Mohlo by vás také zajímat
Meopta do rukou Američanů, státní sekera se zatíná hloub a hloub aneb souhrn ekonomických událostí 22. týdne 2023
Libor Akrman 2. června 2023ČNB mírní hypoteční pravidla; Dlouhého v čele Hospodářské komory střídá Zajíček; USA zažehnaly hrozbu bankrotu kvůli dluhovému stropu; český fin-sektor…
Za pět měsíců je díra v rozpočtu rekordní. Proč z toho nemá radost ČNB?
Jan Bureš, Dominik Rusinko 2. června 2023Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový…
Bude mít německá recese dopad i na Česko?
Jan Bureš 29. května 2023Poslední čísla naznačují slabý výkon německé ekonomiky v první půli letošního roku a pomalé oživení v druhé polovině roku. Co…
Porsche už je na burze, ČNB na sazby nesáhla a Španělé zdaní bohaté aneb souhrn událostí 39. týdne 2022
Porsche zvládlo burzovní debut; ČNB na sazby nesáhla; schodek rozpočtu bude skoro 300 mld. Kč; Španělé zdaní bohaté; Kofolu trápí růst nákladů; kdo odpálil plynovody Nord Stream?; recese globální ekonomiky na spadnutí; vedení PPF se mění; ECB je připravena zvýšit sazby; Facebook se uskromní; Apple nebude zvyšovat výrobu iPhonů; Nike srazil zisk silný dolar a Philip Morris ČR v plusu.
S akciemi výrobce luxusních sportovních aut se začalo obchodovat na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. (Ilustrační foto) Zdroj: PxHere
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
občas mám pocit, že jsme se přenesli do světa, který jsme donedávna sledovali na stříbrném plátně. Napadlo mě to v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream 1 a 2 na dně Baltu. Utajovanou špionážní operaci, po níž na čtyřech místech vybuchlo plynové potrubí, navíc obestírá tajemství pachatele. Éterem létají obvinění na adresu Ruska a Spojených států, podvědomě si člověk říká, zda někde není ten „třetí vzadu, co se směje.“ Jací tajní agenti za tím stojí? Došlo k útoku z ponorky, nebo speciálně vycvičenými žabími muži? Těžko říci, jedno je však jisté, že James Bond (tedy ten v podání Daniela Craiga) už to nevypátrá…
Libor Akrman
šéfredaktor Peak.cz
Porsche zvládlo burzovní debut
O akcie automobilky Porsche po vstupu na burzu byl velký zájem, ve čtvrtek otevřely na 84 eurech. Koncern Volkswagen předtím stanovil emisní cenu na 82,50 eura, což bylo na horní hranici oznámeného cenového rozpětí. Primární veřejná nabídka (IPO) akcií Porsche je největší na frankfurtské burze od roku 1996, kdy tam vstoupila společnost Deutsche Telekom. Primární veřejná nabídka automobilku Porsche ohodnocuje na 75 miliard eur. Automobilka Porsche vydala celkem 911 milionů akcií, z toho polovinu kmenových a polovinu prioritních. V rámci vstupu na burzu bylo investorům nabídnuto až 113 875 000 prioritních akcií. Ty mají proti kmenovým akciím přednost například při vyplácení dividend, ale nejsou s nimi spojena hlasovací práva.
GRAF: Vývoj ceny akcií Porsche v první dvou dnech na burze (v eurech)
Zdroj: Infront
ČNB na sazby nesáhla
Bankovní rada ČNB na zářijovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Rozhodnutí centrální banky bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu. Michl současně upozornil, že pokud by příliš rostly mzdové požadavky a vytvářely by se vysoké deficity státního rozpočtu, musela by ČNB pravděpodobně přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. Analytici očekávají, že úrokové sazby zůstanou po zbytek roku stabilní, někteří experti ovšem jejich zvýšení ještě letos nevylučují.
Kofolu trápí růst nákladů
Generální ředitel a většinový akcionář nápojářské skupiny Kofola ČeskoSlovensko Jannis Samaras komentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy extrémní nárůst nákladů, kterému firma nyní čelí. Podle Samarase ani opakované zdražení nápojů nedokáže pokrýt nárůst cen energií a dalších vstupů, což firmu nutí šetřit na jiných provozních nákladech a propouštět. Kofola se chystá také k omezení produktů, které mají hraniční ziskovost.
Schodek rozpočtu poblíž 300 miliard
Vláda v pondělí jednomyslně schválila návrh českého státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 mld. Kč. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 mld. Kč, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení Poslanecká sněmovna.
Španělé zdaní boháče
Obyvatelé Španělska se jměním v hodnotě nejméně tři miliony eur budou v příštích dvou letech platit novou daň z majetku. Tamní vláda se tak snaží získat peníze k financování opatření, jež mají zmírnit dopady drahé energie a vysoké inflace na obyvatele s nižšími příjmy. Ministryně financí María Jesús Monterová uvedla, že nová daň se bude týkat asi 23 000 lidí, což odpovídá zhruba 0,1 % daňových poplatníků ve Španělsku. U osob s majetkem v hodnotě od tří do pěti milionů eur bude sazba daně činit 1,7 %. Lidé s majetkem pět až deset milionů eur zaplatí daň ve výši 2,1 % a lidé s majetkem nad deset milionů eur daň ve výši 3,5 %.
Odpálené plynovody Nord Stream 1 a 2
Podle informací, které mají k dispozici Švédsko a Dánsko, došlo na čtyřech místech k poškození plynovodů v Baltském moři, pravděpodobně úmyslným činem. Plyn uniká ve velkém množství na různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, podle agentury AP jde o mezinárodní vody, dvě místa se nacházejí poblíž Dánska a dvě poblíž Švédska. Otázka zní, kdo za poškozením stojí. Rusko odmítá, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňuje Spojené státy.
Putin dál dráždí Ukrajinu a Západ
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala referenda o tomto kroku. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a také o Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Důvěra v ekonomiku dále padá
Důvěra v ekonomiku ČR v září dále klesla, meziměsíčně se snížila o čtyři body na 90,1 bodu. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé, u kterých se důvěra v české hospodářství propadla na nejnižší hodnotu od počátku zjišťování v lednu 2003, a to na 72,7 bodu. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil ČSÚ. Důvěra v hospodářství Česka je nižší i v meziročním srovnání.
Recese na spadnutí?
Růst globální ekonomiky zpomaluje výrazněji, než se čekalo ještě před několika měsíci, zejména v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Hrozí také, že energetická a inflační krize ve velkých ekonomikách přerostou v recesi. Ve výhledu to v pondělí uvedla OECD. V letošním roce stále očekává růst hrubého domácího produktu o 3 %, v roce příštím už ale počítá s poklesem tempa na 2,2 %. V červnu OECD čekala zpomalení růstu na 2,8 %. Organizace je zvlášť pesimistická ve výhledu v Evropě. Ta je vystavena dopadům války na Ukrajině.
Vedení PPF se mění
Jiří Šmejc, který se stal v polovině června ředitelem skupiny PPF, mění nejužší vedení firmy, uvedly HN. Novým investičním ředitelem skupiny se stal Didier Stoessel, který zároveň vede mediální skupinu CME. Francouzský manažer je také členem nově ustaveného investičního výboru PPF, což je v podstatě nejvyšší řídicí orgán skupiny. Vedle Šmejce a Stoessela je v něm finanční ředitelka Kateřina Jirásková, generální ředitel Home Creditu Jean-Pascal Duvieusart, vedoucí telekomunikační divize Baleš Šarma, ředitel PPF banky Petr Jirásko a Ondřej Frydrych, který je s PPF propojený dlouhá léta. Jako pozorovatel funguje ve výboru Ladislav Bartoníček, donedávna ředitel celé skupiny.
Řecko na „googlím obláčku“
Americká internetová společnost Google, která spadá do skupiny Alphabet, zřídí v Řecku svůj první cloudový region. S odvoláním na čtvrteční oznámení firmy o tom informovala agentura Reuters. Odhaduje se, že dohoda přispěje k hospodářskému výkonu Řecka částkou 2,2 mld. eur a do roku 2030 vytvoří přibližně 20 000 pracovních míst, uvedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Investice se odhaduje na stovky milionů eur, napsal server listu Kathimerini.
ECB bude zvyšovat sazby
ECB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ačkoli očekává výrazné zpomalování růstu ekonomické aktivity. Uvedla to v pondělí šéfka ECB Christine Lagardeová při vystoupení v Evropském parlamentu. Varovala rovněž, že vládní opatření na podporu domácností a podniků v Evropě jsou příliš široká. Naznačila, že tato opatření by mohla narušovat snahu ECB o redukci inflace. ECB v září v rámci boje proti inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 %.
Jádro Němci zastaví, ale „uhelky“ spustí znovu
Německá energetická společnost RWE se připravuje na opětovné zprovoznění tří hnědouhelných elektráren. Už od října by měly pomoci se zajištěním dostatku energie na zimu. Podle mluvčího RWE musí berlínská vláda ještě formálně upřesnit podmínky provozu. Dodal, že elektrárny Neurath C a Niederaussem E a F v Severním Porýní-Vestfálsku na západě země by mohly znovu zahájit činnost začátkem října.
Facebook se uskromní
Zakladatel a šéf americké společnosti Meta Platforms Mark Zuckerberg oznámil rozsáhlé plány na reorganizaci své firmy. Provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram vůbec poprvé od svého vzniku v roce 2004 významně sníží náklady a propustí některé zaměstnance. „Meta bude v příštím roce menší než letos,“ uvedl Zuckerberg s tím, že éra rychlého růstu pro jeho technologický gigant skončila.
Zájem o iPhony klesá?
Americká společnost Apple upouští od plánu zvýšit v letošním roce výrobu svých nových přístrojů iPhone. Poptávka po nových přístrojích totiž neroste, jak firma očekávala. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Firma oznámila dodavatelům, aby nezvyšovali montáž nového přístroje iPhone 14 v druhé polovině letošního roku až o šest milionů kusů. Místo toho firma plánuje vyrobit za toto období 90 milionů telefonů, což je téměř stejný počet jako před rokem.
Philip Morris ČR v pololetí v plusu
Tabákové společnosti Philip Morris ČR stoupl v letošním prvním pololetí meziročně čistý zisk o 5,8 % na 1,8 mld. Kč. Tržby bez spotřební daně a DPH podniku vzrostly o 10,4 % na 9,8 mld. Kč. Navzdory pokračujícímu výskytu nemoci covid-19 a dopadům ruské invaze na Ukrajinu zůstaly obchodní výsledky stabilní, zdůraznila společnost.
Firmě Nike srazil silný dolar zisk
Americkému výrobci sportovního oblečení a obuvi Nike klesl v 1. finančním čtvrtletí čistý zisk o 22 % na 1,47 mld. USD (36,7 mld. Kč). Důvodem byly vyšší náklady, zvláště na dopravu, a silnější dolar. Její akcie na zveřejněné výsledky zareagovaly asi desetiprocentním propadem. Tržby za tři měsíce do konce srpna stouply o 4 % na téměř 12,7 mld. USD. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů se zvýšily o 10 %. Silný dolar totiž snižuje tržby ze zahraničí při převodu na americkou měnu.
BoE zachraňuje libru
Bank of England zahájila neomezené nákupy státních dluhopisů. Ve svém středečním prohlášení uvedla, že nakoupí tolik dlouhodobých státních dluhopisů, kolik bude potřeba, aby stabilizovala finanční trhy. Nákupy bondů ukončí 14. října. Zároveň bude odložen prodej státních dluhopisů, který měl začít příští týden. Britská centrální banka tímto krokem reaguje na rekordní propad libry. Ta na začátku týdne spadla na nejnižší hodnotu vůči dolaru za 37 let.
Křetínský se s EPH rozkročuje i do Nizozemska
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského se stane stoprocentním vlastníkem paroplynové elektrárny Sloe o výkonu 870 megawattů v Nizozemsku. Svůj podíl holdingu prodala francouzská energetická společnost EDF a její partnerská firma PZEM, uvedla EDF. Žádné finanční podrobnosti dohody nezveřejnila. Mluvčí EPH Daniel Častvaj uvedl, že EPH plánuje od PZEM také odkoupit její velkoobchodní aktivity. Akvizicí EPH vstupuje na nizozemský energetický trh.
Další fintech v Česku – Klarna
Na tuzemský trh vstupuje švédská Klarna, největší evropská fintech společnost, která působí ve více než 45 zemích a zaměstnává přes šest tisíc lidí. Ve známost vešla především díky službě „kup nyní, zaplať později“, kterou poskytuje obchodníkům i koncovým zákazníkům. Letos však doplatila na růst úrokových sazeb a obavy z recese na globálních trzích. Tržní hodnota Klarny se v červenci propadla o 85 procent na 6,7 miliardy dolarů, zhruba 170 miliard korun.
