Mohlo by vás také zajímat
Tikající bomba pro české vývojářské firmy? Software bude muset mít „povinnou STK“
Karel Navrátil 31. března 2026Ještě před třemi lety byla představa o programátorovi jasná: člověk s kávou, který řádek po řádku píše logiku vaší aplikace.…
Stav veřejných rozpočtů se znovu zhoršuje a výhled na další roky je obdobně tristní
Kryštof Míšek 14. ledna 2026Státní rozpočet skončil se schodkem 290,7 miliardy korun, což je nejen nad původním plánem, ale hlavně je to na poměry…
Ceny bytů rostou, bitcoin padá a mír pro Ukrajinu aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne
Jan Strouhal 23. listopadu 2025Francie vyrazila proti AI; bitcoin zažívá nejhorší měsíc za pět let; ceny nových bytů stále rostou, vydražil se nejdražší komiks;…
- Komentář
Řecko sklízí chválu za reformy. Chybí jen „drobnost“ – dohoda o oddlužení
Řecko a dluhy jsou již dlouho předmětem rozporů v Evropské unii. V zemi by měl v létě skončit program finanční podpory Řekům, ale již nyní je jasné, že detaily dluhové úlevy ještě budou předmětem vášnivých politických debat. Nad tím, co je ve hře, se zamýšlí ekonom Jan Bureš.
Rychlé tempo zvyšování sazeb ze strany ČNB pomohlo v závěru roku 2021 v posílení kurzu koruny vůči euru. Zdroj: Pixabay
Řecký dluhový maraton pomalu spěje do finále. V Sofii proběhla první jednání o dluhových úlevách, na které Řecko – „nejpředluženější“ evropská ekonomika – marně čeká posledních šest let.
Na stole je návrh dluhového vyrovnávacího mechanismu, který by Řecku v těžkých časech (nových hospodářských recesích) snižoval splátky dluhu. Není ale jasné, jak moc, kterého dluhu by se to týkalo a zda by úlevy nastupovaly automaticky.
Eurokomisař Pierre Moscovici:
Jsme v závěrečné etapě, abychom ukončili řecký program. Nesmí být žádná čtvrtá etapa pomoci Řecku. Chci, aby se Řecko stalo normální zemí eurozóny s plným přístupem na trhy.
Opatrnost vs. velkorysost
Zdá se, že Německo stále bude patřit spíše k opatrnějším hráčům u stolu, zatímco Francie k těm velkorysejším, nabízejícím Řecku větší oddych od dluhového břemene přesahujícího 320 miliard eur.
Spory se povedou zejména o to, zda se budou úlevy týkat „pouze“ dluhu poskytnutého z mechanismu ESFS, nebo i toho z fondu ESM, či dokonce bilaterálních půjček. Tuto maximální verzi prosazuje Mezinárodní měnový fond, který je advokátem „velkých úlev“.
Členské země eurozóny ovšem budou dělat vše pro to, aby dohodu nemusely na domácím politickém hřišti prodávat jako přímý transfer peněz do Řecka. Vůči úpravám bilaterálních půjček tedy řada z nich může mít ostré výhrady.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Přepište dějiny: Slovensko dotáhne Česko
Pokračující německé požadavky
Dalším problémem může být požadavek Německa, aby se úlevy v těžkých časech nespouštěly automaticky, ale pouze po splnění určitých cílů. Vůči takovému postupu bude v Řecku, unaveném záchrannými programy a připravujícím se na volby v roce 2019, panovat dozajista odpor.
Stejně jako vůči snahám požadovat po Řecku primární přebytek 3,5 procenta HDP do roku 2022 a dvě procenta HDP poté dál a dál…
I když Řecko v posledních letech dokázalo své rozpočtové cíle překonat, a to při nižším než očekávaném růstu, držet tak vysoké přebytky rozpočtu po tak dlouhou dobu by byl dozajista heroický výkon pro jakoukoliv ekonomiku.
GRAF: Vývoj primárního přebytku Řecka
Od roku 2009 do roku 2016, v procentech HDP.
Zdroj: MMF
Přestože jsou jednání podle pozorovatelů v zásadě na dobré cestě, budou vzhledem ke všem zmíněným třecím plochám ještě hodně složitá.
K dohodě by mělo dojít nejpozději do srpna, kdy končí poslední záchranný program. Nicméně podle eurokomisaře Pierra Moscoviciho by rozhodnutí měla být přijata již v červnu na zasedání euroskupiny v Lucembursku.
Zásadní „nové“ vztahy mezi Řeckem a jeho věřiteli budou ale pravděpodobně nastaveny již v nejbližších týdnech.