů byl 1 : 2.

Tak silná byla nevůle voličů PirSTAN, aby kandidáti Pirátů uspěli. Což se projevilo jako velký průšvih právě pro zastoupení ve sněmovně. Piráti po prvním volebním období ztratili 82 procent velikosti svého poslaneckého klubu.

Hlavními vítězi při přepočtu na mandáty jsou STAN a KDU-ČSL. Velmi spokojená může být i ODS. A nepochybně i TOP 09, která dokázala počet svých poslanců zdvojnásobit. Pokles ANO ze 78 na 72 není dramatický. Stejně tak SPD z 22 na 20. Samozřejmě zásadní je, že ve sněmovně příští čtyři roky nebudou poslanci KSČM a ČSSD.

Článek, jehož autorem je Ondřej Záruba a který byl redakčně upraven, původně vyšel na Finsider.cz.